Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
27 C 158/2021-25
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 8 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 400 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 238,14 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč za období od 29. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, JUDr. jméno příjmení, Ph.D., advokátky.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 400 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 238,14 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč za období od 29. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátky.
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne datum žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 8 400 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tak, že žalovaná dne datum poté, co byla ze strany žalobkyně prověřena její úvěruschopnost ve smyslu § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. , uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru číslo. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaná obdržela převodem na účet v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr s účtovaným poplatkem ve výši 1 344 Kč splatit nejpozději do 18. 5. 2020, přičemž následně bylo mezi účastníky sjednáno prodloužení doby splatnosti do 5. 8. 2020. Žalovaná do prodlouženého data splatnosti ničeho neuhradila a žalobkyně tak žádá kromě vrácení žalované částky jistiny a poplatku též zaplacení zákonného úroku z prodlení z jistiny úvěru, a to ode dne následujícího datu splatnosti, tedy od 6. 8. 2020 do zaplacení, přičemž za období od 6. 8. 2020 do 28. 1. 2021 tento úrok kapitalizovala ve výši 238,14 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje uplatněnou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 6 000 Kč dle čl. IX 1. a) smlouvy o úvěru, kterou vyčíslila v částce 1 056 Kč za období od 6. 8. 2020 do 28. 1. 2021. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku požadované plnění žalobkyni nezaplatila.
2. K výzvě soudu žalobkyně dne 12. 7. 2021 doplnila žalobu o dokumenty o prověření úvěruschopnosti žalované.
3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Na základě účastníky předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Dne datum byla mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále označená jako Smlouva), dle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky v částce 6 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 344 Kč do 14 dnů, tj. do 18. 5. 2020. Dle čl. IX odst. 1 písm. a) Smlouvy byla žalovaná v případě prodlení s vrácením peněžních prostředků povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je v prodlení (Smlouva). Žalované byly sjednané peněžní prostředky převedeny na účet dne datum (Potvrzení o provedení platby z právnická osoba ze dne datum). Žalobkyně ověřila totožnost žalované, a dále rovněž ověřila její příjmy a žádosti o poskytnutí úvěru/úvěry žalované (fotografie žalované s OP, výpis ze služby Instantor, výpis z EUCB ze dne datum). Existence jiných úvěrů žalované byla dále ze strany žalobkyně prověřena v registru platebních informací (REPI) dne datum, a bonita žalované byla ze strany žalobkyně zjišťována rovněž výpisy z účtu žalované u právnická osoba bankovní účet za období od datum do datum (Výpis z REPI ze dne datum, předmětné výpisy z účtu u právnická osoba). Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně předžalobně vyzvána k úhradě částky 12 913, 23 Kč z předmětné Smlouvy o úvěru výzvou ze dne datum zaslanou e-mailem na adresu uvedenou ve Smlouvě (řečená předžalobní výzva, čl. XI. Smlouvy týkající se doručování).
6. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , dále jen „o.z.“), na základě níž byly žalované, po prověření její úvěruschopnosti, poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč jež se žalovaná zavázala vrátit do 18. 5. 2020 spolu s poplatkem ve výši 1 344 Kč. Dle tvrzení žalobkyně byla splatnost dluhu prodloužena do 5. 8. 2020. K tomuto datu žalovaná na dluh ničeho nezaplatila, a dostala se do prodlení, přičemž od tohoto data (6. 8. 2020) do dne podání žaloby (28. 1. 2021) žalobkyně kapitalizovala zákonný úrok z prodlení ve výši 238,14 Kč a rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky jistiny v celkové výši 1 056 Kč. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by svůj závazek vyplývající z uzavřené Smlouvy o úvěru číslo splnila řádně a včas, či že by na úhradu svého dluhu vůbec něčeho uhradila. S ohledem na shora uvedené byla žalované uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 8 400 Kč jakožto dlužné jistiny zápůjčky včetně poplatku a uplatněné smluvní pokuty (§ 2395 , § 2048 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. ve spojení se Smlouvou). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, a to jednak v kapitalizované výši za období od 6. 8. 2020 do 28. 1. 2021 ve výši 238,14 Kč a dále od 29. 1. 2021 do zaplacení. Výše úroku z prodlení se opírá o ust. § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na takto učiněné závěry soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.) ve výši 726 Kč a dále 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepsání žaloby) podle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) a.t., vše včetně příslušné 21 % DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1. 7. 2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb. ) a jedná se o úhradu pohledávky plynoucích z jednoduchého spotřebitelského úvěru, kdy v obdobných žalobách žalobkyně většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaných a detailů týkajících se např. výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupenou její právní zástupkyní řádově v desítkách či spíše stovkách obdobných případů, spočívajících v tom, že žalovaná uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru a tento řádně a včas nezaplatila. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby, jak je ostatně patrné z celkového znění žalobního návrhu i z doložených listin. Aplikace ust. § 14b citované vyhlášky je tak dle názoru soudu zcela namístě. Za doplnění žaloby ze dne 12. 7. 2021 soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, neboť se jednalo o doplnění důkazů, které měly být již součástí žaloby a soud tak takto vzniklé náklady neshledal účelně vynaloženými. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení žalobkyni částka 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
8. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem ve stanovených lhůtách, může se žalobkyně po jeho právní moci domáhat výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.