Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 262/2020-70
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Hlaváčem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum, anonymizována tři slova
bytem posledně ulice a číslo, PSČ obec
zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení
advokátem se sídlem adresa
o zaplacení částky 482 900,03 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 482 900,03 Kč s 6,5% úrokem p.a. z částky 482 900,03 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení a s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky 482 900,03 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 74 562 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Opatrovníkovi žalovaného příjmení jméno příjmení, advokátovi se sídlem adresa, se přiznává odměna za zastupování žalovaného ve výši 19 239 Kč, která mu bude proplacena po právní moci tohoto rozsudku z účtu Okresního soudu v Karviné.
IV. České republice se vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 482 900,03 Kč s 6,5% úrokem p.a. z částky 482 900,03 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení a s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky 482 900,03 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 74 562 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Opatrovníkovi žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátovi se sídlem [adresa], se přiznává odměna za zastupování žalovaného ve výši 19 239 Kč, která mu bude proplacena po právní moci tohoto rozsudku z účtu Okresního soudu v Karviné.</b> <b>IV. České republice se vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 7. 5. 2020 se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 482 900,03 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne 27. 4. 2016 smlouvu o stavebním spoření číslo. Na základě uvedené Smlouvy o stavebním spoření požádal žalovaný o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření. Dne 25. 5. 2016 žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření číslo do výše 500 000 Kč. V souladu se sjednaným způsobem čerpání a dispozice žalovaného byl meziúvěr vyčerpán tak, jak vyplývá z přiloženého oznámení o čerpání meziúvěru. O těchto skutečnostech žalobkyně informovala žalovaného dopisem. Žalovaný byl povinen hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 708,33 Kč, počínaje prvním dnem čerpání meziúvěru, na meziúvěrový účet číslo (článek II. písmeno A. odstavec 5 Úvěrové smlouvy). Žalovaný byl povinen provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření Úvěrové smlouvy pravidelné měsíční vklady ve výši 1 500 Kč na vkladový účet stavebního spoření číslo (článek II. písmeno A. odstavec 1 Úvěrové smlouvy). Žalovaný řádně nehradil sjednané splátky, uhradil toliko splátky, jak jsou tyto patrné z výpisu z meziúvěrového a vkladového účtu. V souladu s Částí IV. písmeno I. odstavec 1) písmeno b) Obecných úvěrových podmínek je žalobkyně oprávněna od Úvěrové smlouvy odstoupit, nebo ji vypovědět, případně požadovat okamžité splacení celého poskytnutého meziúvěru/úvěru, včetně příslušenství a sankcí, jestliže je dlužník v prodlení se zaplacením více než dvou splátek úvěru nebo úroků z meziúvěru nebo jedné takové splátky po dobu delší než 3 měsíce, totéž platí i v případě, že dlužník neprovádí sjednané měsíční vklady. Protože žalovaný dál řádně úroky z meziúvěru nesplácel a nečinil pravidelné vklady na vkladové účty stavebního spoření, věřitel dopisem ze dne 12. 11. 2019 v souladu s Obecnými úvěrovými podmínkami odstoupil od Úvěrové smlouvy a požadoval úhradu pohledávky. Oznámení žalobkyně o odstoupení od Úvěrové smlouvy bylo žalovanému doručeno (Část IV. písmeno J. odstavec 2) Obecných úvěrových podmínek). Pohledávka byla splatná nejpozději dne 30. 11. 2019. Žalovaný pohledávku neuhradil. Pohledávka činila k datu 30. 11. 2019 finanční částku ve výši 482 900,03 Kč.
2. Protože se soudu nepodařilo zjistit aktuální adresu pobytu žalovaného polského státního příslušníka, usnesením zdejšího soudu ze dne 17. 3. 2021 ustanovil soud žalovanému neznámého pobytu podle § 29 odst. 3 o.s.ř. jako opatrovníka příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa. Opatrovník k věci uvedl, že navrhuje, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta, neboť má za to, že jak oznámení od odstoupení od úvěrové smlouvy, tak ani výzvy ke splnění předmětného závazku spolu s požadavkem na úhradu celé pohledávky, stejně tak jako předžalobní výzva nebyly řádně doručeny do vlastních rukou žalovaného.
3. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy o státním spoření, všeobecných obchodních podmínek, žádosti o poskytnutí meziúvěru a úvěru, obecných úvěrových podmínek, žádosti o čerpání meziúvěru, oznámení o čerpání, výpisu z meziúvěrového účtu, výpisu z vkladového účtu, odstoupení od smlouvy včetně dodejky a předžalobní upomínky včetně podacího archu.
4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:
5. Smlouvou o stavebním spoření číslo ze dne 27. 4. 2016 má soud za prokázáno, že tohoto dne žalobkyně jako anonymizováno a žalovaný jako účastník uzavřeli smlouvu o stavebním spoření s cílovou částkou 500 000 Kč s výší pravidelného vkladu 1 500 Kč měsíčně. Žalovaný se při uzavírání smlouvy prokázal dokladem totožnosti, doložil příjem z podnikání 55 841 Kč měsíčně. Dále uvedl, že má vyživovací povinnost k 1 dítěti. Smlouvou o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne 23. 5. 2016 smlouvu, jejímž předmětem byl závazek věřitele poskytnout dlužníkovi ze smlouvy o stavebním spoření meziúvěr ve výši 500 000 Kč na nákup nemovitosti a na její rekonstrukci. Ke dni přidělení cílové částky pak bude žalovanému poskytnut úvěr ve výši rozdílu mezi cílovou částkou 500 000 Kč a zůstatkem na účtu. Žalovaný se u meziúvěru zavázal měsíčně vkládat úhradu 1 500 Kč a platit poplatek 330 Kč ročně. Byl sjednán úrok 6,5 % ročně. Po poskytnutí úvěru bude žalovaný platit měsíčně 4 000 Kč a úrok 4,3 % ročně. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky. Z potvrzení o platbě a výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovanému byla žalobkyní poskytnuta ke dni 3. 6. 2016 částka 300 000 Kč a částka 200 000 Kč. V návrhu na změnu smlouvy ze dne 1. 9. 2016 sdělil žalovaný žalobkyni novou korespondenční adresu adresa žalovaného. Dle části IV. písmeno L. odstavec 2) Obecných úvěrových podmínek bylo sjednáno, že doporučené zásilky, pokud nebyly doručeny, se podle těchto podmínek považují za doručené třetím dnem uložení na poště. Dle části IV. písmeno I. odstavec 1) písmeno b) Obecných úvěrových podmínek je žalobkyně oprávněna od Úvěrové smlouvy odstoupit, nebo ji vypovědět, případně požadovat okamžité splacení celého poskytnutého meziúvěru/úvěru, včetně příslušenství a sankcí, jestliže je dlužník v prodlení se zaplacením více než dvou splátek úvěru nebo úroků z meziúvěru nebo jedné takové splátky po dobu delší než 3 měsíce, totéž platí i v případě, že dlužník neprovádí sjednané měsíční vklady. Dopisem ze dne 12. 11. 2019 odstoupila žalobkyně od úvěrové smlouvy pro prodlení žalovaného se splácením splátek. Dluh na úvěru činí 482 900,03 Kč a žalovaný jej má uhradit do 30. 11. 2019. Z obálky soud zjistil, že odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručováno dne 13. 11. 2019, a poté bylo uložena na poště, protože si jej žalovaný nepřevzal. Úložní doba uplynula dne 28. 11. 2019. Proto nebyla zásilka v úložní době vyzvednuta, byla vrácena odesílateli dne 2. 12. 2019. Z předžalobní výzvy a podacího archu soud zjistil, že předžalobní výzva ze dne 23. 4. 2020 byla právním zástupcem žalobkyně odeslána na adresu žalovaného uvedenou v dodatku téhož dne. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.
