Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
3 C 88/2021-21
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever soudní poplatek ve výši částka, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever soudní poplatek ve výši [částka], a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se návrhem ze dne datum domáhal na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum uzavřené distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek webová adresa mezi žalovaným a spol. právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“), která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum Vedle poskytnuté jistiny se žalovaný zavázal původnímu věřiteli zaplatit i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením úvěru, když řádně a včas neuhradil ničeho.
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
3. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobci, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne datum, který byl předán poštovnímu doručovateli téhož dne, jak je patrné z podacího lístku.
4. Dle zjištěného skutkového stavu původní věřitel uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, a to elektronickými prostředky na dálku ve smyslu ustanovení § 562 o.z. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši částka. Jak bylo prokázáno z výpisu z účtu žalovaného, původní věřitel zaslal na účet žalovaného dne datum částku částka. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit nejpozději do datum společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka ulice sazba poskytnutého úvěru činila 0% a RPSN 1 342,61%. V případě prodlení se splácením kterékoliv částky se žalovaný zavázal hradit náklady vzniklé původnímu věřiteli částku částka a dále smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž se žalovaný ocitne v prodlení. Žalovaný dosud neuhradil ničeho.
5. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku , ale především s článkem 36 Listin y. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015 , dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“
6. Soud při svém rozhodování přihlížel k tomu, že podle veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou příjmení, roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v září 2017, kdy byl úvěr poskytnut, činila 9,83 %. Bylo by tak možné akceptovat maximálně trojnásobek, tj. 29,49 %. V daném případě však RPSN činilo 1 342,61%. Přestože RPSN není totéž co úrok, je zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro dané období. Původní věřitel ve smlouvě sice navýšení nazývá poplatkem, avšak poplatek zde plní zcela stejnou funkci jako úrok. Navíc ačkoliv smlouva uvádějí, že není úročena, není tomu tak, neboť reálný úrok činí fakticky 237,25% ročně. Poplatek z jistiny činil částka, což při 60 dnech trvání úvěru činí částka denně, při 365 dnech v roce by tak celková částka představovala 237,25% ročně. Soud musí vždy hodnotit smlouvu jako celek a zkoumat veškeré její náležitosti. Soud tedy uzavřenou smlouvu považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o.z. Soud však z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. uložil žalovanému zaplatit žalobci částku částka (nezaplacená jistina). Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohlo být oznámení o postoupení pohledávky žalovanému doručeno nejdříve po uplynutí tří dnů od odeslání vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum, zaslané poštou téhož dne, tj. datum. V oznámení byla stanovena tří denní lhůta k plnění. Od datum tak nastalo na straně žalovaného prodlení a v této souvislosti byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokuty, poplatky, obchodní úroky.
7. Soud dále uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s Položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
8. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“), a to tak, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci úspěšný z 57%, z 43% byla neúspěšná, když požadoval včetně příslušenství, tedy zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 8,05% ročně od datum do datum v částce částka (vyčíslené v souladu s ust. § 154 odst. 1 o.s.ř. ke dni vyhlášení rozsudku) celkem částka, přiznáno bylo částka (jistina a úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku). Právo na náhradu nákladů řízení ve výši 14 % tedy svědčí žalobci.
9. Náklady řízení celkem tvoří zaplacený soudní poplatek částka, doplatek soudního poplatku ve výši částka, odměny zástupce žalobce ve výši částka podle § 14b odst. 1 bod 1 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po částka a paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky za tři úkony právní služby po částka. Jelikož zástupce žalobce prokázal, že je plátcem DPH náleží mu dle § 137 odst. 3 o.s.ř. rovněž náhrada této daně ve výši 21 % ze základu částka v částce částka, tj. celkem tedy částka. Ve shora uvedené věci jsou dle názoru soudu splněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u nějž tarifní hodnota nepřevyšuje částku částka. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11 , kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Celkem náklady řízení představují částku částka, z toho 14 % činí částka, což je částka, kterou je žalovaný povinen uhradit žalobci k rukám advokáta, který jej v řízení zastupoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.