Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 214/2019-43
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedou senátu Mgr. Petrem Novákem jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci
pro zaplacení 13 051,56 Kč, 13 853,81 EUR s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 853,81 EUR a dále částku 13 051,56 Kč s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 6 561,32 EUR od 11. 9. 2018 do zaplacení, z částky 160,87 EUR za dobu od 11. 9. 2018 do zaplacení, z částky 6 970,75 EUR za dobu od 11. 10. 2018 do zaplacení, z částky 160,87 EUR za dobu od 11. 10. 2018 do zaplacení a z částky 13 051,56 Kč za dobu od 11. 9. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 76 062 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 853,81 EUR a dále částku 13 051,56 Kč s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 6 561,32 EUR od 11. 9. 2018 do zaplacení, z částky 160,87 EUR za dobu od 11. 9. 2018 do zaplacení, z částky 6 970,75 EUR za dobu od 11. 10. 2018 do zaplacení, z částky 160,87 EUR za dobu od 11. 10. 2018 do zaplacení a z částky 13 051,56 Kč za dobu od 11. 9. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 76 062 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 13 051,56 Kč a 13 853,81 EUR s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného a dlužného poplatku za služby. Dle tvrzení strany žalující uzavřela žalobkyně a žalovaná dne 27. 6. 2017 podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl podnájem prostor o výměře 88,63 m2 žalovanou. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou nájemného, a to částky ve výši 6 561,32 EUR vyúčtované žalované žalobkyní daňovým dokladem – fakturou číslo splatnou dne datum, a částky ve výši 6 970,75 EUR vyúčtované žalované žalobkyní daňovým dokladem – fakturou číslo splatnou dne datum. Žalovaná se také dostala do prodlení s platbou poplatku za služby dle podnájemní smlouvy, kdy neuhradila řádně a včas částku ve výši 13 051,56 Kč, která byla žalované vyúčtována žalobkyní daňovým dokladem – fakturou číslo splatnou dne datum. Dle podnájemní smlouvy se strany dohodly také na tom, že žalobkyně bude žalované poskytovat marketingové služby, za které jí bude žalovaná platit odměnu. Žalovaná se dostala do prodlení s platbou poplatku za marketing ve výši 160,87 EUR, který byl žalované vyúčtován žalobkyní daňovým dokladem – fakturou číslo splatnou dne datum, a poplatku ve výši 160,87 EUR, který byl žalované vyúčtován daňovým dokladem – fakturou číslo splatnou dne datum. V článek podnájemní smlouvy si strany sjednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná tyto dlužné částky neuhradila ani po upomínkách ze strany žalobkyně. Žalobkyně zaslala žalované poslední upomínku dopisem ze dne 1. 4. 2019. V tomto řízení tak žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení všech výše uvedených dlužných částek spolu se smluvním úrokem z prodlení za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti předmětných faktur do zaplacení.
2. Ve věci byl dne 19. 8. 2019 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včasný odpor. Ve svém vyjádření žalovaná sporovala platnost uzavřené podnájemní smlouvy kdy přílohou této podnájemní smlouvy není kopie nájemní smlouvy o pronájmu objektu, uzavřená mezi žalobkyní a hlavním městem Prahou, a tedy nelze dle žalované ověřit, že žalobkyně byla skutečně oprávněna podnájemní smlouvu uzavřít. Žalovaná taktéž uvedla, že nájemné sjednané v článek podnájemní smlouvy převyšovalo tržní nájemné v místě a čase a že mezi žalobkyní a žalovanou bylo za trvání smlouvy ujednáno, že dojde k jeho snížení přibližně na polovinu tzv. základního nájemného sjednaného v podnájemní smlouvě. Žalovaná taktéž považovala úrok z prodlení sjednaný v článku podnájemní smlouvy za neúměrně vysoký, jelikož několikanásobně převyšuje zákonný úrok z prodlení, proto žádala soud, aby snížil tento úrok na výši 10 % ročně.
3. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované doplnila svá tvrzení ohledně nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a pronajímatel dne datum. Žalobkyně uvedla, že platnost podnájemní smlouvy není podmíněná přiložením kopie nájemní smlouvy, a plně tak postačuje prohlášení žalobkyně, že je k uzavření takovéto smlouvy oprávněna. Žalobkyně dále uvedla, že si žalovaná dané nebytové prostory pronajímala od června 2017 a teprve ve svém vyjádření v tomto řízení poprvé sporovala platnost podnájemní smlouvy, na základě které předmětné prostory užívala. Žalobkyně tak považuje argumentaci žalované za ryze účelovou. Žalovaná taktéž k procesní obraně žalované ohledně výše sjednaného nájemného uvedla, že žalovaná svá tvrzení nepodložila žádnými relevantními doklady, dokumenty, či argumenty. Žalobkyně také nesouhlasí s tvrzení žalované, že bylo sjednáno snížení nájemného, když článek anonymizována dvě slova podnájemní smlouvy stanoví, že veškeré změny podnájemní smlouvy musí být v písemné formě a podepsány oběma stranami. Výši úroků pak žalobkyně hodnotí jako standardní v obdobném typu smluv a její zvýšení oproti zákonné výši úroků z prodlení představuje smluvní modifikaci, se kterou žalovaná souhlasila podpisem podnájemní smlouvy, navíc se jedná také o zajištění splnění povinností žalované z podnájemní smlouvy, tedy ve své podstatě smluvní pokutu. Jako taková je sjednaná výše v souladu s ustálenou judikaturou a platným právem.
4. První jednání ve věci bylo nařízeno na 8. 3. 2021. Žalované bylo předvolání k prvnímu jednání doručeno do datové schránky jejího právního zástupce dne 11. 2. 2021. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), jednal v nepřítomnosti žalované.
5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Z podnájemní smlouvy uzavřené dne 27. 6. 2017 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dohodu o podnájmu obchodních prostor v přízemí budovy anonymizována dvě slova nacházejícího se na adrese adresa, PSČ obec a číslo. V článek anonymizována dvě slova žalobkyně prohlásila, že uzavřela s pronajímatel dne datum nájemní smlouvu k budově adresa, která je součástí pozemku parc. číslo budovy adresa, která je součástí pozemku parc. číslo pozemků parc. číslo vše v katastrální uzemí, obec, vedené u stát. instituce na list vlastnictví. V článek podnájemní smlouvy si strany ujednaly výši nájemného, jakož i povinnost žalované takovéto nájemné platit, a dále také povinnost žalované platit žalobkyni poplatek za služby a marketingový poplatek ve sjednané výši. Dle čl. 5 odst. 10 podnájemní smlouvy se strany dohodly, že v případě prodlení žalované s platbou některých plateb dle této smlouvy bude k dlužné částce připočítán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. V článek anonymizována dvě slova podnájemní smlouvy si strany ujednaly, že veškeré změny této smlouvy musí být v písemné formě a řádně podepsány oběma stranami. Z dopisu ze dne 1. 4. 2019 soud shledal, že žalobkyně splnila podmínku uloženou v ust. § 142a o. s. ř. a zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, jejíž přílohou je i přehled dlužných částek podle jednotlivých daňových dokladů – faktur, vystavených žalobkyní žalované. Z předložené dodejky potom soud zjistil, že daná předžalobní výzva byla dne 1. 4. 2019 odeslána na adresu žalované.
6. V návaznosti na procesní obranu žalované si soud opatřil konfirmativní výpis z katastru nemovitostí k pozemkům, na kterých předmětná budova stojí. Z tohoto výpisu jednoznačně vyplývá, že vlastníkem pozemku i budovy na něm stojící je pronajímatel.
