Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 207/2020-56
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 14 926 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 284 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10 284 Kč od 15. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba co do zaplacení částky 4 642,52 Kč spolu s úrokem ve výši 47,11% ročně z částky 10 715,86 Kč od 15. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 756 Kč od 15. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 375 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu Plzeň - město soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 284 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10 284 Kč od 15. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba co do zaplacení částky 4 642,52 Kč spolu s úrokem ve výši 47,11% ročně z částky 10 715,86 Kč od 15. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 756 Kč od 15. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 375 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu Plzeň - město soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se domáhal žalobou podanou dne 22. 4. 2020 u Okresního soudu Plzeň-sever vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 14 926,52 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z částky 13 040 Kč od 15. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 47,11 % ročně z částky 10 715,86 Kč od 15. 11. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 20 620 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru číslo kterou žalovaný podepsal dne 1. 7. 2019 svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobce poskytnut. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 11 000 Kč, k jehož vyplacení došlo dne 1. 7. 2019. Poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 58,74 % ročně se žalovaný zavázal splatit ve 24 měsíčních splátkách po 716 Kč, splatných vždy k 9. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem srpnem roku 2019, vše dle splátkového kalendáře, tvořícího přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Žalobce prověřil schopnost žalovaného řádně hradit úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňující k posouzení úvěruschopnosti i z jiných zdrojů. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění zaplatil žalobci pouze dne 6. 9. 2019 částku 716 Kč. Před zesplatněním celého úvěru vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 citované smlouvy v celkové výši 498 Kč a dále nárok na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 této smlouvy v celkové výši 600 Kč. Dle smluvního ujednání došlo k automatickému zesplatnění celého zůstatku úvěru, přičemž k 13. 11. 2019 dluh žalovaného činil částku 11 942,74 Kč, sestávající se z dosud nesplacené jistiny úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, přičemž tyto se staly součástí nové jistiny úvěru. Protože žalovaný neplnil své povinnosti, žalobce požadoval i zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny, a to v návaznosti na ujednání obsažené v bodě 6.5 smlouvy o úvěru. Smluvní pokutu žalobce vyčíslil od 15. 11. 2019 do data vyhotovení žaloby částkou 1 886,52 Kč. Úrok za poskytnutí úvěru žalobce požadoval z částky 10 715,86 Kč v nominální roční úrokové sazbě 47,11 % Ani přes předžalobní výzvu žalovaný své smluvní povinnosti nedostál a dlužnou částku v celkové výši 14 926,52 Kč žalobci nezaplatil.
2. Usnesením Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 29. 5. 2020, jež nabylo právní moci dne 8. 7. 2020, jmenovaný soud vyslovil místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listin y mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) na adresu jeho pobytu zapsaného v Centrální evidenci obyvatel ČR. K jednání soudu, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni, se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.
4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobce předložil návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, k jejímuž uzavření mělo dojít dne 27. 6. 2019 mezi účastníky řízení. Jejím obsahem bylo poskytnutí úvěru ve výši 11 000 Kč, který měl žalovaný spolu s úrokem ve sjednané výši 58,74 % zaplatit ve 24 měsíčních splátkách po 716 Kč vždy nejpozději do 9. dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. Výše předpokládané RPSN byla vyčíslena ve výši 58,74 %, poplatek za jednorázový odklad splátky činil částku 199 Kč. Článek VI. citovaného návrhu/smlouvy obsahoval ujednání o smluvní pokutě, dle čl. 6 ve výši 249 Kč za každou splátku, u které se klient ocitl v prodlení o délce 30 dnů, dále dle článku 6.2. ujednání o náhradě účelně vynaložených nákladů, které vznikly v souvislosti s prodlením klienta, přičemž výše těchto nákladů činí u každé splátky, u níž se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů částku 200 Kč, dle čl. 6 ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, pokud klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesměl dle čl. 6 návrhu/smlouvy přesáhnout součin číslo celkové výši úvěru uvedené v části A smlouvy, nejvýše však 200 000 Kč. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy účastníků řízení, toliko uvedeno jméno a příjmení žalovaného včetně označení jedinečného kódu s dovětkem, že klient podepisuje a činí nabídku (zároveň podepisuje smlouvu) tak, že na své osobní stránce v klientské zóně vyplní do příslušného podpisového okna vztahující se k této nabídce (smlouvě) své jméno, příjmení a jedinečný kód, který mu byl za tímto účelem poskytovatelem zaslán prostřednictvím SMS zprávy. Dále byla uvedena i akceptační doložka s tím, že smlouva byla ze strany poskytovatele akceptována dne 1. 7. 2019. K tomu žalobce předložil i předsmluvní formulář, který obsahoval základní parametr poskytnutého úvěru, k němuž rovněž nebyly připojeny podpisy žádného z účastníků. Dále žalobce přiložil i výpis záznamu z registru příjmení ohledně žalovaného, oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře ze dne 1. 7. 2019, z něhož je patrné, že ze strany žalobce došlo akceptaci dané smlouvy. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 1. 7. 2019 byla na vrub účtu číslo zaslána částka 11 000 Kč. Žalobce soudu předložil i kartu klienta, k níž rovněž nejsou připojeny podpisy účastníků. Z ní je patrné, že k vyplacení částky 11 000 Kč došlo dne 1. 7. 2019, splacena byla částka 716 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za období duben až květen roku 2019 vedeného u právnická osoba soud toliko ověřil, že majitelem účtu bankovní účet je žalovaný, který dne 29. 4. 2019 obdržel na svůj účet od žalobce částku 50 000 Kč, avšak v souvislosti s jinou půjčkou (anonymizováno variabilní symbol). Dopisy ze dne 10. 10. 2019 a 11. 10. 2019 žalobce vyzýval žalovaného k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru (zmíněné dopisy), dopisem ze dne 13. 11. 2019 oznámil, že došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývající z této smlouvy a vyzval k okamžité úhradě (oznámení z uvedeného dne). Dále žalobce dopisem ze dne 1. 4. 2020 prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k úhradě částky 13 040 Kč a běžící smluvní pokuty i úroků (předžalobní upomínka včetně podacího archu). U ústního jednání žalobce soudu předložil vytištěné informace pro klienta bez podpisů účastníků řízení. Z nich soud toliko zjistil, že jde o manuál, jakým způsobem lze požádat o spotřebitelský úvěr s obchodním označením RazDvaPůjčka. Přiložil rovněž i vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek včetně převodní tabulky. Dané vyjádření soud pro nadbytečnost zamítl, neboť žalobci se i přes poučení soudu nepodařilo prokázat, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru (viz dále).
