Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 215/2021-22
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 5 085 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 130 Kč s 10 % úrokem z prodlení z částky 2 130 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky 2 955 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 978,99 Kč za období od datum do datum, úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 4 126,11 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 4 126,11 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky 1 996,11 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 130 Kč s 10 % úrokem z prodlení z částky 2 130 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky 2 955 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 978,99 Kč za období od [datum] do [datum], úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 4 126,11 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 4 126,11 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 1 996,11 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 085 Kč z titulu smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovanou jako zákazníkem dne datum Částky 4 126,11 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 958,89 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 20,98 % smluvního úroku ve výši 1 978,99 Kč ke dni datum, a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o půjčce, dále téhož úroku od datum do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 . Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.
4. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum byla mezi společností právnická osoba a žalovanou písemně uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalované půjčku ve výši 5 000 Kč. Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 2 955 Kč složený z úroku ve výši 455 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 1 500 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 43 týdenních splátkách po 185 Kč od datum. Dosud žalovaná z titulu předmětné půjčky uhradila pouze částku 2 870 Kč.
5. Ve smluvních podmínkách uvedených na odlišné listin ě jinak svou povahou formulářové smlouvy byla v čl. 1 sjednána roční výpůjční úroková sazba ve výši 20,98 % Smluvní podmínky následující co do textu po smlouvě o zápůjčce nebyly žalovanou podepsány a byly psány malým písmem. Smluvní podmínky učinily strany smlouvy o zápůjčce nedílnou součástí této smlouvy výslovným ujednáním vtěleným přímo do hlavního textu smlouvy o zápůjčce, tj. do textu na přední straně listin y obsahující ujednání o předmětné smlouvě o půjčce.
6. Na zadní straně předmětné smlouvy o půjčce je rovněž (formulářové) prohlášení o tom, že půjčka je spotřebitelským úvěrem v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru.
7. Ze Zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že tato karta je formulářem, do něhož byly vyplněny požadované informace do určených kolonek. Mj. je zde vyplněno, že žalovaná má čistou mzdu ve výši 5 947 Kč, dále„ další“ příjem ve výši 8 000 Kč a státní sociální dávky ve výši 8 300 Kč. Mezi běžné měsíční výdaje žalovaná vyplnila nájem ve výši 3 000 Kč, výdaje na domácnost ve výši 9 000 Kč a splátky úvěrů ve výši 3 000 Kč. Věřitel měl od žalované k dispozici výměr podpory/důchodu a nájemní smlouvu.
8. Žalobkyně v žalobě poukázala na skutečnost, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy ověřených uvedenými dokumenty dle Zákaznické karty.
9. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni.
10. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem.
11. V prvé ředě je třeba uvést, že soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu spotřebitelskou podle §1810 a násl. o. z.
12. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
13. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
14. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
15. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně jednal se žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaná jednala jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.
16. Podle §2390 z. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
17. Podle §2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
18. Podle §1 věta druhá z. č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření předmětných smluv o zápůjčce se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
19. Podle §9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
20. V odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 se mj. uvádí: " věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L., Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. , Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98–109). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010, je správný."
21. Právní věta téhož rozsudku Nejvyššího soudu ČR zní: " Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.
22. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích."
23. Soud v předmětné věci zjistil, že původní věřitel nepostupoval při uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení, neboť ani v jednom případě neměl k dispozici potvrzení o dalších příjmech žalované, které výrazně navýšily její celkový měsíční příjem. Uvedený nedostatek odborné péče je o to markantnější při zvážení, že žalovaná již v době uzavření předmětné smlouvy splácela minimálně jeden úvěr (viz zákaznická karta) a příjmem žalované byly mj. sociální dávky. Existence státní dávky svědčí minimálně o nedostatečné možnosti žalované zabezpečit sebe bez potřeby pomoci státu. Věřitel měl, pokud by postupoval s odbornou péčí, alespoň trvat na osvědčení dalšího příjmu tvrzeného žalovanou, nikoli se spokojit pouze "s objektivně nedoloženým osobním prohlášením" žalované jako dlužníka. Bez dalších příjmů žalované, které však nebyly věřiteli nijak osvědčeny, běžné měsíční výdaje žalované výrazně převyšovaly její měsíční příjem.
24. Podle §580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
25. Podle §588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
26. V souladu s výše uvedeným právním posouzením soud považuje uvedené smlouvy o zápůjčce za neplatné, když k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu, neboť způsob posouzení úvěruschopnosti původním věřitelem odporuje zákonu, resp. věřitel nedostál povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (§9 z. o spotřebitelském úvěru).
27. Podle §2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
28. Podle §2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
29. Podle §2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
30. Žalovaná obdržela na základě smlouvy o zápůjčce částku 5 000 Kč, z níž dobrovolně uhradila částku 2 870 Kč. Žalovaná se s ohledem na výše uvedené bezdůvodně obohatila o částku ve výši 2 130 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, a to v souladu s §2991 a násl. o. z., tj. z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalované.
31. O postoupení žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s §1879 a násl. z. č. 89/2012Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Podle §1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
32. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §1970 o. z. ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle §1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud vyšel při stanovení okamžiku prodlení a odpovídající výše úroku z prodlení z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, které bylo žalované doručeno prostřednictvím pošty s tím, že žalovaná byla v tomto oznámení vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Zásilka byla podána na poště dne datum, v souladu s § §573 o. z. byla doručena datum, a žalovaná tak byla povinna splnit do datum.
33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
34. Původně byla žalovaná částka 5 085 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze co do částky 2 130 Kč, tj. v rozsahu 42 % původního předmětu řízení. Žalovaná byla úspěšný v rozsahu 58 % předmětu řízení, náležel by jí tak nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 16 % (58 % - 42 %). Ze spisu však bylo zjištěno, že žalované náklady řízení dosud nevznikly, a proto soud rozhodl v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.