Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 388/2020-25
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně,
zastoupeného Mgr. jméno příjmení,
advokátem se sídlem adresa,
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované,
o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobce se žalobou došlou domáhal zaplacení částky 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 15.11.2020 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že dne 16.5.2019 uzavřel s žalovanou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo na jejímž základě poskytoval žalované služby televizního vysílání prostřednictvím internetu. Dle čl. 4. Zvláštních podmínek pro službu kombinované televize anonymizována dvě slova měla žalovaná povinnost vrátit žalobci pronajaté technické zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo anonymizováno do 10 dnů od ukončení smlouvy, která byla v daném případě ukončena ke dni 30.11.2019. Jelikož žalovaná v dané lhůtě zařízení nevrátila, vzniklo žalobci dle uzavřené smlouvy právo požadovat po žalované smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. K její úhradě byla žalovaná opakovaně upomínána avšak marně.
Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.
Soud provedl důkaz smlouvou shora specifikovanou uzavřenou dne 16.5.2019 mezi účastníky řízení (žalobce tehdy zapsán v obchodním rejstříku jako právnická osoba). Smlouva byla uzavřena na dobu 24 měsíců s tím, že žalovaná byla zavázána po tuto dobu odebírat služby a pokud by se strany nedohodly na prodlužení vázanosti před uplynutím lhůty, přechází smlouva na do režimu smlouvy neurčité dle čl. 5 Všeobecných podmínek. Poskytované služby jsou zde vymezeny jako„ Základ (NET)“ a technické zařízení jako„ anonymizována tři slova“ a„ pronájem“. V textu smlouvy je dále drobným písmem ujednáno, že žalovaná bere na vědomí, že smluvní pokuta za nevrácené zařízení činí 5 000 Kč. Jako nedílná součást smlouvy byly sjednána Všeobecné podmínky a Zvláštní podmínky pro službu kombinované televize anonymizována dvě slova. Z těchto žalobce doložil jen druhé jmenované, dle jejichž článku 4.4. byla sjednána povinnost žalované vrátit Technické zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy. Dále žalobce doložil upomínku adresovanou žalované ze dne 10.12.2019, kde ji vyzývá k vrácení technického zařízení, odeslání či doručení této listin y žalobce nedoložil. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalované včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání žalované před podáním žaloby.
Z provedeného dokazování soud uzavřel skutkový stav s tím, že žalovaná uzavřela s žalobcem výše specifikovanou smlouvu. Žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku.
Dle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “) má ze závazku věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 2048 občanského zákoníku , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k názoru, že žaloba není důvodná. Předně soud shledal, že z doložené smlouvy jednoznačně nevyplývá, že by žalovaná skutečně převzala předmětné technické zařízení. Je zde uvedeno, že si žalovaná objednává služby, které budou realizovány prostřednictvím pronajatého technického zařízení, které je zde dále specifikováno typem výrobku a sériovým číslem, nicméně výslovné prohlášení o jeho převzetí absentuje. Dále je nutno shledat, že smlouva byla uzavřena na dobu dvou let, tedy do 16.5.2021 s automatickou prolongací na dobu neurčitou (alespoň tak lze kvalifikovat shora uvedené ujednání, všeobecné podmínky žalobce nedoložil, není tedy zřejmé, zda by odkaz na ně tuto intepretaci mohl vyvrátit). Žalobce nijak blíže netvrdil, z jakého důvodu mělo dojít k zániku smlouvy ke dni 30.11.2019, ani elementárně pak danou skutečnost nedoložil. Nebylo tedy možno shledat, že dle uzavřené smlouvy žalované žalobou vymáhaná povinnost skutečně vznikla, neboť tato byla vázána právě na ukončení smlouvy. Svou neúčastí při jednání se žalobce vzdal postupu dle § 118a o.s.ř. o.s.ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2528/2010 ze dne 23.5.2012) a soud jej tedy nevyzýval k doplnění tvrzení či důkazů. Pro úplnost soud dodává, že v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013 bylo uzavřeno, že v rámci spotřebitelských smluv (o níž se jedná i v tomto případě) nemůže být ujednání o smluvní pokutě součástí obchodních podmínek, ale přímo spotřebitelské smlouvy samotné, kde spotřebitel připojuje svůj podpis. Ústavní soud ve svých závěrech akcentoval rozdílné postavení spotřebitele a dodavatele, jež je ve výhodě a dále akcentoval poctivost v oblasti ochrany spotřebitele, jež např. znamená, že text spotřebitelské smlouvy by měl být dostatečně přehledný, psán dostatečně velkým písmem atp. Žalobce sice učinil formální minimum, když„ holé“ ujednání o smluvní pokutě učinil součástí podepsané smlouvy, nicméně je otázkou, zda nárokům vzneseným na jeho jednání ke spotřebiteli Ústavním soudem vyhověl. Ujednání je psáno velmi drobným, sotva čitelným písmem, nebudí dojem podstatného ujednání. Podrobné podmínky nároku jsou uvedeny ve zcela odlišném dokumentu, což situaci dále znepřehledňuje, přitom vzhledem k nevelké obsáhlosti těchto ustanovení nic nebránilo žalobci je učinit již přímo součástí uzavřené smlouvy a odstranit veškeré pochybnosti, zda byl„ s riziky“ smluvního vztahu s žalobcem spotřebitel dostatečně seznámen. Pokud tak žalobce neučinil, nabízí se samozřejmě otázka, zda spotřebitele dostatečně informovat chtěl. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce sice splnil z kontextu vytržený formální požadavek vznesený Ústavním soudem v citovaném nálezu, nicméně setrval v rozporu s celkovým étosem daného rozhodnutí.
Žalovaná byla ve věci plně úspěšná a měla by tak s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení, žalovaná nicméně žádné neuplatnila a žádné náklady na její strana z proběhlého řízení ani nevyplývají.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ).