Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
6 C 53/2021-45
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2.773 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení o zaplacení částky 1.165,30 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % p. a. z částky 1.104 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení se zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1.669 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % p. a. z částky 1.669 Kč od 3. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba na zaplacení částky 343,43 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % p. a. z částky 1.669 Kč od 25. 7. 2019 do 2. 9. 2019 se zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.878 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení o zaplacení částky 1.165,30 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % p. a. z částky 1.104 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení se zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1.669 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % p. a. z částky 1.669 Kč od 3. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba na zaplacení částky 343,43 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % p. a. z částky 1.669 Kč od 25. 7. 2019 do 2. 9. 2019 se zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.878 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 30. 3. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 2.773 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.773 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 404,73 Kč. Návrh byl odůvodněn tím, že dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě obdržel žalovaný bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši 6.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou jistinu úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1.104 Kč. Celková dlužná částka byla splatná dne 10. 12. 2016, a to v jediné splátce. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas a dosud uhradil částku ve výši 4.331 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 19. 8. 2019 Poslední upomínka před podáním žaloby byla ze dne 12. 3. 2021.
2. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil.
3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovanému byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4 , příp. § 50 o. s. ř. o. s. ř. , považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí.
4. Podáním doručeným dne 31. 5. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 1.104 Kč na dlužné jistině a co do částky 61,30 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení. Soud pak postupoval podle § 96 o. s. ř. o. s. ř. a v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I. tohoto rozsudku). Předmětem řízení zůstal částka 1.669 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 25. 7. 2019 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce 343,43 Kč (za dobu od 11. 12. 2016 do 1. 7. 2019).
5. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 3. 11. 2016 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které žalovaný obdržel finanční prostředky ve výši 6.000 Kč (dne 3. 11. 2016 částka 3.000 Kč a dne 25. 11. 2016 částka 3.000 Kč). Splatnost úvěru byla prodloužena dohodou ze dne 24. 11. 2016 do 10. 12. 2016. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit za smluvených podmínek, přičemž dosud byla podle obsahu spisu vrácena částka 4.331 Kč.
6. Soud dále posuzoval, zda a jakým způsobem došlo ze strany předchůdce žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, když v posuzované věci se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 1 a § 2 písm. e) zákona č. 145/2010 , o spotřebitelském úvěru (když podle žaloby byla žalovanému poskytnuta na základě uzavřené smlouvy částka vyšší jak 5.000 Kč; přitom uzavření jiné úvěrové smlouvy tvrzeno nebylo). V tomto směru však nebyly ze strany žalobkyně předloženy potřebné doklady a soud uzavřel, že předchůdce žalobkyně v postavení věřitele nedostál povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru (respektive tuto skutečnost nelze podle obsahu spisu považovat za prokázanou), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Následkem nesplnění uvedené povinnosti je potom podle ustanovení § 9 odst. 1 cit. zákona neplatnost uzavřené smlouvy (podle tohoto ustanovení věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.). Jedná se o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, působí od počátku a nemůže konvalidovat.
7. S ohledem na tento závěr soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak bylo lze žalobou uplatněný nárok podřadit pod ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
8. V dané věci předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatné smlouvy peněžité prostředky ve výši 6.000 Kč. Z tvrzení žalobkyně pak vyplývá, že žalovaný dosud uhradil celkem částku 4.331 Kč a k zaplacení tak zbývá 1.669 Kč. V tomto rozsahu soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému dlužnou částku zaplatit.
9. Vedle takto přiznaného plnění vznikl žalobkyni podle § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, a to od uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2019 odeslaného podle podacího archu dne 20. 8. 2019. Ve výzvě byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy. Vzhledem k tomu, že u přiznaného nároku není splatnost dluhu ujednána mezi účastníky ani stanovena právním předpisem, soud ji vázal právě na uplynutí lhůty k zaplacení ve výzvě žalobkyně – analogicky ve smyslu § 1958 o. z., tj. do 2. 9. 2019, při aplikaci ustanovení § 573 o. z. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku předmětu řízení (příslušenství) pak soud žalobu zamítnul.
10. K zaplacení přiznané částky byla žalovanému stanovena obecná třídenní lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), když z obsahu spisu soud neshledal podmínky pro její prodloužení nebo plnění ve splátkách.
11. S ohledem na uvedená zjištění a závěry nebyly pro rozhodnutí soudu relevantní některé další skutečnosti zjištěné z provedených listinných důkazů a soud je proto pro stručnost neuvádí. K aktivní věcné legitimaci žalobkyně v řízení je však třeba doplnit, že byla doložena smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní a již zmiňovaným oznámením původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2019 odeslaným žalovanému. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný je povinen plnit žalobkyni.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a §146 odst. 2 o.s.ř. Řízení bylo částečně zastaveno v rozsahu 37,05 % předmětu řízení (požadované a přiznané příslušenství bylo přitom kapitalizováno do vyhlášení tohoto rozsudku; zastaveno bylo řízení v částce 1.337,20 Kč, vyhověno bylo žalobě v rozsahu 1.914,15 Kč a zamítnuta byla žaloba v částce 357,79 Kč) a to nikoliv z důvodů na straně žalované (takové nebyly žalobkyní tvrzeny). Žalobkyně by tak byla povinna zaplatit žalovanému 37,05 % nákladů řízení, žalovanému však náklady podle obsahu nevznikly. Ve zbytku předmětu řízení měla žalobkyně ve věci úspěch částečný, a to v rozsahu 84,25 % (tj. z částky 2.271,94 Kč představující 62,95 % předmětu řízení). Žalobkyni proto soud přiznal právo na náhradu 84,25 % nákladů řízení z uvedených 62,95 % předmětu řízení, tj. v rozsahu 53,04 % Náklady řízení žalobkyně v částce 3.541 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.773 Kč sestávající z částky 500 Kč za dva a půl úkonu právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1.000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2.100 Kč ve výši 441 Kč. Z toho bylo přiznáno 53,04 %, tedy částka 1.878 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.