Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 43/2020-43

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Kalouskovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem právnická osoba jméno příjmení číslo anonymizováno, příjmení jméno, země

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5 610 Kč s úrokem z prodlení z částky 5 610 Kč ve výši 7,05 % ročně od 2.7.2015 do 31.12.2015, ve výši 7,05 % ročně od 1.1.2016 do 30.6.2016, ve výši 7,05 % ročně od 1.7.2016 do 31.12.2016, ve výši 7,05 % ročně od 1.1.2017 do 30.6.2017, ve výši 7,05 % ročně od 1.7.2017 do 31.12.2017, ve výši 7,5 % ročně od 1.1.2018 do 30.6.2018, ve výši 8 % ročně od 1.7.2018 do 31.12.2018, ve výši 8,75 % ročně od 1.1.2019 do 30.6.2019, ve výši 9 % ročně od 1.7.2019 do 31.12.2019, ve výši 9 % ročně od 1.1.2020 do 30.6.2020, ve výši 10,25 % od 1.7.2020 do 31.12.2020, ve výši 8,25 % od 1.1.2021 do zaplacení, nejpozději do 30.6.2021 a počínaje 1.7.2021 do zaplacení s úrokem z prodlení, který odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 4 390 Kč s úrokem z prodlení z částky 4 390 Kč ve výši 7,05 % ročně od 2.7.2015 do 31.12.2015, ve výši 7,05 % ročně od 1.1.2016 do 30.6.2016, ve výši 7,05 % ročně od 1.7.2016 do 31.12.2016, ve výši 7,05 % ročně od 1.1.2017 do 30.6.2017, ve výši 7,05 % ročně od 1.7.2017 do 31.12.2017, ve výši 7,5 % ročně od 1.1.2018 do 30.6.2018, ve výši 8 % ročně od 1.7.2018 do 31.12.2018, ve výši 8,75 % ročně od 1.1.2019 do 30.6.2019, ve výši 9 % ročně od 1.7.2019 do 31.12.2019, ve výši 9 % ročně od 1.1.2020 do 30.6.2020, ve výši 10,25 % od 1.7.2020 do 31.12.2020, ve výši 8,25 % od 1.1.2021 do zaplacení, nejpozději do 30.6.2021 a počínaje 1.7.2021 do zaplacení s úrokem z prodlení, který odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů a 2 250 Kč jako kapitalizovaný úrok od 11.10.2005 do 10.10.2006, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5 610 Kč s úrokem z prodlení z částky 5 610 Kč ve výši 7,05 % ročně od 2.7.2015 do 31.12.2015, ve výši 7,05 % ročně od 1.1.2016 do 30.6.2016, ve výši 7,05 % ročně od 1.7.2016 do 31.12.2016, ve výši 7,05 % ročně od 1.1.2017 do 30.6.2017, ve výši 7,05 % ročně od 1.7.2017 do 31.12.2017, ve výši 7,5 % ročně od 1.1.2018 do 30.6.2018, ve výši 8 % ročně od 1.7.2018 do 31.12.2018, ve výši 8,75 % ročně od 1.1.2019 do 30.6.2019, ve výši 9 % ročně od 1.7.2019 do 31.12.2019, ve výši 9 % ročně od 1.1.2020 do 30.6.2020, ve výši 10,25 % od 1.7.2020 do 31.12.2020, ve výši 8,25 % od 1.1.2021 do zaplacení, nejpozději do 30.6.2021 a počínaje 1.7.2021 do zaplacení s úrokem z prodlení, který odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 4 390 Kč s úrokem z prodlení z částky 4 390 Kč ve výši 7,05 % ročně od 2.7.2015 do 31.12.2015, ve výši 7,05 % ročně od 1.1.2016 do 30.6.2016, ve výši 7,05 % ročně od 1.7.2016 do 31.12.2016, ve výši 7,05 % ročně od 1.1.2017 do 30.6.2017, ve výši 7,05 % ročně od 1.7.2017 do 31.12.2017, ve výši 7,5 % ročně od 1.1.2018 do 30.6.2018, ve výši 8 % ročně od 1.7.2018 do 31.12.2018, ve výši 8,75 % ročně od 1.1.2019 do 30.6.2019, ve výši 9 % ročně od 1.7.2019 do 31.12.2019, ve výši 9 % ročně od 1.1.2020 do 30.6.2020, ve výši 10,25 % od 1.7.2020 do 31.12.2020, ve výši 8,25 % od 1.1.2021 do zaplacení, nejpozději do 30.6.2021 a počínaje 1.7.2021 do zaplacení s úrokem z prodlení, který odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů a 2 250 Kč jako kapitalizovaný úrok od 11.10.2005 do 10.10.2006, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá po žalovaném zaplacení finanční částky s odůvodněním, že žalovaný 11.10.2005 s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba uzavřel smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem 16 640 Kč (půjčka ve výši 10 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč) formou 52 pravidelných týdenních splátek po 320 Kč. Žalovaný smluvní závazky nehradil řádně a včas. Při nesplnění povinnosti hrazení splátky měl věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána (52 týdnů od data podpisu), to je 10.10.2006. Žalobce obdržel od právního předchůdce žalobce informaci o celkové výši úhrady 4 390 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem právnická osoba anonymizováno došlo k 1.7.2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele, což bylo oznámeno přípisem ze dne 25.6.2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018 uzavřené mezi přechodným věřitelem a žalobcem došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn přípisem ze dne 14.9.2018. Před uplatněním žaloby u soudu byl vyzván žalovaný k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 4.12.2019.

