Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
39 C 44/2021-28
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
sídlem adresa žalovaného
o zaplacení částky 3 645 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 645 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 569,21 Kč, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 600 Kč, rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 645 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 569,21 Kč, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 600 Kč, rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 17. 7. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu neplacení televizních poplatků ve výši 405 Kč za dobu od 10/ 2017 do 10/ 2019.
Žalovanému byla doručena žaloba, výzva k vyjádření a výzva k vyjádření i postupu soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). K doručení těchto písemností žalovanému došlo fikcí na základě sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř. , které bylo vyvěšeno na úřední desce soudu dne 27. 4. 2021. Přes poučení v tomto sdělení žalovaný nijak nereagoval a obsílku si nevyzvedl. Pro úplnost soud považuje za nutné uvést, že s postupem sodu dle § 115a o.s.ř. žalobce souhlasil již v podané žalobě.
Žalovaný zůstal nečinný, ve věci se písemně ani jinou relevantní formou nevyjádřil, neuvedl tedy ničeho významného pro posouzení této věci. Soud měl rovněž za to, že žalovaný dal najevo svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání.
V rámci provedeného dokazování soud především konstatuje, že z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence žalobce jako veřejnoprávní osoby, která má ve smyslu příslušné právní úpravy (zákon č. 348/2005 Sb. ) oprávnění i povinnost vybírat od držitelů televizních přijímačů televizní poplatky. Žalovaný se přihlásil jako poplatník televizního poplatku z titulu vlastnictví TV v květnu 2011 (potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze 4. 5. 2011).
Žalovaný tedy měl povinnost řádně a včas hradit televizní poplatky ve stanovené výši pro podnikající osoby dle § 7 odst. 2 zák. 348/2005 Sb. , s přihlédnutím k odstavci 3 tohoto zákona. Žalovaný v době od října 2017 do října 2019 tyto televizní poplatky ve výši 405 Kč měsíčně nehradil, když žalovaný tak dluží televizní poplatek za 26 měsíců. Žalovaný si musel být vědom této své povinnosti, když byl několikrát žalobcem i jeho právním zástupcem písemně upozorněn na vznik dluhu z titulu neplacení televizních poplatků (výzva žalovanému z 25. 3. 2020, dodejka žalovanému na č. l. 15, výzva z 21. 1. 2020 a dodejka č. l. 17, výzva ze 7. 12. 2019 a dodejka č. l. 20). Sám žalovaný, jak již soud uvedl výše, zůstal v řízení nečinný. Žalobce tedy v řízení prokázal, že žalovaný jako vlastník televizního přijímače nezaplatil televizní poplatek za dobu 26 měsíců, když žalobce má dle § 10 zákona 348/2005 Sb. , s přihlédnutím k citovanému § 7 tohoto zákona, nárok na úhradu částky na dlužných televizních poplatcích.
Kapitalizovaná výše úroků z prodlení z dlužné částky za období uvedené žalobcem ve specifikaci výpočtu kapitalizovaných úroků z prodlení na č. l. 21, je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. , když procentuální výměra úroku z té které jednotlivé částky televizního poplatku od 16. 10. 2017 je v souladu s kapitalizovanou výší požadovaného úroku z prodlení.
Na základě aplikace skutkového děje k příslušné právní úpravě nezbývá soudu nic jiného, než žalobě jako důvodné zcela vyhovět.
Žalobce byl v této právní věci zcela úspěšný, přísluší mu tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení byly přiznány v částce 600 Kč, a to na soudním poplatku 400 Kč, a protože s ohledem na všechny okolnosti tohoto případu, s přihlédnutím k tomu, že žalobce má v rámci své organizační struktury i právní oddělení, kdy pracovníci žalobce jsou zajisté schopni kvalifikovaně zastupovat zájmy žalobce v řízení před soudem, soud přiznal nikoliv odměnu za právní pomoc dle advokátního tarifu, ale pouze dvě paušální náhrady po 100 Kč za žalobu a výzvu k plnění s odkazem na § 1 odst. 3 , s přihlédnutím k § 2 odst. 1 vyhl. 254/2015 Sb. Tentýž žalobce zastoupený stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob ze stejného právního důvodu, když žalobce jako veřejnoprávní instituce má zajisté možnosti k tomu, aby poplatky za TV vymáhal prostřednictvím svého právního oddělení bez toho, aniž by musel využívat služeb advokátů. Soud rovněž poukazuje na judikaturu ÚS ČR (I. ÚS 3344/12 , II. ÚS 405/14 ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).