Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 411/2020-118

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudcem celé jméno řešitele ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci

proti žalovanému: celé jméno žalovaného, datum narození, trvale bytem adresa žalovaného

o částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a to vše ve lhůtě 3 dnů

od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky částka a v rozsahu smluvního úroku z prodlení 0,1% denně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a také v rozsahu zákonného úroku z prodlení 8,25% ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky [částka] a v rozsahu smluvního úroku z prodlení 0,1% denně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a také v rozsahu zákonného úroku z prodlení 8,25% ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částka se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení 0,1% denně z částky částka za dobu od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný nesplatil úvěr, který si od žalobce vzal částka anonymizováno. Kč a který měl splácet po částka měsíčně v 72 splátkách. Vedle jistiny měl splatit úrok částka a další dvě služby, které se nazývají inkaso a podpora. První uvedená sjednána na částka měsíčně, druhá na částka měsíčně. Žalovaný se dostal do prodlení datum; celkem zaplatil částka. Dluží na jistině částka, na úrocích částka, na inkasu částka, na podpoře částka (pro případ odkladu splátek, nemoci, práce), a dále dluží sjednané náklady za upomínání částka, a dále smluvní pokutu za prodlení podle čl. V smlouvy ve výši částka a smluvní pokutu za prodlení s placením inkasní služby ve výši částka a smluvní pokutu podle čl. 5 smlouvy o úvěru ve výši částka.

2. Žalovaný se nevyjádřil.

3. Soud dospěl k následujícím zjištěním:

a) Žalobce zkoumal poměry žalovaného před poskytnutím úvěru tak, že si ověřil jeho zápisy v nebankovním registru klientských informací, rovněž zjistil, že již neprochází insolvenčním řízením a že mu skončilo řízení o oddlužení; dále zjistil totožnost žalovaného občanským průkazem a rodným listem; dále zjistil, že měl příjem ze zaměstnání částka, z nichž bylo po srážce na spoření vyplaceno na účet částka. Dále měl k dispozici výpis z účtu žalovaného u příjmení příjmení s počátečním zůstatkem částka, s konečným zůstatkem částka, na účet připsáno částka a odešlo z něho částka. Žalovaný uvedl, že je svobodný, bankovní účet má u mBank, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr, uzavřený na dobu neurčitou. Příjem ze závislé činnosti částka, jako náklady uvedl pravidelné výživné anonymizována dvě slova. Kč (listiny k vyhodnocení poměrů žalovaného).

b) Účastníci uzavřeli datum smlouvu úvěru číslo elektronickou formou. Úvěr sjednán na anonymizována dvě slova. Kč, z nichž část ve výši částka užito na úhradu předchozího závazku žalovaného k témuž věřiteli. příjmení částka měla být vyplacena k rukám žalovaného, a částka částka měla být započtena na náklady úvěrujícího; úvěr měl být splacen ve 72 měsících. Úvěr poskytnut za 23% ročně, RPSN 38,69%. Žalovaný souhlasil s tím, že uhradí potřebné náklady poskytovatele úvěru částka. Součástí ujednání pod bodem 4.9 je závazek splatit úrok v celkové výši částka, výše splátky sjednána na částka měsíčně, smluvní pokuta sjednána pod bodem 5.3 na 0,1% denně, příp. v parametrech podle § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. V článku 5 bod 5 sjednáno, že při zesplatnění se úroky stávají součástí jistiny. V článku 5 bod 6 sjednáno, že žalobce může v případě zesplatnění žádat smluvní pokutu ve výši 50% z dosud nesplacené výše jistiny. V článku 7 sjednána doplňková služba inkasní (úvěrová smlouva číslo s formulářem o standardních informacích pro spotřebitele, tabulkou o umoření a o inkasní službě, plná moc jméno jméno, email k uzavření smlouvy). Účastníci sjednali elektronicky inkasní službu k úvěru, jejíž podstatou byla správa inkasa. Žalovaný se zavázal zaplatit za výkon inkasní služby částka celkem. Pro případ prodlení s hrazením inkasní služby se žalovaný zavázal v bodě číslo k placení smluvního úroku z prodlení 0,1% denně z dlužné částky až do zaplacení (ujednání o inkasu). Účastníci uzavřeli elektronicky ujednání o podpoře, jejímž cílem bylo zajištění plnění závazků spotřebitele s minimálním zatížením a s eliminací rizik. Za tuto podporu se zavázal žalovaný zaplatit žalobci částka, tzn. částka měsíčně. Podpora zahrnuje možnost odložit splátky, přerušit splácení, a to za sjednaných podmínek. I tato smlouva obsahuje zajištění ve formě smluvního úroku z prodlení 0,1% denně z dlužné částky až do zaplacení, pokud by spotřebitel nesplácel podporu (ujednání o podpoře). Úvěr byl žalovanému vyplacen zčásti na účet a zčásti na předchozí závazek k žalobci, sjednaný pod číslo (potvrzení o vyplacení, výpis z účtu u příjmení příjmení, potvrzení o splacení závazku č. číslo).

