Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 75/2021-49
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem titul Janem Cejpkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 15 962,40 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 962,40 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 585,38 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 429,08 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 112,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrok ve výši 29 % ročně z částky 5 112,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 395,83 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 297,67 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 938,63 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 3 938,63 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta
titul titul. jméno příjmení, Ph.D.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 962,40 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 585,38 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 429,08 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 112,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrok ve výši 29 % ročně z částky 5 112,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 395,83 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 297,67 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 938,63 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 3 938,63 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Jihlavě dne 28. 11. 2020 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky v celkové výši 15 962,40 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že původní věřitel, společnost právnická osoba (dále také jen„ původní věřitel“), uzavřel se žalovanou dvě smlouvy o zápůjčce. Dne 14. 12. 2017 uzavřel původní věřitel se žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo na částku 8 000 Kč, kterou měla žalovaná splatit, společně se souhrnným poplatkem ve výši 7 233 Kč, v 60 týdenních splátkách po 254 Kč. Žalovaná ovšem tuto svou povinnost splnila pouze zčásti, kdy na tento svůj dluh uhradila celkem 6 100 Kč, přičemž poslední splátka byla řádně a včas ze strany žalované uhrazena dne 12. 10. 2018. Původnímu věřiteli tak následně vzniklo právo na zaplacení celého dluhu. Po splatnosti celého dluhu do data postoupení žalovaná na svůj dluh z této smlouvy již ničeho neuhradila. Dluh žalované z této smlouvy tak činí 9 133 Kč s příslušenstvím. Původní věřitel dále dne 13. 10. 2017 uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo na částku 8 000 Kč, kterou měla žalovaná splatit, společně se souhrnným poplatkem ve výši 7 233 Kč, v 60 týdenních splátkách po 254 Kč. Žalovaná ovšem tuto svou povinnost splnila pouze zčásti, kdy na tento svůj dluh uhradila celkem 8 370 Kč, přičemž poslední splátka byla řádně a včas ze strany žalované uhrazena dne 12. 10. 2018. Původnímu věřiteli tak následně vzniklo právo na zaplacení celého dluhu. Po splatnosti celého dluhu do data postoupení žalovaná na svůj dluh z této smlouvy již ničeho neuhradila. Dluh žalované z této smlouvy tak činí 6 863 Kč s příslušenstvím. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byly s účinností k témuž dni pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 14. 12. 2017 bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byla zápůjčka částky 8 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále si strany sjednaly v souvislosti se zápůjčkou poplatek v celkové výši 7 233 Kč (sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků 1 431 Kč, z odměny za zpracování a doručení 2 463 Kč a z částky za administrativní činnost 3 366 Kč), celkem tedy byla žalovaná povinna vrátit z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 14. 12. 2017 částku 15 233 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 254 Kč. První splátka byla sjednána se splatností sedmého dne od uzavření smlouvy.
4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 13. 10. 2017 bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byla zápůjčka částky 8 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále si strany sjednaly v souvislosti se zápůjčkou poplatek v celkové výši 7 233 Kč (sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků 1 431 Kč, z odměny za zpracování a doručení 2 463 Kč a z částky za administrativní činnost 3 366 Kč), celkem tedy byla žalovaná povinna vrátit z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 13. 10. 2017 částku 15 233 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 254 Kč. První splátka byla sjednána se splatností sedmého dne od uzavření smlouvy.
5. Z písemného uznání dluhu soud zjistil, že dne 17. 3. 2019 uznala žalovaná svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo ze smlouvy o zápůjčce číslo v plné výši a zavázala se jej původnímu věřiteli splatit v měsíčních splátkách po 400 Kč vždy nejpozději k 30. dni v měsíci.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a z příslušných příloh bylo zjištěno, že obě pohledávky za žalovanou byly postoupeny původním věřitelem na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne a z příslušného podacího archu pak bylo zjištěno, že žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna. Z výzvy a z příslušného podacího lístku pak bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu s upozorněním na možnost podání žaloby.
7. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dvě smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě poskytla žalované částku v celkové výši 16 000 Kč, kterou si žalovaná vždy převzala v hotovosti v den podpisu dané smlouvy. Žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit ve splátkách spolu s poplatkem, který u každé ze smluv činil 7 233 Kč. Při uzavírání smluv o zápůjčce ověřil původní věřitel totožnost žalované, nicméně si nezjistil, jaké jsou její příjmy, výdaje a disponibilní částky. Následně ovšem žalovaná uznala svůj dluh z obou uvedených smluv co do celkové částky 20 938,09 Kč a zavázala se jej splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Poté postoupil původní věřitel své pohledávky za žalovanou v dosud neuhrazené celkové výši 20 938,09 Kč na žalobkyni. Žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě dluhů před podáním žaloby.
8. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
9. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.
10. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
11. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
12. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi původním věřitelem a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť původní věřitel poskytl žalované zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i půjčka, resp. zápůjčka podle terminologie užívané o. z., je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že původní věřitel v tomto případě neověřil úvěruschopnost žalované. Původní věřitel tak nesplnil řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku, a proto soud posoudil obě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou jako absolutně neplatnou dle § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru.
13. Je nicméně skutečností, že žalovaná platně písemně uznala svůj dluh v souvislosti s oběma neplatnými smlouvami o zápůjčce vůči původnímu věřiteli co do důvodu i výše v rozsahu částky 20 938,09 Kč a že původní věřitel platně postoupil pohledávku za žalovanou z předmětných smluv na žalobkyni. Uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného dluhu v době uznání. Důsledkem uznání dluhu je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že dluh nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. V procesní rovině vznik vyvratitelné domněnky nachází svůj odraz v § 133 o. s. ř. o. s. ř. , které určuje, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Zákon tím vyslovuje obecnou zásadu, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, a že tedy pouhá třeba i závažná pochybnost o tom, zda skutečnost v právní domněnce stanovená existuje, není sama o sobě důkazem opaku a nestačí k tomu, aby taková skutečnost nebyla považována za prokázanou. V projednávané věci žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by dluhy nevznikly, zanikly či byly převedeny na jiného. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované, aby tuto částku žalobkyni uhradila společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 585,38 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 429,08 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 112,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 112,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 395,83 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 297,67 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 938,63 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 3 938,63 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a žalobkyni přiznal jejich plnou náhradu, neboť byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen „a. t.“), ve výši 3x 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 900 Kč. Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 a. t. ve výši 300 Kč (za 3 úkony právní služby po 100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem tedy 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta titul titul. jméno příjmení, Ph.D. jako zástupci žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.