Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 324/2020-35

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Kučerovou, Ph.D. ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa, obec a číslo část obce

zastoupený: anonymizováno jméno příjmení jméno, adresa, obec a číslo

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa, obec

O zaplacení 32 701 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 19 521 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 15 943 Kč od 16.4.2017 do zaplacení a z částky 3 578 Kč od 17.1.2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci 13 153 Kč s příslušenstvím a úrok ve výši 23,72% ročně z částky 15 943 Kč od 9.4.2017 do zaplacení a z částky 3 578 Kč od 10.1.2017 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 19 521 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 15 943 Kč od 16.4.2017 do zaplacení a z částky 3 578 Kč od 17.1.2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci 13 153 Kč s příslušenstvím a úrok ve výši 23,72% ročně z částky 15 943 Kč od 9.4.2017 do zaplacení a z částky 3 578 Kč od 10.1.2017 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení celkem 32 701 Kč s tím, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba uzavřel se žalovanou dvakrát smlouvu o půjčce, podle které jí poskytl půjčku ve výši 15 000 Kč a 6 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit jistinu a poplatek, který se skládá z kapitalizovaných úroků ve výši 23,72 % ročně (sjednáno v obchodních podmínkách), odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 000 Kč a 1 200 Kč a nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a 2 400 Kč. Žalovaná měla vše vrátit v 58 týdenních splátkách po 457 Kč a 183, poslední splátka byla stanovena na den 8.4.2017 a 9.1.2017. Žalovaná podmínky smlouvy neplnila a splátky řádně nehradila, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou. Právo na úrok z prodlení z jistiny měl věřitel od marného uplynutí týdenní lhůty do zaplacení. Věřitel pak postoupil pohledávku na žalobce, žalovanou o tom uvědomil. Žalobce se nyní domáhá dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a 5 569,08 Kč, dlužného poplatku z první smlouvy ve výši 10 349 Kč, v případě druhé smlouvy se žalobce domáhá dlužných úhrad kromě jistiny ve výši 1 782,92 Kč, kapitalizovaných úroků 9 606,60 Kč a 3 893,24 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 3 236,77 Kč a 1 312,55 Kč a dále požaduje úroky z prodlení a běžné úroky z jistiny.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud ve věci jednal a rozhodoval bez přítomnosti účastníků, neboť žalobce svou nepřítomnost u jednání omluvil, o odročení nepožádal, žalovaný se nedostavil, svou neúčast neomluvil, o odročení nepožádal (ust. ).

4. Soud ve věci vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba uzavřel se žalovanou dne 27.2.2016 smlouvu o půjčce číslo podle které bylo žalované vyplaceno 15 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit celkem 26 506 Kč, když 11 100 Kč byl poplatek – úrok ve výši 2 100 Kč, suma za administrativní činnost 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Dále pak poplatek za životní pojištění 406 Kč. Uvedenou sumu se žalovaná zavázala splácet v 58 týdenních splátkách po 457 Kč. Dále dne 30.11.2015 smlouvu o půjčce číslo podle které bylo žalované vyplaceno 6 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit celkem 10 614 Kč, když 4 440 Kč byl poplatek – úrok ve výši 840 Kč, suma za administrativní činnost 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč, dále pak poplatek za životní pojištění 174 Kč. Uvedenou sumu se žalovaná zavázala splácet v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. Z obou předložených smluv soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou smlouvu, kde jsou údaje o žalované a výši půjčených peněz i dohodnutých splátek vypsány rukou. Smlouva v záhlavní odkazuje na Smluvní podmínky, které jsou její nedílnou součástí s uvedením, že se jedná o smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Zadní strana formuláře však obsahuje pouze další ustanovení týkající se ochrany osobních údajů, dále údaj o číslu smlouvy a připravenou část formuláře pro možnost odstoupení od smlouvy. Na zadní straně je připojen podpis žalovaného a datum, kdy byl uskutečněn. Smluvní podmínky jsou připojeny k uvedené smlouvě. Nejsou však opatřeny podpisem žalovaného ani právního předchůdce žalobce. Jedná se o samostatnou u, která mimo jiné v článku 3 obsahuje údaj o výši roční procentní sazby nákladů („ RPSN“) a to v několika variantách podle dohodnutého počtu splátek. V článku 1 obsahuje údaj o výši výpůjční úrokové sazby s výslovným uvedením, že při prodloužení smlouvy nebude jistina dále úročena. Smluvní podmínky dále obsahují údaje zejména vysvětlujícího charakteru. O životním pojištění a jeho podmínkách není ve smluvních podmínkách uvedeno nic.

5. Pro právní hodnocení věci je nutné s ohledem na datum uzavření smlouvy použít , (dále jen obč. z.) a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, také , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, když s ohledem na povahu žalovaného jako klienta právního předchůdce žalobce lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, kde na straně věřitele vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytnutí zápůjčky, a na straně druhé dlužník fyzická osoba. Pro posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle a násl. obč. z.