c) Žalovaný nesplatil beze zbytku žalobcem požadované částky ani po upomínkách; zaplatil pouze částka (upomínky, doklady o doručení, tvrzení žalobce o úhradě).

d) Dne datum uzavřeli účastníci obdobná ujednání o úvěru, inkasu a podpoře, a to pod číslem číslo. Žalobce poskytl žalovanému úvěr anonymizována dvě slova. Kč za obdobných podmínek, a také s placenou podporou částka (úvěrová smlouva, formulář s informacemi, tabulka o umoření, smlouva o inkasu). Tento úvěr byl žalovanému vyplacen datum (potvrzení o vyplacení, výpisy z účtu u příjmení příjmení).

4. Ostatní provedené listinné důkazy k hodnocení řádnosti postupu žalobce, jako zápis žalobce do seznamu anonymizováno, zprávu anonymizována tři slova, auditní zprávu anonymizována tři slova, a zn. posudek anonymizováno jméno příjmení nehodnotil soud jako relevantní k posouzení konkrétních skutkových okolností této věci, protože se týkaly obecných hodnocení postupu žalobce.

5. Pro nepřítomnost žalobce nemohl soud poskytnout poučení podle a 3 , aby tvrdil a prokázal, z jakého důvodu lze v rámci spotřebitelské ochrany žalovaného hodnotit jako přiměřenou kumulaci nároků na druhotné sankce (smluvní úrok z prodlení, zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu a sjednané náklady uplatnění pohledávky). Podle hodnocení soudu se jedná o nepřiměřenou kumulaci v neprospěch spotřebitele, který prakticky neměl sjednané žádné příslušenství pohledávky ani smluvní pokuty a zjevně se nacházel ve velmi špatných majetkových poměrech, v nichž vyplácel pomocí nového úvěru starý úvěr, který jej vázal vůči témuž věřiteli. Dále nemohl soud poskytnout žalobci poučení, aby tvrdil a prokázal, že služby inkaso a podpora, jež měl žalovaný také splácet v měsíčních splátkách, nepředstavují skrytý úrok z poskytnutého úvěru, a to z toho důvodu, že inkaso běžně náleží ke správcovské činnosti věřitele, a pokud jde o podporu, tak se v podstatě jedná o navýšení dalších platebních závazků až pro případ, který se dá srovnat jedině s pojistnou událostí. Pro nepřítomnost žalobce nemohl soud poskytnout poučení, aby tvrdil a prokázal řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, neboť z doložených listin se řádnost postupu nepodává. Žalovaný měl velmi slabé majetkové poměry. Z výpisu z účtu, který byl dodán toliko za jeden měsíc, se podává, že výdaje převyšovaly příjmy asi o částka. Příjem žalovaného byl velmi nízký pod hladinou průměrné mzdy v národním hospodářství a žalobci bylo zřejmé jednak to, že žalovaný prošel v minulosti insolvenčním řízením a jednak to, že novým úvěrem splácí z velké části starý úvěr, který měl u žalobce, a to s vyššími splátkami.

6. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: žalobce jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli elektronicky datum smlouvy o úvěru, o inkasu za poplatek a o podpoře za poplatek, v parametrech, jak jsou popsány shora. Žalobce nezkoumal dostatečně majetkové a osobní poměry žalobce a zatížil jej poplatky a druhotnými sankcemi, jež nelze hodnotit jako přiměřené. Žalovaný dluží žalobci pouze dlužnou jistinu úvěru částka.

7. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle , (dále jen„ o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

8. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

9. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 2395 o.z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1813 o.z. platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo.

16. Účastníci uzavřeli elektronickou formou úvěrovou smlouvu, žalobce v postavení úvěrujícího a žalovaný v postavení úvěrovaného, k čemuž svědčí nejen poskytnuté osobní údaje žalovaného a y, jako občanský průkaz žalovaného, rodný list, výplatní pásk, ale i výpis z účtu žalobce. Soud tedy o uzavření smlouvy nepochyboval.

17. Soud ale dospěl k odlišnému závěru ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Výplatní páska za jeden měsíc a výpis z účtu za jeden měsíc nestojí v souladu s uvažováním o tom, že by byl schopen šest let splácet úvěr s poplatky za inkaso a podporu bez větších rizik. Z výplatní pásky se podává mzda ve výši hluboko pod průměrem v národním hospodářství. Z výpisu z účtu se podává nízký obrat a mírný převis pasiv. Jestliže tedy žalovaný sjednal nový úvěr na vyplacení starého, a to s vyššími splátkami, fakticky na splácení neměl.

18. Uvedený závěr si mohl úvěrující učinit i za pomoci údajů, jež mu spotřebitel poskytl.

19. Jestliže nebyl spotřebitel schopen vytvářet ze mzdy alespoň takové zůstatky, které by mohly vést k závěru, že bude schopen splácet dlouhodobý úvěr od žalobce (72 měsíčních splátek), neměla být smlouva o úvěru uzavřena.

20. Žalobce se jednání neúčastnil, soud mu nemohl poskytnout poučení popsaná shora. Neunesl tedy důkazní břemeno k prokázání, že se dostatečně zabýval úvěruschopností podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Následkem porušení této povinnosti je podle evropského práva na ochranu spotřebitele neplatnost smlouvy, a to bez námitky žalovaného spotřebitele (čl. 8 směrnice 2008 číslo) tehdy, pokud soud dospěje k takovým zjištěním, jež vedou k závěru ve prospěch spotřebitele (§ 1812 odst. 1 o.z.).

21. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný dluží žalobci nesplacenou jistinu úvěru z titulu bezdůvodného obohacení podle o.z. a zákonný úrok z prodlení podle o.z. podle

22. Soud však dospěl i k alternativnímu závěru pro případ, že by se žalobce zabýval poměry žalovaného dostatečným způsobem a důkazní břemeno k této otázce unesl. Ze struktury žalovaných a sjednaných částek se podává, že byl spotřebitel zatížen dalšími poplatky a sankcemi (smluvní úrok z prodlení a smluvní pokuta), aniž by bylo možné nalézt adekvátní vyvážení na druhé straně smluvního vztahu. Inkaso náleží k běžné správcovské povinnosti věřitele. Poplatek za to, že si věřitel zaúčtuje nárokované plnění, není na straně spotřebitele vyváženo ničím jiným, než že dostal jednorázově úvěr. Jeví se tedy z hlediska § 1813 o.z. jako zjevně nevyvážené požadovat po žalovaném další platbu. Shodným způsobem vyhodnotil soud ujednání a poplatky za tzv. podporu, která ve své podstatě neznamená nic jiného, než že spotřebitel platí ve vztahu k jistině nemalé poplatky za odklad splátek pro případ tíživé životní situace. Právě s ohledem na vysoký podíl poplatků za inkaso a za podporu ve vztahu k jistinám úvěru se jeví, že se ve své pravé podstatě jedná o navýšení ceny úvěru, tedy o skrytý úrok. Jako zcela nevyvážené se jeví smluvní ujednání o smluvních úrocích z prodlení, které se v neprospěch spotřebitele odchylují od zákonné výše podle o.z. a podle

23. Soud proto žalobu ve zbývající části zamítl.

24. O povinnosti k náhradě nákladů rozhodl soud podle ,2 a , když přihlédl k vyššímu úspěchu žalovaného, jehož náklady ale v řízení nevyšly najevo. Soud proto rozhodl s následkem, že si každý z účastníků ponese vlastní náklady sám.

25. Lhůty k plnění určil obecné podle , jelikož k jinému určení neshledal důvod.

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení, ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhodne Krajský soud v Praze.

Nesplní-li povinný rozsudkem uloženou povinnost řádně a včas, může se oprávněný domáhat splnění návrhem na výkon rozhodnutí.