Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
21 C 51/2021-18
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni
částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka z titulu neuhrazených televizních poplatků za období anonymizováno rok až anonymizováno rok.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované coby odběrateli elektřiny připojenému k distribuční soustavě nepřihlášenému v evidenci poplatníků televizního poplatku písemnou výzvu, ať zašle žalobkyni čestné prohlášení, že není držitelem televizního přijímače, jinak bude ze zákona zařazena do evidence poplatníků. Žalovaná na výzvu doručenou do sféry její dispozice dne datum nereagovala, proto ji žalobkyně dne datum zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byla žalovaná žalobkyní písemně informována. Žalovaná však neuhradila dlužné televizní poplatky za období od anonymizováno rok do anonymizováno rok, celková dlužná částka tak činí částka (5 měsíců x částka) a žalovaná ji neuhradila ani přes opakované výzvy žalobkyně, včetně předžalobní výzvy.
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.
6. Soud věc posoudil po právní stránce dle zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon“), z něhož plyne, že poplatníkem televizního poplatku je fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem televizního přijímače. Podle § 3 odst. 4 zákona jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen„ provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 6 zákona činila výše poplatku v žalovaném období částku částka měsíčně. Televizní poplatek, jemuž podléhá fyzická osoba, je splatný do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se stala fyzická osoba poplatníkem. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem (§ 7 odst. 2 zákona). Nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které je stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského (§ 10 zákona).
7. Žalovaná se dne datum stala poplatníkem televizního poplatku, kdy ji žalobkyně na základě její nečinnosti v souladu se zákonem zaevidovala jako poplatníka televizního poplatku do příslušné evidence, byla tedy povinna platit televizní poplatek ve výši částka měsíčně dle § 6 zákona od anonymizováno rok. Za období od anonymizováno rok do anonymizováno rok příslušný poplatek nezaplatila (celkem 5 měsíců), žalobkyni tak vzniklo právo vymáhat dlužnou částku za příslušné období u soudu dle § 10 zákona.
8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
9. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), výše úroku z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož však žalobkyně nedoložila soudu, že se sdělení o zařazení žalované do evidence poplatníků ze dne datum dostalo do sféry dispozice žalované, do prodlení se dostala nejdříve dne datum, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty bez zbytečného odkladu (3 pracovní dny) běžící ode dne, kdy se upomínka České pošty ze dne datum dostala do sféry dispozice žalované (k tomu došlo datum). Ode dne datum do datum (žalobním návrhem stanovený konec období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje) náleží žalobkyni úrok z prodlení kapitalizovaný částkou částka, ve zbytku soud výrokem II. rozsudku žalobu zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že výrokem III. přiznal úspěšné žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v jeho poměrně nepatrné části, vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 21 % z částky částka ve výši částka (celkem tedy částka + částka + částka + částka). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.
11. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
12. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.