Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 141/2021-15
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 3 000 Kč, částky 2 380 Kč, úroku z prodlení z částky 3 000 Kč ve výši 8,05 % p.a. od 25. 7. 2019 do zaplacení a kapitalizovaného úroku 659,66 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 3 000 Kč, částky 2 380 Kč, úroku z prodlení z částky 3 000 Kč ve výši 8,05 % p.a. od 25. 7. 2019 do zaplacení a kapitalizovaného úroku 659,66 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se žalobou (původně v elektronickém rozkazním řízení) doručenou soudu dne 27. 11. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 5. 9. 2016 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, Smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě obdržela žalovaná finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou jistinu úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 780 Kč. Celková dlužná částka byla splatná v jediné splátce dne 6. 10. 2016. Žalovaná svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 19. 8. 2019. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná do termínu splatnosti dlužné částky svůj závazek vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru řádně a včas neuhradila, byl původní věřitel oprávněn nárokovat si náklady spojené s vymáháním pohledávky 1 600 Kč. Byly sjednány jako postih za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení dlužníka, a to tak že při odeslání 1. upomínky ve výši 850 Kč, při odeslání 2. upomínky ve výši 250 Kč, při odeslání 3. upomínky ve výši 250 Kč a při odeslání 4. upomínky ve výši 250 Kč Vedle toho žalobkyně požaduje i zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
Ve věci bylo nařízeno jednání dne 19. 5. 2021. Žalobkyně se prostřednictvím svého zástupce z účasti na jednání řádně a včas omluvila, žalovaná se k jednání nedostavila, ani se řádně a včas neomluvila. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování. Při písemném vyhotovení odůvodnění rozsudku bylo postupováno podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , kdy v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Na základě provedeného dokazování (všeobecné obchodní podmínky, smlouva číslo část výpisu k zaslání 3 000 Kč na nepojmenovaný účet, smlouva o postoupení pohledávek spolu s přílohou, oznámení o postoupení pohledávky spolu s poštovním podacím archem, předžalobní upomínka spolu s poštovním podacím archem) dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce popsaným elektronickým způsobem, že se žalobkyně jako věřitel zavázala přenechat žalované jako dlužníku peněžní prostředky ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o.z. “), a žalovaná se zavázala je vrátit po uplynutí dohodnuté lhůty. Zvolený elektronický způsob uzavření smlouvy nijak neosvědčuje a neautentizuje identitu osoby, která předmětnou smlouvu uzavírala s tím, že se má jednat právě o žalovanou. Na tom nic nemění skutečnost, že peněžní prostředky byly zaslány na tvrzený účet žalované, kdy ani o tomto žalobkyně nepředložila žádné důkazy. Chybí zde totiž nepochybné spojení mezi tvrzenou smlouvou a následně zaslanou částkou 3 000 Kč, i to, že předmětný účet je právě žalované. I pokud by smlouvu o půjčce elektronickým způsobem uzavírala reálně žalovaná, chybí zde ověření toho, že žalovaná akceptovala nabídku (elektronický podpis, obdoba časového razítka např. v systému datových schránek). V návaznosti na to, nelze mít tedy ani za prokázané, že by věřitel žalované zaslal peněžní prostředky na základě tvrzené smlouvy. Proto nelze mít za prokázané ani ujednání o administrativních nákladech, protože postrádá smluvní základ. Protože se žalobkyně k jednání dne 19. 5. 2021 nedostavila, soud ji nemohl poučit o jeho jiném právním názoru podle § 118a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve vztahu k možnosti posouzení nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení a následně žalobkyni poučit podle § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. o nutnosti doplnit důkazy o tom, že úvěr byl poskytnut právě na účet žalované. Ze shora uvedených důvodu soud žalobu zamítl v celém rozsahu.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na jejich náhradu. V řízení sice byla zcela úspěšná žalovaná, ale podle obsahu spisu žalované žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).