Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 321/2020-46

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Millerovou v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do:

-) částky částka

-) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení

-) částky částka

-) úroku ve výši 75,92 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do:</b> <b>-) částky [částka]</b> <b>-) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení</b> <b>-) částky [částka]</b> <b>-) úroku ve výši 75,92 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka].</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne datum s žalobce domáhal zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, dále zaplacení částky ve výši částka, úroku ve výši 75,92 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby kdy úrok dosáhne částky částka.

2. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru číslo. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne datum. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši částka. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 108,79 % p.a. aplikovat ve 48 měsíčních splátkách ve výši částka, splatných vždy k 18 dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem září 2019 vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů, doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd. Byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích příjmení a NRKI. Žalovaný však neplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru uhradil následující částky:

- příjmení ve výši částka ze dne datum

- příjmení ve výši částka ze dne datum

- příjmení ve výši částka ze dne datum

- příjmení ve výši částka ze dne datum

- příjmení ve výši částka ze dne datum

- příjmení ve výši částka ze dne datum

Před zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši částka (podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů). Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek číslo u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy celkové smluvní pokuty ve výši 3 x částka Smluvní pokuta je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného žalobci vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši částka (podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, žalobci tak vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek číslo u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů ve výši 5 x částka). Povinnost hradit náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného byla smlouvou sjednána na základě o spotřebitelském úvěru. příjmení částka odpovídá skutečným nákladům žalobce vzniklých v důsledku popsaného prodlení. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého dluhu, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, dle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky číslo splatné datum. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru, celá dosud nezaplacená jistina úvěru, veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem částka byl žalovaný povinen žalobci uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. jméno 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne datum do zaplacení. jméno 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, zahrnuté do nové jistiny úvěru, až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný k datu podání žaloby žalobci dluží následující částky:

a) příjmení odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši částka (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka) s příslušenstvím.

b) Smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši částka s příslušenstvím.

c) Náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy, tak jak je specifikováno shora, v celkové výši částka s příslušenstvím.

d) Smluvní pokuta dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši částka.

e) Úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka ode dne datum do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 75,92 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě.

Žalobce tak požaduje zaplacení shora uvedené částky u dlužných částek uvedených pod písmeny a, b, c, d, e, tedy u částky v celkové výši částka. Žalobce požaduje s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Dle bodu 2.2 smlouvy je výše úroků shora uvedeného pod písm. e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části a) smlouvy tedy na částku částka. Co se týče požadovaných úroků za poskytnutí úvěru, ve smlouvě byl tento úrok vyjádřen prostřednictvím tvz. efektivní úrokové sazby. Touto žalobou žalobce požaduje přiznání úroků v nominální úrokové míře odpovídající efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Vyjádření úroků v efektivní sazbě odpovídá jeho vyjádření v nominální úrokové sazbě, jedná se pouze o matematickou operaci. Problematikou efektivní a nominální úrokové míry se zabývá i Mgr. jméno příjmení Ph.D., příjmení znalec v oboru ekonomika ve svém„ vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek“ ze dne datum, které bylo zpracováno na žádost žalobce. V tomto vyjádření je mimo jiné popisován přesný vztah (matematický vzorec pro přepočet) nominální a úrokové míry. Znalec uvádí a vypočítává jaká je výše nominální a efektivní úrokové míry u totožného úvěru se stejnými parametry (výše úvěru, výše počtu splátek, frekvence splácení). Znalec potvrzuje, že pokud je ve smlouvě o úvěru uvedena efektivní úroková míra, lze dopočítat na základě uvedeného vztahu z efektivní úrokové sazby úrokovou sazbu nominální s tím, že bez ohledu na to, zda je ve smlouvě uvedena nominální úroková sazba či efektivní úroková sazba, absolutní výše celkově zaplacených úroků je v obou případech shodná. Znalec pro zjednodušení ke svému vyjádření připojil i převodní tabulky uvádějící přepočet úrokové sazby z efektivní na nominální. Z těchto tabulek lze ověřit, že úrok v nominální úrokové míře požadovaný touto žalobou odpovídá úroku v efektivní úrokové míře sjednanému ve smlouvě.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému ústnímu jednání se nedostavil.

4. Podle každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jen ve shodě s d a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které si tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

5. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

6. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle nálezu Ústavního soudu výkonu práva který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36 y.