5. Podle ustanovení § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.
6. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobci, aby prokázal, že jím tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena tak, aby závazek platně dle shora citovaného ustanovení § 1723 odst. 1 NOZ vznikl. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být touto smlouvou vázán, zda k ní v tomto znění přistoupil. Žalobce i přes poučení k prokázání této skutečnosti neoznačil žádné další důkazy. Žalobce přitom řádně tvrdil, že smlouva byla uzavřena distančně, avšak svá tvrzení nikterak neprokázal. Je třeba zdůraznit, že žalobce stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšný. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Z provedeného dokazování soud má za prokázané, že žalobce žalovanému zaslal částku 11 000 Kč, jež hodnotí dle ust. § 2991 a násl. NOZ jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu. Tato skutečnost vyplývá především z dokladu o vyplacení úvěru. Soud proto s přihlédnutím k ust. § 2991 odst. 1 NOZ uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobci částku 10 284 Kč (11 000 Kč – 716 Kč), o niž se bez spravedlivého důvodu obohatil, když soud zohlednil částečnou platbu žalovaného ve výši 716 Kč (výrok I. tohoto rozsudku). Žalobce má rovněž právo i na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 NOZ ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky 351/2013 Sb. ), neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť se žalobci nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o poplatku za poskytnutí úvěru a rovněž ani ujednání o smluvní pokutě. Ovšem i za situace, že by žalobce řádně prokázal řádné uzavření smlouvy mezi účastníky distančním způsobem, soud by z úřední povinnosti musel zkoumat, zda smlouva byla uzavřena platně a není v rozporu především s kogentními ustanoveními občanského zákoníku . Dle ust. § 580 NOZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 NOZ ). Soud v daném případě nepřehlédl, že úroková sazba byla sjednána ve výši 58,74 % ročně, v případě neplnění povinností klienta (žalovaného) měly nastupovat smluvní pokuty obsažené v čl. 6 návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru (viz výše). Dané částky jsou v hrubém nepoměru k výši poskytnuté jistiny a době splácení, přičemž i při respektování zásady smluvní volnosti a autonomie vůle, na níž je soukromé právo postaveno, nelze akceptovat takový obsah spotřebitelské smlouvy, který je v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností a vytváří jejich zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je při uzavírání smlouvy v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou právní ochranu (viz § 1810 a násl. NOZ ) Smlouvu s takovým obsahem by tedy bylo nutné považovat za absolutně neplatnou, příčící se dobrým mravům, a to včetně ujednání o smluvní pokutě. V obdobných věcech shodného žalobce opakovaně judikoval i Krajský soud v Plzni, který setrval na hodnocení absolutní neplatnosti zkoumaných úvěrových smluv (sp. zn. 64 Co 247/2018 , 25 Co 240/2020 , 25 Co 235/2020 , 64 Co 221/2020 ).
8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. a ustanovením § 151 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby úspěch žalobce spočíval v 54 % (neúspěch 46 %), proto má s přihlédnutím k ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. právo na přiznání účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 8 % Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1 , bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), za 1 úkon právní služby (účast u jednání soudu) á 1 700 Kč dle ust. § 6 odst. 1 AT, § 7 AT a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT a za 1 úkon právní služby po 300 Kč dle ust. v § 14b odst. 5 písm. b) AT. Podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. tj. o částku 640,50 Kč. Celková výše účelně vynaložených nákladů řízení byla vypočtena částkou 4 690,50 Kč, 8 % z této částky činí po zaokrouhlení částku 375 Kč, jež byla výrokem III. tohoto rozsudku žalobci přiznána. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. , přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř.
9. Výrokem IV. tohoto rozsudku byla žalobci uložena povinnost zaplatit soudní poplatek v částce 1 000 Kč, a to s přihlédnutím k položce 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, účinného ke dni zahájení řízení, neboť bylo zjištěno, že žalobce nesplnil svoji povinnost vyplývající z ust. § 4 odst. písm. a) zákona o soudních poplatcích ve spojení s ust. § 2 odst. 1 písm. a) téhož zákona, když neuhradil poplatek za řízení. Poplatková povinnost vzniká podáním žaloby a výše poplatkové povinnosti vyplývá z výše citované položky Sazebníku poplatků. I v tomto případě byla pro splnění dané povinnosti uložena běžná třídenní lhůta dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň – město.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.