2. Žalobce v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud usneseními ze dne 15.3.2021, číslo jednací -36 a -37 vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů vyjádřil k žalobě a současně sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Byl poučen tak, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud s ohledem na stanovisko žalobce pro nečinnost žalovaného postupoval ve smyslu a rozhodl ve věci bez jednání na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

3. Ze smluv o postoupení pohledávek a přípisu adresovanému žalovanému, kterými byl informován o změně v osobě na straně věřitele, bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o půjčce uzavřené 11.10.2005 mezi společností právnická osoba a žalovaným byla platně postoupena na žalobce, který je aktivně legitimován k vedení tohoto sporu ( zákona číslo 89/2012 Sbírky, ).

4. Žalobce tvrzení uvedená v žalobě prokázal předloženými listinnými důkazy, a to smlouvou o půjčce ze dne 11.10.2005 uzavřenou mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku 16 640 Kč formou 52 týdenních splátek po 320 Kč. Na dluh bylo zaplaceno 4 390 Kč.

5. S ohledem na datum uzavření smlouvy je třeba po právní stránce věc posoudit s přihlédnutím k ustanovení zákona číslo 89/2012 Sbírky, , dle zákona číslo 40/1964 Sbírky, (dále jen obč. zák.), platného do 31. 12. 2013. S ohledem na to, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, je třeba rovněž postupovat dle zákona číslo 321/2001 Sbírky, o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, platného k datu uzavření smlouvy o půjčce, když s ohledem na povahu žalovaného, jako klienta právního předchůdce žalobce, je dlužník fyzická osoba a na straně věřitele vystupovala společnost, jejíž činnost spočívá v poskytování půjčky. Pro posouzení platnosti ujednání předmětné smlouvy je nutno použít ustanovení a následující obč. zák. Dle obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, která mu zákon poskytuje nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle odstavce druhého ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle jsou neplatná.

6. Dle § 657 obč. zák. přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit mu po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Z ustanovení § 4 zákona číslo 321/2001 Sbírky, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formou a musí obsahovat zde uvedené informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách. Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat mimo jiné stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze citovaného zákona, stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení, stanovení jednotlivých plateb, včetně těch, které jsou uvedeny v § 2 písmeno a) bodech 1 až 5, budou-li placeny spolu se spotřebitelským úvěrem; pokud jednotlivé platby nelze přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu, podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah. Z § 6 zákona číslo 321/2001 Sbírky vyplývá, že nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele. Jediným plněním, které může věřitel požadovat kromě splátky jistiny, je úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. Žádné další poplatky ani jakékoliv jiné platby není spotřebitel povinen platit. V případě, že je spotřebitel již zaplatil, má nárok na jejich vrácení, popř. započtení proti nesplacené části jistiny.

8. Předmětná smlouva má formulářový charakter, kde jsou doplněny údaje o osobě žalovaného, výši zapůjčených peněz, poplatcích, výši a počtu dohodnutých splátek. V záhlaví smlouva odkazuje na smluvní podmínky. Smluvní podmínky jsou připojeny ke smlouvě. Nejsou však opatřeny podpisem žalovaného ani věřitelem. Jde o samostatnou u, která obsahuje údaje o výši roční procentní sazbě nákladů (RPSN), údaj o výši roční úrokové sazby a další údaje zejména vysvětlujícího charakteru. Ze smlouvy nelze dovodit, jakým způsobem právní předchůdce žalobce stanovil výši souhrnného poplatku jednotlivé jeho položky, zejména úrok z půjčených peněz. Smlouva je tedy v rozporu s  zákona číslo Sbírky, když neobsahuje informace stanovené tímto ustanovením a povinné pro spotřebitelské smlouvy. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru, ale nesmějí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné a složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná, a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíš uniknou. Pokud takto učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Na základě uvedeného soud dospívá k tomu závěru, že smlouva je v části ujednání o poplatku neplatná ( ve spojení s  s přihlédnutím k  a zákona číslo 321/2001 Sbírky. Žalobci tak nevznikl nárok na zaplacení uvedeného poplatku. Jediným plněním, kterého by se žalobce mohl jako věřitel domáhat, je plnění splátky jistiny s úrokem ve výši diskontní sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy, čehož se ale nedomáhá.

9. Soud má za prokázané, že žalovaný převzal na základě smlouvy 10 000 Kč a vrátil 4 390 Kč. Vycházeje ze závěru, že žalobci ani jeho právnímu předchůdci nevznikl nárok na zaplacení souhrnného poplatku, je žaloba důvodná pouze ohledně částky 5 610 Kč představující rozdíl finanční prostředků poskytnutých původním věřitelem žalovanému jako dlužníkovi a vrácených dlužníkem. V tomto rozsahu soud tedy žalobě vyhověl včetně požadovaného úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu § 517 odstavec 2 obč. zák. za použití nařízení vlády číslo 142/94 Sbí, ve znění pozdějších předpisů (výrok I.). S ohledem na shora uvedené právní názory s odkazem na § 55 odstavec 2 ve spojení s § 56 odstavec 1 obč. zák. soud ve zbytku žalobu zamítl (výrok II.).

10. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil ve smyslu tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když nelze hovořit o úspěchu některého z účastníků v tomto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není přípustné podat si odvolání ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.