8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dále například sp. zn. se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který vyžaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele, na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními y, výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“

9. Smlouvu o úvěru číslo ze dne datum soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům jako celek. Je tak absolutně neplatná dle ustanovení věta 1. . K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti. Aplikace dle ustanovení je vyloučena. Z uvedeného důvodu soud nemohl vyhovět návrhu zástupkyně žalobce, která navrhla vydání rozsudku pro zmeškání dle ustanovení , když žalovaný se k nařízenému ústnímu jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Dle ustanovení rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, když smír dle ustanovení soud může schválit pouze v případě, není-li v rozporu s právními předpisy. Jak již soud výše uvedl, uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne datum číslo soud považoval za absolutně neplatnou.

10. Žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absurdně velké navýšení 108,79 % ročně, a to za stavu, kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru, činil v době uzavření smlouvy 8,59 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními y v případě se splatností od 1 do 5 roků). Dle citovaného usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení 25,77 % ročně. Uzavřel-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele tedy slabší strany získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz. např. rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C číslo). Úvěrovou smlouvu je třeba hodnotit jako celek, jednotlivá ujednání smlouvy nelze od sebe oddělovat. Pokud soud hodnotí celý obsah úvěrového vztahu, je nutno hodnotit podnikání žalobce ve smyslu morálky jako podnikání poškozující zájem společnosti. K legalizaci takového podnikání nelze zneužít soudní řízení. Věřiteli, který zneužívá tísně klienta, požaduje nepřiměřené částky, nelze přiznat právní ochranu. Pokud se žalobce v řízení dovolává toho, že nominální úroková sazba ve výši 75,92 % odpovídá efektivní úrokové sazbě, sjednané ve smlouvě ve výši 108,79 % p. a. a jedná se o úrokovou míru obvyklou, soud s touto argumentací nemůže souhlasit. Úvěrová smlouva jednoznačně obsahuje ustanovení o tom, kolik činí roční úrok. Úvěrová smlouva nerozlišuje co je nominální sazba, co je efektivní sazba. Smlouva obsahuje jednoznačné ustanovení, že zápůjční úroková sazba činí 108,79 % p.a., tato sazba byla dohodnuta jako pevná výpůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. Soud tak nepřipustil provedení dokazování znaleckým posudkem znalcem příjmení jméno příjmení, Ph.D., příjmení, znalce z oboru ekonomika, navíc je třeba poukázat i v případě, kdy by efektivní úroková sazba 108,79 % odpovídala nominální úrokové sazbě 75,92 % ročně, byl by úrok i v této výši nemravný. Je třeba dále poukázat na to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobcem, na obsahu smlouvy reálně nemohl nic ovlivnit. Smlouva obsahuje nesrozumitelná ujednání o„ přirůstání“ úroku a konstruuje tzv.„ novou jistinu“, která však žádnou jistinou úvěru není, jde jen o nesplacenou část žalobcem poskytnutých peněz, zahrnuje i odměnu žalobce (úrok) spolu s ujednáním o právu žalobce požadovat předčasné splacení celého úvěru v důsledku kvalifikovaného prodlení žalovaného. Žalobce tak konstrukcí smlouvy vytváří významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele. Tato ujednání nesplňují požadavek na jasnost a srozumitelnost veškerých sdělení vůči spotřebiteli dle ustanovení . Anatocismus, tedy ujednání o právu požadovat úrok z úroku, není ujednáním obecně zakázaným, avšak ve smlouvách jejichž účastníkem je spotřebitel nesmí jeho sjednání vytvářet nepřiměřenou nerovnováhu v právech smluvních stran v jeho neprospěch a musí být zcela transparentní a srozumitelné vůči běžnému spotřebiteli. Nelze jej posuzovat izolovaně od výše sazby„ přirůstajícího“ úroku, který je i bez tohoto ujednání (které není ničím jiným než jeho faktickým navýšením) nepřiměřeně vysoký. Smlouva v podstatě nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by smlouva byla porušena žalobcem. Smlouva tak byla vyhodnocena jako smlouvou neplatnou v rozporu s dobrými mravy. Soud tak provedl vypořádání ve smyslu ustanovení a následující a z titulu bezdůvodného obohacení uložil žalovanému zaplatit částku částka, když žalobce žalovanému poskytl částku částka, žalovaný uhradil částka, dluží částka. Žalobci bylo dále vyhověno v části, ve které žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve smyslu ustanovení 970 .

11. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci převážně neúspěšný. Soud při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu přihlížel i k požadovanému příslušenství (viz. nález Ústavního soudu ). Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkonu rozhodnutí.