6. Podle § 2390 obč. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

7. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle § 1815 obč. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

9. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

10. Z vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění ( a ), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

11. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/ (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

12. Z ustanovení a přílohy č. 3 k tomuto zákonu, vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formou a musí obsahovat minimálně všechny informace, které stanoví příloha č. 3 k zákonu o spotřebitelském úvěru. Jedná se o takové informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách, jak vyplývá z citovaného nálezu ústavního soudu. Informace ve smlouvě je třeba uvést jasným, výstižným a zřetelným způsobem a jedná se o požadavek, který je třeba vnímat jako kvalitativní doplněk obecných požadavků na srozumitelnost a určitost právního jednání. Tento požadavek má rovněž zajistit dostatečnou čitelnost, přehlednost a logické uspořádání textu tak, aby se v něm průměrný spotřebitel bez potíží orientoval. Ne každé právní jednání, které je srozumitelné a určité je zároveň učiněné jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

13. Z vyplývá, že pokud smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje informace vyplývající z přílohy č. 3 k tomuto zákonu jasným, výstižným a zřetelným způsobem, neznamená to neplatnost smlouvy jako celku.

14. V případě, kdy smlouva neobsahuje potřebné informace o poskytnutém úvěru, nastávají důsledky zakotvené v § 8 zákona o spotřebitelském úvěru. Sankcí za náležité nesplnění informační povinnosti stanovených v § 6 zákona o spotřebitelském úvěru je to, že se spotřebitelský úvěr od počátku považuje za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách za spotřebitelský úvěr jsou neplatná.

15. Jediným plněním, které může věřitel požadovat kromě splátky jistiny, je úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. Žádné další poplatky ani jakékoliv jiné platby není spotřebitel povinen platit. V případě, že je spotřebitel již zaplatil, má nárok na jejich vrácení, popř. započtení proti nesplacené části jistiny.

16. S ohledem na shora uvedené vzal soud za zjištěné, že žalovaná převzala od právního předchůdce žalobce půjčku ve výši 15 000 Kč a 6 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou ve výši 2 100 kč a 840 Kč Dle tvrzení žalobce obsaženého v žalobě zaplatila žalovaná ve prospěch půjček částku 1 157 Kč a 3 262 Kč. K tomuto závěru lze dospět jednoduchým matematickým výpočtem.

17. Pro vyhodnocení nároku žalobce na zaplacení částky uplatněné žalobou je však nutné zabývat se platností uzavřené smlouvy o zápůjčce, a to s přihlédnutím ke shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovením .

18. S ohledem na ustanovení § 1814 písm. f) obč. z. se soud zabýval přípustností sjednaného poplatku ze smlouvy, když zvláště se zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

19. Jak již bylo shora uvedeno, předmětná smlouva o zápůjčce byla žalovanou řádně podepsána. Žalovaná tedy v době podpisu věděla, kolik činí celková dlužná částka. Ze smlouvy samotné však nelze dovodit, jakým způsobem věřitel, tj. právní předchůdce žalobce, stanovil výši jednotlivých položek poplatku, zejména administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso, které nadto ani řádně neproběhlo. Tato smlouva je tedy v rozporu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru č. , neboť neobsahuje informace stanovené přílohou č. 3 k tomuto zákonu, tedy povinné informace ke spotřebitelské smlouvě. Jednou z těchto povinných informací je stanovení výpůjční úrokové sazby, podmínek upravujících použití této sazby a případně údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu úrokové sazby. Dále také neobsahuje údaj o roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr (viz příloha č. 3 odst. 1 písmeno e), f) k  ). Smlouva rovněž neobsahuje informace o právu na odstoupení od smlouvy a podmínek, za kterých tak lze učinit. Tuto skutečnost nemůže zhojit tvrzení žalobce o tom, že takové údaje jsou obsahem smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy. V této souvislosti lze připomenout nález Ústavního soudu České republiky ze dne 11. listopadu 2013, v němž Ústavní soud uzavřel, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. Pokud tak i přesto učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.

20. S ohledem na učiněný závěr a s přihlédnutím k ustanovení , s přihlédnutím k závěrům vyslovených v nálezu Ústavního soudu citovanému shora a soud uzavřel, že smlouva o zápůjčce je v části ujednání o výši poplatku kromě úroku neplatná, a to podle obč. z., a žalobci tak pohledávka na zaplacení uvedeného poplatku nevznikla.

21. V souzené věci nelze přehlédnout, že na smlouvu o půjčce žalovaná zaplatila 1 157 Kč a 3 262 Kč. Pokud bylo půjčeno s úrokem 17 100 Kč a 6 840 Kč, zbývá na jistině a úroku celkem doplatit 19 521 Kč. V tomto rozsahu soud shledal žalobu důvodnou, a to včetně požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, včetně úroku do budoucna, který takto platně sjednán nebyl. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou jistinu ze smlouvy o zápůjčce s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši (výrok I. rozsudku), a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle

22. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce měl úspěch ve věci pouze částečný a žalované náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně dvojmo, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.