Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 97/2021-19
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 7 178 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 10. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni:
- částku 2 178 Kč,
- zákonný úrok z prodlení:
ve výši 9,75 % ročně z částky 7 178 Kč od 30. 6. 2019 do 9. 2. 2021,
ve výši 1,5 % ročně z částky 2 178 Kč od 10. 2. 2021 do zaplacení,
se v této části zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 823 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 10. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni: - částku 2 178 Kč, - zákonný úrok z prodlení: ve výši 9,75 % ročně z částky 7 178 Kč od 30. 6. 2019 do 9. 2. 2021, ve výši 1,5 % ročně z částky 2 178 Kč od 10. 2. 2021 do zaplacení, se v této části zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 823 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1.
Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 18. 3. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 7 178 Kč s příslušenstvím na zákonném úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 178 Kč od 30. 6. 2019 do zaplacení s tvrzením, že její právní předchůdkyně (původní věřitel) - právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované dne datum úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do datum. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, tím žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, žalovaná odsouhlasila znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS, v tomto případě je kód číslo. Autorizační kód je přidělen žalované na základě žádosti o úvěr na jeho verifikovaný mobilní telefon. SMS kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy. Žalovaná návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne datum. K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. bankovní účet, jako variabilní symbol, bylo mezi stranami zvoleno rodné číslo žalované. Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, ale přesto nebyl žalovanou dosud uhrazen v celé výši. Žalovaná nevrátila úvěr v datu splatnosti. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne datum mezi právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Upomínka žalované byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne datum, odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovanou telefonicky, avšak bezúspěšně. Celková výše nároků žalobkyně činí celkem 7178 Kč nejpozději splatných dne datum.
2.
Žalovaná, ač usnesením soudu vyzvána, aby se k podané žalobě písemně vyjádřila, tak ve stanovené lhůtě neučinila.
3.
Soud pak podle ust. § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.
4.
Z listin, předložených žalobkyní (smlouvy o úvěru číslo podepsané toliko ze strany původního věřitele právnická osoba anonymizována dvě slova), potvrzení o provedené platbě ze dne datum ve výši 5 000 Kč na účet žalované č. bankovní účet u právnická osoba pod variabilním symbolem číslo, smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum mezi právnická osoba anonymizována dvě slova jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy 1 smlouvy se seznamem postoupených pohledávek a oznámení právnická osoba anonymizována dvě slova žalované o postoupení pohledávky žalobkyni ze dne datum, zjistil soud následující skutkový stav:
Podle úvěrové smlouvy se právnická osoba credit s.r.o. zavázala poskytnout žalované spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši 5 000 Kč na její bankovní účet č. bankovní účet u právnická osoba pod variabilním symbolem číslo, což také učinila, jak to prokazuje potvrzení o provedené platbě na tento účet žalované ze dne datum. Žalovaná se podle předložené smlouvy zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 30 dnů od odeslání peněz z úvěru žalované, tj. do datum, spolu s úrokem 36 % ročně (147,95 Kč) a poplatkem za sjednání úvěru (při řádném splácení 812,02 Kč, při překročení doby splatnosti 2 030,05 Kč). Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou postoupením od původního věřitele (úvěrující právnická osoba anonymizována dvě slova) a je tak ve věci aktivně legitimována. Postoupení pohledávky žalobkyni bylo žalované řádně oznámeno. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na uvedenou pohledávku nezaplatila ničeho, proto požaduje uhradit nesplacenou žalované poskytnutou jistinu ve výši 5 000 Kč, dále poplatek ve výši 2 030,05 Kč a úrok ve výši 147,95 Kč, což je celkem 7 178 Kč. Žalovaná netvrdila, natož, aby prokázala, že by původnímu věřiteli či žalobkyni byť částečně cokoliv plnila. Jelikož soudu předložená listin listina – smlouva o úvěru – není žalovanou podepsána, nelze vyloučit, že k uzavření smlouvy na jméno žalované jako úvěrované došlo za případného zneužití dokladů žalované třetí osobou. Na druhou stranu soud má za prokázáno, že původní věřitel zaslal částku 5 000 Kč na účet žalované č. bankovní účet u právnická osoba pod variabilním symbolem číslo, odpovídajícím rodnému číslu žalované.
5.
Soud posoudil zjištěný skutkový stav a dospěl k závěru, že nelze mít jednoznačně prokázáno řádné – platné - uzavření předložené úvěrové smlouvy ze strany žalované. Za této situace soud dospěl k závěru, že původním věřitelem poskytnuté plnění žalované na její účet ve výši 5 000 Kč je nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, tj. žalovaná je povinna vrátit žalobkyni to, co z neplatné smlouvy obdržela. Jestliže žalované byla na základě uvedené smlouvy poskytnuta částka 5 000 Kč a žalovaná z této částky neuhradila ničeho, pak žalobkyně jako nynější věřitel z postoupené pohledávky má nárok na zaplacení částky 5 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2993 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ), dále pak má nárok též na zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky 5 000 Kč ode dne následujícího po dni doručení předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně žalované, tj. ode dne datum do zaplacení, když předžalobní výzva byla žalované doručována doporučenou poštou podanou dne datum. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně (úvěrující společnost - původní věřitel) oznámila žalované postoupení žalované pohledávky právě žalobkyni, která je tak aktivně ve věci legitimována a stala se věřitelkou pohledávky za žalovanou. Žalované také vznikla druhotná povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 5 000 Kč ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle ust. § 1970 cit. občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , když jinou výši si strany neujednaly. Podle ust. § 2 cit. nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6.
Proto v odstavci I. výroku zavázal soud žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s tam uvedeným zákonným úrokem z prodlení, když prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení nastalo až po doručení předžalobní výzvy, tj. od 10. 2. 2021 a tehdy platná sazba zákonného úroku z prodlení činila 8,25 % ročně.
7.
S ohledem na výše uvedené je pak také zřejmé, že další nároky žalobkyní uplatněné z neplatně uzavřené smlouvy jí být přiznány nemohly, a proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu v odstavci II. výroku jako nedůvodné zamítl.
8.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a v řízení převážně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 823 Kč. Náklady žalobkyně potřebné pro účelné uplatňování práva sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč, potřebnými a účelně vynaloženými náklady spojené s právní službou advokáta spatřuje soud v odměně za tři úkony právní služby (za převzetí věci, předžalobní výzvu k plnění a podání žaloby). Na uvedené úkony právní služby je potřebné vynaložit na odměnu advokáta 3 krát částku ve výši mimosmluvní odměny advokáta v sazbě podle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), tj. 3 x 200 Kč, dále částku 300 Kč za tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle ust. § 14b odst. 1 lit. a) cit. advokátního tarifu, jakož i částku 189 Kč jako náhradu DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů. Žalobkyni tak vznikly náklady v celkové výši 2 089 Kč; měla úspěch v rozsahu 69,7 %, neúspěch v rozsahu 30,3 %, má tak právo na náhradu ve výši 39,4 % jí vzniklých nákladů, což po zaokrouhlení činí částku 823 Kč.
9.
Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám jejího právního zástupce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.