6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že uzavřela se žalovaným smlouvu o stavebním spoření a následní smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru z této smlouvy na 500 000, když žalovaný tyto skutečnosti ani nijak nezpochybňoval. Podle § 2 písm. a) bod 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru v tehdy účinném znění pak žalobkyně se tento zákon nevztahoval na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu poskytnutou pro účely bydlení, v níž je pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti a jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k nemovitosti, vypořádání vlastnických vztahů k nemovitosti nebo výstavba nemovitosti, protože žalobkyně v době uzavření úvěrové smlouvy nebyla povinna prověřovat úvěryschopnost žalovaného. Žalovaný rovněž nerozporoval skutečnosti, že žalobkyně mu dle uzavřené smlouvy poskytla z titulu meziúvěru celkem částku 500 000 Kč na nákup nemovitosti a její opravu. Žalovanému následně vznikla povinnost vkládat na úvěrový účet sjednané platby a splácet sjednané úroky. Žalovaný však svou povinnost nesplnil a řádně a včas nesplácel, jak vyplývá i z přiloženého výpisu z úvěrového účtu, proto žalobkyni vzniklo právo odstoupit od smlouvy, což učinila dopisem ze dne 12. 11. 2019. Ten byl prokazatelně odeslán na sjednanou adresu žalovaného a dle obálky se dostal do sféry jeho dispozice, nadto byly v obchodních podmínkách sjednány účinky doručení pro případ, že si žalovaný korespondenci nepřevezme. Žalobkyně tedy prokázala doručení odstoupení od smlouvy žalovanému, tudíž nastaly účinky odstoupení od smlouvy. Žalobkyně rovněž prokázala odeslání předžalobní výzvy žalovanému na jí posledně známou adresu, čímž byly splněny i podmínky dle § 142a o.s.ř. Žalovaný netvrdil, že by zbylou dlužnou částku na úvěru ve výši 482 900,03 Kč již uhradil, proto jej soud zavázal k povinnosti zaplatit žalobkyni tuto částku v zákonné lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku. Jelikož je žalovaný v prodlení, neboť ani ve stanovené lhůtě do 30. 11. 2019 dluh dobrovolně neuhradil, uložil mu soud povinnost uhradit žalobkyni od následujícího dne, tedy od 1. 12. 2019 až do zaplacení i sjednaný smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil neúspěšnému žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni částku 74 562 Kč Náklady řízení zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 19 317 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně za 4 úkony právní pomoci po 10 260 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci, předžalobní výzvu, sepis a podání žaloby a účast u jednání), 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, náhrada za ztrátu času za 10 půlhodiny po 100 Kč za cestu z obec do obec a zpět dle § 14 odst. 3 téže vyhlášky, náhrada cestovních výdajů v celkové výši 2 417 Kč za cestu automobilem z obec do obec a zpět a 21% DPH z těchto částek.
8. Soud přiznal opatrovníkovi žalovaného za zastupování žalovaného v tomto řízení odměnu v celkové výši 19 239 Kč. Odměnu tvoří 3 úkony právní pomoci po 5 000 Kč dle § 7 a § 12a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci, vyjádření a účast u jednání), 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21% DPH z těchto částek. Odměna bude opatrovníkovi žalovaného proplacena z rozpočtových prostředků Okresního soudu v Karviné po právní moci tohoto rozsudku.
9. Protože České republice vznikly v souvislosti s tímto řízením náklady na odměně opatrovníka žalovaného ve výši 19 239 Kč, měla by podle § 148 odst. 1 o.s.ř. právo na jejich náhradu. Protože však žalovaný svým chováním vznik těchto nákladů nezavinil (viz též obdobné rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 15 Co 110/2007), rozhodnul soud o takto vzniklých nákladech tak, že České republice vůči v řízení neúspěšnému žalovanému právo na jejich náhradu nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, a to písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).