7. Během ústního jednání byla soudu předložena dohoda mezi účastníky nazvaná uznání dluhu a dohoda o splátkovém kalendáři ze dne 14. 12. 2018. Z této dohody jednoznačně vyplývá, že žalovaná uznala pohledávku žalobkyně vůči žalované ve výši 13 583,81 EUR a 31 842,87 Kč. Strany se také dohodly na měsíčních splátkách dlužných částek. V čl. 3 této dohody si pak strany ujednaly, že v případě neuhrazení některé ze splátek dlužné částky se stává splatnou celá i zbývající částka.
8. Z předložených listin tedy jednoznačně vyplývá, že účastníci uzavřeli podnájemní smlouvu, na základě které byla žalovaná povinna platit žalobkyni nájemné a poplatky za služby za podnájem nemovitosti ve vlastnictví pronajímatel. Strany si také ujednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky denně a možnost změny podnájemní smlouvy pouze písemnými dodatky podepsanými oběma stranami. Žalobou uplatňovaný dluh pak byl výslovně uznán žalovanou v dohodě o uznání dluhu a stanovení splátkového kalendáře.
9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. V dané věci se jedná o nárok vyplývající z dlužného nájemného a dlužných poplatků za služby.
10. Na základě ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku platí, že„ (n) ájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.“ Povinnost nájemce platit nájem za pronajaté prostory pak platí také pro podnájem. V podnájemní smlouvě si pak strany mohou sjednat také povinnost podnájemce platit poplatky za služby a za marketing.
11. V souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku platí, že„ (p) o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Na základě tohoto ustanovení je žalobkyně oprávněna po žalované požadovat zaplacení úroků z prodlení ve sjednané výši v případě prodlení žalované s úhradou dlužného nájemného a sjednaných poplatků za služby a marketing. V souladu s ust. § 2048 občanského zákoníku si strany smlouvy mohou ujednat i smluvní pokutu k utvrzení dluhu.
12. Z výše uvedeného tak plyne povinnost žalované platit za pronajaté prostory sjednané nájemné a poplatky a v případě prodlení zaplatit žalobkyni sjednané úroky z prodlení či smluvní pokutu.
13. Soud nepřisvědčil námitce žalované ohledně neplatnosti podnájemní smlouvy, jelikož z ničeho neplyne povinnost přiložit jako přílohu podnájemní smlouvy smlouvu nájemní, na základě které je podnájemní smlouva uzavírána. Z výpisu z katastru nemovitostí také jasně vyplývá vlastnické právo pronajímatel k předmětným nemovitostem.
14. Soud také shledal, že s ohledem na ustanovení článek anonymizována dvě slova podnájemní smlouvy pak také nemohlo dojít k ústní dohodě o snížení nájemného, když si v podnájemní smlouvě strany výslovně sjednaly, že veškeré změny této smlouvy musí být činěny písemně a opatřeny podpisem obou smluvních stran.
15. Soud je tak toho názoru, že žalovaná neprokázala neplatnost podnájemní smlouvy či písemnou dohodu stran o snížení nájemného, ba naopak dohodou o uznání dluhu uznala žalobou uplatňovaný nárok. Soud také neshledal úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně jako rozpornou s dobrými mravy, když z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu plyne, že smluvní pokuta ve výši 0,5 %, tedy vyšší než v projednávaném případě, je považována ještě za odpovídající dobrým mravům (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009 sp. zn. 33 Cdo 1682/2007).
16. Na druhé straně z žalobkyní předložených listin a z výše citovaných ustanovení občanského zákoníku zcela jasně plyne žalobou uplatňovaný nárok žalobkyně. Soud tak ve výroku I. tohoto rozsudku zcela vyhověl žalobě a uložil žalované zaplatit žalobkyni dlužné nájemné, poplatky za služby a marketing spolu s úroky z prodlení ve smluvené výši.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 76 062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 836 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 370 896 Kč sestávající z částky 9 820 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, sepis repliky žalobkyně ze dne 21. 10. 2019 a účast na soudním jednání dne 8. 3. 2021) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 50 600 Kč ve výši 10 626 Kč.
18. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. soud rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když není důvod odchýlit se od obecné třídenní pariční lhůty. O místu k plnění ve výroku II. soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.