Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 8/2020-100
Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem ulice a číslo, PSČ obec
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem ulice a číslo, PSČ obec
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 1 450 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 100 Kč od datum do zaplacení a částku 250 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 100 Kč od datum do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 1 648 Kč zamítá.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 100 Kč od [datum] do zaplacení a částku 250 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 100 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 1 648 Kč zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Předmětem řízení je spor účastníků řízení o zaplacení částky 1 450 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou z titulu dluhu žalovaného ze smlouvy o zápůjčce uzavřené za použití prostředků komunikace na dálku, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 1 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit 1 200 Kč. Žalobkyně požaduje uhradit jistinu ve výši 1 000 Kč (včetně poplatku 100 Kč za účelně vynaložené náklady na posouzení úvěruschopnosti), poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 200 Kč, poplatek za odeslání upomínky ve výši 250 Kč a dále smluvní pokutu v sazbě 0,1 % denně z částky 1 200 Kč od datum do datum.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Z rámcové smlouvy číslo ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba (dále jen„ věřitel“) vyplněním jedinečného vygenerovaného kódu ujednání, v němž si s touto společností upravili podmínky, za nichž může žalovaný tuto společnost jako věřitele žádat o poskytnutí zápůjček. Smluvní strany se v rámcové smlouvě dohodly, že předmětem jednotlivé smlouvy o zápůjčce bude poskytnutí peněžních prostředků v částce uvedené v jednotlivé smlouvě o zápůjčce a žalovaný se zavazuje peněžní prostředky ve sjednané době splatnosti vrátit a zaplatit poplatek za posouzení žádosti a za poskytnutí zápůjčky. V čl. 9 rámcové smlouvy bylo dohodnuto, že v případě prodlení žalovaného s se splacením zápůjčky se žalovaný zavazuje uhradit smluvní pokutu ve výši 2 % denně z dlužné jistiny. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, e-mailu žalovaného ze dne datum, klientské karty a výpisu z účtu číslo dospěl soud ke skutkovému závěru, že věřitel po posouzení úvěruschopnosti žalovaného poskytl žalovanému půjčku ve výši 1 000 Kč, která byla ponížena o poplatek ve výši 100 Kč za prověření bonity žalovaného, tak že na jeho účet téhož dne poskytl částku 900 Kč a žalovaný se do datum zavázal zaplatit věřiteli částku 1 200 Kč. Z prohlížení zaúčtovaných transakcí a výzvy k okamžitému zaplacení dluhu ze dne datum vyplývá, že žalovaný poskytnutou částku věřiteli nevrátil. Ze smlouvy číslo o postoupení pohledávky ze dne datum a oznámení dlužníkovi o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně dodejky soud zjistil, že věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
4. Dle ustanovení § 2390 , § 2399 občanského zákoníku , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Dle ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku , k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
6. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
7. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Dle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Mezi věřitelem a žalovaným byla za použití prostředků komunikace na dálku, což umožňuje ustanovení § 561 občanského zákoníku , uzavřena rámcová smlouva, která upravovala podmínky uzavření a plnění jednotlivých smluv o zápůjčce. Následně smluvní strany uzavřely konkrétní smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku . Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 900 Kč, kdy poplatek za prověření bonity žalovaného ze zápůjčky byl již odečten. Žalovaný tak byl povinen poskytnutou částku 900 Kč vrátit do datum. Žalovaný však poskytnutou částku ve lhůtě splatnosti nevrátil, porušil tak smluvní povinnost a dostal se do prodlení s úhradou peněžité částky. Soud proto žalovanému ukládá povinnost zaplatit žalobkyni, na kterou pohledávka platně přešla, částku 900 Kč na jistině zápůjčky. Dále je žalovaný v souladu se smlouvou o zápůjčce vrátit i poplatek za posouzení žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 200 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částky 1 100 Kč, a proto je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z částky 1 100 Kč od datum do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala odeslání písemné výzvy žalovanému, je žalovaný povinen rovněž zaplatit i poplatek za odeslání upomínky ve výši 250 Kč. Pokud jde o poplatek ve výši 100 Kč za posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tento již byl stržen při poskytnutí zápůjčky a žalovaný není povinen ho znovu uhradit. Ohledně tohoto nároku proto byla žaloba zamítnuta.
11. Mezi účastníky byla pro případ prodlení žalovaného s vrácením poskytnutých peněžních prostředků ujednána v čl. 9 rámcové smlouvy smluvní pokuta ve výši 2 % z dlužné jistiny denně, tj. 730 % ročně. Soud se zabýval otázkou, zda takto ujednaná smluvní pokuta neodporuje dobrým mravům, přičemž je nerozhodné, že žalobkyně požaduje smluvní pokutu pouze ve výši 0,1 % denně. Smluvní pokuta plní funkci utvrzení dluhu, která posiluje (utvrzuje) postavení věřitele, přičemž je koncipována jako paušalizovaná náhrada škody a má výraznou utvrzovací a sankční funkci. S ohledem na ujednanou výši smluvní pokuty již nelze uvažovat o její zajišťovací funkci, když tato se transformovala jen do čistě finančního plnění, které je zbaveno svého původního smyslu, a vede jen k přísunu finančních prostředků od žalovaného žalobkyni. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že smluvní pokuta nebyla sjednána přiměřeně, když přiměřenost soud neshledává vzhledem k výši poskytnuté peněžní částky. Jedná se tak o rozpor s požadavkem rovnováhy v právech a povinnostech smluvních stran, kdy smluvní pokuta byla ujednána v rozporu s dobrými mravy a je tudíž neplatná. Soud proto zamítl návrh žalobkyně na úhradu smluvní pokuty ve výši 1 648 Kč (tj. 0,1 % denně z částky 1 200 Kč od datum do datum).
12. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 , 3 o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 1 350 Kč, naopak co do částky 1 748 Kč byl úspěšný žalovaný. Převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
13. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.