Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 182/2021-13
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 2 083 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 483 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 99,34 Kč (10 % ročně) z částky 1 483 Kč za dobu od 27. 6. 2020 do 26. 2. 2021, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Soud částečně zamítá žalobu co do poplatků ve výši 600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 40,66 Kč od 27. 6. 2020 do 26. 2. 2021.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 625,38 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení, evidenční číslo ČAK: číslo.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 483 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 99,34 Kč (10 % ročně) z částky 1 483 Kč za dobu od 27. 6. 2020 do 26. 2. 2021, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Soud částečně zamítá žalobu co do poplatků ve výši 600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 40,66 Kč od 27. 6. 2020 do 26. 2. 2021. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 625,38 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], evidenční číslo ČAK: [číslo].
1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky specifikované výroky I. a II. coby nezaplaceného pojistného splatného za dobu od 20. 3. 2020 do 26. 6. 2020 včetně a poplatků za upomínky na základě pojistné smlouvy účastníků číslo s počátkem pojištění dne 20. 3. 2019.
2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění zákonů č. 588/2020 Sb. , 38/2021 Sb. a číslo Sb., dále„ o. s. ř. “ Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 8 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla účinně doručena.
3. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu číslo především o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, s počátkem pojištění dne 20. 3. 2019, s ročním pojistným obdobím a s ročním pojistným ve výši 4 033 Kč. Okamžik splatnosti pojistného nebyl ve smlouvě sjednán. Žalovaný za dobu od 20. 3. 2020 do 25. 6. 2020 na pojistném nezaplatil 1 483 Kč a na poplatcích 600 Kč. V dopisech ze dne 15. 1. 2020 ani 21. 4. 2020 žalobkyně žalovaného neupozornila, že nezaplacením pojistného pojištění zanikne ani mu neurčila konkrétní lhůtu k plnění.
4. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnost žalovaného uhradit žalobkyni nezaplacené pojistné (§ 2758n zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění zákona č. 171/2018 Sb. , dále„ o. z.,“ § 3 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákona č. 293/2017 Sb. , dále„ z. p. r.“). Běžné pojistné bylo splatné vždy 1. dne příslušného období (§ 2783 odst. 2 část druhé věty před středníkem o. z.). Dnem následujícím po dni splatnosti, tedy od 21. 3. 2020, se tak žalovaný ocitl v prodlení a vznikla mu tak povinnost zaplatit i úrok z prodlení (§ 1970 první věta o. z. ve znění zákona č. 111/2018 Sb. ). Výši úroku žalobkyně vyčíslila v souladu se zákonem, tedy ve výši, odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tedy 10 % ročně (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění nařízení č. 184/2019 Sb. ). To, že žalobkyně sankční úrok požadovala od data odpovídajícího tvrzenému zániku pojištění do dne podání žaloby, bylo jejím právem, přičemž soud nemohl přisoudit více, než kolik žalobkyně žalovala (§ 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost této části žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil část žalované částky odpovídající pojistnému, jehož splatnost nebyla závislá na neexistenci závazku ze smlouvy.
5. Jinak soud rozhodl ve vztahu ke dvěma poplatkům ve výši 300 Kč za upomínky. Upomínka ze dne 21. 4. 2020 ani dopis ze dne 15. 1. 2020, které jako jediné z předložených dokumentů časově předcházejí tvrzenému zániku pojištění, totiž neobsahují ani upozornění na zánik jako následek nesplnění dluhu, ani lhůtu k zaplacení. Podle § 12 odst. 1 písm. e) z. p. r. však „pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc…“ Obě obsahové náležitosti jsou zde zakotveny jako nezbytný předpoklad zániku závazku z pojistné smlouvy nezaplacením pojistného. Smysl a účel ustanovení tyto náležitosti vyžaduje, poněvadž pojistníka nemá k zaplacení pojistného přimět ani tak skutečnost, že bude mít vůči pojistiteli splatný dluh (který již v okamžiku vystavení upozornění má), nýbrž fakt, že pokud nezaplatí, nebude pojištěn. Aby bylo tomuto následku efektivně předcházeno, ukládá zákon pojistiteli povinnost pojistníka předem varovat a jasně mu vymezit dobu, dokdy onen nežádoucí následek může odvrátit. To znamená, že upomínka je právním jednáním, jehož nutnou součástí je upozornění na zánik pojištění a lhůta k plnění. Toto upozornění je přitom jedinou částí upomínky, z níž lze vyvodit pojistitelův záměr přivodit zánik pojištění; jde pouze o jeho právo, nikoli povinnost. Zároveň z upomínky ze dne 21. 4. 2020 neplyne vůle žalobkyně přivodit jakýkoli právní následek; ani v podobě možného zániku pojištění, ani prodloužení lhůty k zaplacení – jde pouze o informaci o výši dluhu a předání platebních údajů. Proto soud aplikoval § 551 o. z., podle nějž„ o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.“ Jinými slovy, žalobkyně zde neprojevila vůli způsobit jakýkoli právní následek. Neprokázala tedy zánik pojištění, pročež soud vyšel z negativní skutkové domněnky, že nezaniklo. Z důkazů přitom vyplynulo, že žalobkyně zamýšlela dosáhnout zaplacení pojistného a teprve v případě jeho nezaplacení a zániku pojištění po žalovaném požadovat poplatky za upomínky. To znamená, že jí právo na jejich zaplacení nevzniklo. Proto soud výrokem II. odpovídající část žaloby zamítl.
6. Výrok III. odpovídá ustanovení § § 137 odst. 1 , odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , protože advokát žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslal předžalobní upomínku a protože žalobkyně byla ve sporu částečně úspěšná. Konkrétně žádala částku 2 223 Kč, soud jí přiznal 1 582,34 Kč, tedy 71 %. příjmení procesní úspěch žalobkyně tedy činí 42 % Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění zákona č. 182/2018 Sb. a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění vyhlášky č. 121/2018 Sb. , 302/2019 Sb., resp. 176/2020 Sb. (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává stejně formulované žaloby. Proto soud aplikoval sníženou sazbu. Protože je advokát žalobkyně plátcem DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb. ) 100 % nákladů tedy činí 1 489 Kč, 42 % 625,38Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH
převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč;
předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč;
žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 Kč
7. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný řádně a včas povinnosti uložené v tomto rozsudku, bude je možné na návrh žalobkyně vymáhat v exekučním nebo v soudním vykonávacím řízení.