Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 131/2021-13

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Sobotkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 15.000 Kč půjčka

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8.100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně od 1. 1. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 1.900 Kč a kapitalizovaných úroků ve výši 5.060 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 681 Kč k rukám zástupce JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – do pokladny Okresního soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet číslo variabilní symbol, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8.100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně od 1. 1. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 1.900 Kč a kapitalizovaných úroků ve výši 5.060 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 681 Kč k rukám zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – do pokladny Okresního soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>

Žalobkyně se podaným návrhem domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba dne 30. 5. 2007 smlouvu o půjčce, na základě které mu byla poskytnuta částka 15.000 Kč, kterou se zavázal žalovaný splácet po dobu 53 týdnů po částkách 480 Kč. Žalovaný však své povinnosti neplnil. Zároveň žalobkyně požadovala souhrnný poplatek ve výši 10.440 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou z 19. 6. 2015 uzavřenou mezi přechodným věřitelem právnická osoba S.a.r.l. a žalobkyní, na kterou byla postoupena smlouvou ze dne 24. 8. 2018 společností právnická osoba Přes upomínku žalovaný celou tuto částku neuhradil. Ke dni postoupení pohledávka činila 23.140 Kč.

Oba účastníci na základě výzvy soudu projevili souhlas s tím, aby soud rozhodoval bez nařízení jednání.

Soud rozhodl ve věci rozsudkem ve smyslu , podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

Při rozhodování ve věci vycházel soud ze smlouvy o půjčce, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní upomínky s dokladem o odeslání.

Z těchto důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba dne 30. 5. 2007 smlouvu o půjčce, na základě které mu byla poskytnuta půjčka ve výši 15.000 Kč, kterou převzal v den uzavření smlouvy a kterou měl splácet po 480 Kč týdně v rozsahu 53 splátek. Souhrnný poplatek byl dohodnut na částku 10.440 Kč. Pohledávka byla postoupena na právnická osoba S.a.r.l. smlouvou ze 19. 6. 2015 a poté smlouvou shora uvedenou z 24. 8. 2018. Žalovaný zaplatil pouze částku 2.300 Kč.

Podle , není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

Podle ve znění účinném do 31. 12. 2013, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

Podle ve znění účinném do 31. 12. 2013, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

Podle § 55 odst. 1 téhož zákona, smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

Podle § 56 odst. 1 téhož zákona, spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

Podle § 3 odst. 1 téhož zákona, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

Podle § 39 téhož zákona, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Podle § 451 odst. 1 téhož zákona, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřená spotřebitelská smlouva o půjčce podle ust. § 657 shora citovaného. Smlouva o půjčce tedy musí být zkoumána s ohledem na ochranu spotřebitele a rozhodovací praxi Ústavního soudu Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 prokázala žalobkyně svoji aktivní věcnou legitimaci v tomto řízení.

Z ujednání ve smlouvě o půjčce je zřejmé, že tato ujednání představují značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Účastníci sjednali souhrnný poplatek ve výši 10.440 Kč (69,6 % z celkové poskytnuté částky), a dále týdenní splácení dluhu, které se jeví jako velmi přísné vůči dlužníku, takže nelze smlouvu jako celek považovat za smlouvu v souladu s dobrými mravy. Pokud účastníci ujednali tak vysokou odměnu za poskytnutí finančních prostředků a současně podmínky splácení jednostranně výhodné pro věřitele, jde o zjevnou nespravedlnost ujednání smlouvy o půjčce vůči žalovanému. V tomto případě je nastavení práv a povinností účastníků smlouvy natolik nevyvážené, že smlouva jako celek ve smyslu citovaného ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 neobstojí. Soud odkazuje na nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. .

Soud proto považuje předmětnou smlouvu o půjčce za neplatnou, takže žalobkyně má právo pouze na vrácení rozdílu mezi částkou poskytnutou ve výši 15.000 Kč a částkou, kterou již žalovaný zaplatil, a to ve výši 2.300 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni rozdíl ve výši 12.700 Kč a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

Zákonný úrok z prodlení náleží žalobkyni podle ve znění účinném do 31. 12. 2013 ve spojení s  , a to od 1. 1. 2021.

O nákladech řízení pak rozhodoval soud podle , podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 65 % a neúspěšná v rozsahu 35 %, takže jí náleží náklady v rozsahu 30 % Tyto náklady tvoří soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, 2,5 úkonu právní pomoci po 300 Kč, tedy 750 Kč podle ) vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč podle téže vyhlášky, DPH ve výši 220 Kč, tedy 2.270 Kč a z toho 30 % představuje částku ve výši 681 Kč.

Povinnost žalobkyně doplatit soudní poplatek vyplývá z pol. číslo odst. 2 sazebníku soudních poplatků zák. č. 549/91 Sb. v platném znění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.