Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 121/2021-36

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci

žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 5 341,17 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 23. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 341,17 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku úvěru, který žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 26. 9. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba Žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 21 812 Kč (půjčka 12 000 Kč, souhrnný poplatek 9 812 Kč) v 14 měsíčních splátkách po 1 558 Kč. Žalovaný na pohledávku uhradil celkem 16 559,99 Kč (na jistinu byla alokována částka 8 919,74 Kč a příslušenství pohledávky částka 7 640,25 Kč). Žalobkyně tak požaduje uhrazení dlužné jistiny ve výši 3 080,26 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši 2 260,91 Kč.

2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

3. Dle v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali ( ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

5. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 26. 9. 2017 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 9 812 Kč, celkem tedy částku 21 812 Kč, a to vše ve 14 měsíčních splátkách po 1 558 Kč. V souhrnném poplatku byly zahrnuty následující položky: úrok ve výši 1 155 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 800 Kč, administrativní poplatek ve výši 857 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 000 Kč. Výše úroku byla stanovena na 15 % a RPNS na 252,65 % pro délku splácení 14 měsíců. Součástí smlouvy bylo též ujednání o povinnosti žalované hradit též smluvní pokutu ve vši 0,1% denně z dlužné částky.

6. Z y označené KIE C/2 číslo soud zjistil, že žalovanému byla na smlouvu číslo poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalovaný měl vrátit částku 21 815 Kč, dluh činil 5 252,01 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze společnosti právnická osoba na současnou žalobkyni.

8. Z oznámení ze dne 18. 1. 2021 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky na současnou žalobkyni a vyzvala ho k úhradě dlužné pohledávky do 10 dnů od obdržení dopisu. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne 19. 1. 2021.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 15 096,97 Kč do 14. 4. 2021. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne 17. 3. 2021.

10. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 12 000 Kč a ten se zavázal úvěr vrátit a vedle toho zaplatit souhrnný poplatek 9 812 Kč, celkem tedy 21 812 Kč, a to vše ve 14 měsíčních splátkách po 1 558 Kč. Současně je zřejmé, že žalovaný uhradil částku 16 559,99 Kč, což vyplývá z přehledu účtu KIE C/2 číslo (21 812 – 5 252,01).

11. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle a násl. , (dále jen „o. z.“) ve spojení se ve znění platném do 30. 11. 2016. Podle ustanovení o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle § 1813 o. z. se má za to, že jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

15. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

16. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

17. Dle přesvědčení soudu je tento souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o úvěr). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o úvěru podepsal a s podmínkami souhlasil. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 81,75 % (za 14 měsíců), po přepočtu výše poplatku na jeden rok pak 70%) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 20% z půjčené částky.

18. Nahlédnutím do databáze časových řad ARAD, která je dostupná na webových stránkách České národní banky, soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR u nových obchodů v září 2017, tj. v době uzavření smlouvy, činila 11,12 %. V posuzované věci přitom souhrnná výše úplaty za poskytnutí úvěru odpovídala 70 % z poskytnuté částky za rok. To znamená, že sjednaná úplata za poskytnutí úvěru v souhrnu převyšovala obvyklou úrokovou sazbu takřka sedminásobně, a tedy velmi výrazně. Soud však na druhou stranu nemůže přehlédnout, že žalovaný získal předmětné peněžní prostředky prakticky ihned poté, kdy o ně požádal, a to v hotovosti a bez nutnosti zajištění či jejich účelové vázanosti. Znamenalo to pro něj nepochybně mnohem snazší a rychlejší přístup k potřebným finančním prostředkům, než kdyby o ně musel žádat u některé bankovní instituce a absolvovat například nepoměrně přísnější proces ověřování jeho schopnosti úvěr či zápůjčku splatit. S tím souvisí i zvýšená rizikovost obchodu pro žalobkyni, respektive pro jejího právního předchůdce. Právě z těchto důvodů je soud ochoten v daném případě akceptovat jako přiměřenou úplatu za poskytnutí úvěru vyšší, než kolik činila obvyklá úroková sazba, maximálně však ve výši odpovídající 20% ze zapůjčené částky, tj. ve výši 2 400 Kč.

19. Ze shora uvedených důvodů považuje soud ujednání zakládající nárok žalobkyně na zaplacení úroku a inkasního poplatku v souhrnné výši 9 812 Kč za zjevně rozporné s dobrými mravy v té části, ve které uvedená částka převyšuje částku odpovídající 20% z předmětné částky, tj. co do částky 7 412 Kč. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že celková žalovaným splatná částka je zřetelným způsobem uvedena na první straně předtištěného formuláře smlouvy, který žalovaný podepsal. Je totiž zřejmé, že autonomie vůle žalovaného byla při vyjednávání o výši úroku a inkasního poplatku velmi omezená, neboť se jedná o smlouvu uzavíranou tzv. adhezním způsobem, jejíž základní podmínky určil právní předchůdce žalobkyně jednostranně, aniž by měl žalovaný možnost je jakkoliv ovlivnit. Soud proto ve smyslu § 588 věty prvé o. z. posoudil ujednání o úroku a inkasním poplatku v rozsahu odpovídajícím částce 7 412 Kč jako absolutně neplatné.

20. Žalovaným byla celkem uhrazena částka 16 559,99 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru částku ve výši 20% z úvěru, v tomto případě tedy částku 2 400 Kč (12 000 Kč x 0,2), tak je zřejmé, že žalovanému nezbývá k úhradě žádná částka, neboť dlužnou pohledávku zcela uhradil (12 000 Kč + 2 400 Kč – 16 559,99 Kč zaplacených žalovaným).

21. S ohledem na shora uvedené důvody tak nemohl žalobkyni vzniknout ani nárok na smluvní pokutu.

22. Na základě shora uvedeného proto soudu nezbylo, než žalobu zcela zamítnout, tedy rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23. O nákladech řízení soud rozhodl dle a V řízení byl zcela úspěšný žalovaný, který by tak měl nárok na náhradu nákladů řízení. Nicméně žalovaný byl po celou dobu řízení pasivní a žádné náklady mu tak v souvislostis řízením nevznikly. Z uvedeného důvodu rozhodl o této otázce soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný ( ).