Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
40 C 88/2021-19
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 17. 3. 2017 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 17. 3. 2017 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 6 000 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně právnická osoba s.r.o. uzavřela prostřednictvím svých webových stránek adresa s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované dne datum úvěr ve výši 6 000 Kč na bankovní účet žalované č. bankovní účet s identifikací platby uvedením variabilního symbolu číslo. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč nejpozději dne datum. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní výzva.
2. K ústnímu jednání konanému dne datum se nedostavila žalobkyně, která svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), v nepřítomnosti žalobkyně.
3. Žalovaná, která se k nařízenému jednání dostavila, uvedla, že výzvu k vyjádření přehlédla. Co se týče dlužné částky, tak navrhuje, aby ji mohla uhradit ve dvou splátkách. Dluh vznikl v době, kdy žila s přítelem, který měl k dispozici její údaje a uzavřel na její jméno několik smluv o půjčkách. S ohledem na skutečnost, že se jedná o dluh, který měl být uhrazen v roce 2017, pak vznáší námitku promlčení.
4. Soud provedl k důkazu veškeré listin y předložené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listin y Rámcová smlouva číslo soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost právnická osoba IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a na straně úvěrované označené jako klient jméno příjmení, u níž je dále uvedena adresa trvalého bydliště, která je shodná s adresou faktického bydliště, rodné číslo, číslo OP, číslo telefonu, email a číslo bankovního účtu. Smlouva je podepsána úvěrujícím a v místě podpisu klienta je vytištěno 00:00, 2017 číslo, jméno příjmení s dodatkem, že smlouva byla klientem podepsána elektronicky. Z listin y Jednotlivá smlouva o úvěru číslo soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost právnická osoba IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a na straně úvěrované označené jako klient jméno příjmení, u níž je dále uvedena adresa trvalého bydliště, která je shodná s adresou faktického bydliště, rodné číslo, číslo OP, číslo telefonu, email a číslo bankovního účtu. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč s pevnou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 0,43 %, který byl zahrnut v platbě poplatku za poskytnutí úvěru, a jednorázovým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč. Celková částka ve výši 6 000 Kč měla být klientem uhrazena dne datum. V místě podpisu klienta je vytištěno 00:00, 2017 číslo, jméno příjmení s dodatkem, že smlouva byla klientem podepsána elektronicky. Z listin y Profil uživatele soud zjistil, že v elektronickém systému byly evidovány shodné údaje o osobě jméno příjmení, jako byly uvedeny ve smlouvách. U tohoto klienta byla evidována jedna smlouva číslo na částku 6 000 Kč, která byla vyplacena dne datum, což soud zjistil z listin y Informace o smlouvě číslo. Z žalobkyní předložených důkazů soud nevzal za prokázáno, že by mezi společností právnická osoba a žalovanou byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedených listin nepodává.
5. Naopak z listin Profil uživatele, Informace o smlouvě číslo Výpis z účtu vzal soud za prokázáno, že společnost právnická osoba poskytla žalované dne datum částku v celkové výši 6 000 Kč a že žalovaná uhradila 1 Kč. Poprvé byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni, které bylo odesláno žalované společně s předžalobní výzvou dne datum. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalované, byla až dne datum žaloba.
6. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. Tuto skutečnost vzal soud za prokázanou ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně Přílohy č. 1 ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky.
7. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovanou elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb. , o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5 ), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6 ), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7 ), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu smlouva neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z této listin y se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listin y odpovídal projevu vůle žalovaného.
8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bez prokázaného právního důvodu částku 6 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 obč. zák. je povinna toto obohacení vrátit.
9. Žalovaná vznesla námitku promlčení, k čemuž je soud povinen přihlédnout (srov. § 610 odst. 1 o. z.).
10. Pro úplnost soud dodává, že žalované byla dne datum doručena do vlastních rukou kvalifikovaná výzva k vyjádření podle ust. § 114b odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , na kterou žalovaná ve stanovené lhůtě 30 dnů nijak nereagovala, a proto dne datum nastala fikce uznání. Námitku promlčení žalovaná vznesla až u jednání soudu dne datum.
11. Přestože žalovaná námitku neuplatnila ve stanovené lhůtě k vyjádření, je soud v řízení povinen se zabývat všemi skutečnostmi, které vyjdou najevo, tedy i vznesenou námitkou promlčení. I když se dlužník námitkou promlčení dovolává právní skutečnosti, totiž uplynutí promlčecí doby, neuplatňuje samotnou námitkou promlčení takové skutečnosti, které by byl povinen uvést v rámci své povinnosti tvrzení, nýbrž uplatňuje pouze své právo dovolat se promlčení. Právo dlužníka vznést námitku promlčení žádný hmotněprávní ani procesní předpis nekoncentruje do určitého stadia řízení, přičemž z povahy námitky promlčení, dané hmotněprávní úpravou plyne, že ji lze uplatnit kdykoli v průběhu řízení až do právní moci rozhodnutí o věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2003, sp. zn. 32 Odo 879/2002 ).
12. Podle ust. § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.
13. Podle ust. § 619 odst. 1 o. z. u právo vymahatelného u orgánu veřejné moci počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle ust. § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.
14. V posuzované věci soud dovodil, že nebyla platně uzavřena tvrzená smlouva o úvěru a žalobkyni vznikl nárok na plnění z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že finanční prostředky byly žalované poskytnuty dne datum. Žalobkyně se tak mohla domáhat jejich vrácení bezprostředně po tomto datu. I kdyby soud v posuzované věci dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla uzavřena platně, žalovaná byla povinna zapůjčené prostředky vrátit nejpozději dne datum. Promlčení lhůta tak v tomto případě uplynula dne datum. Jelikož žalobkyně podala žalobu až dne datum, učinila tak až po uplynutí promlčení lhůty. Soud proto přisvědčil námitce žalované a žalobu v celém rozsahu zamítnul.
15. Výrokem II. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšná žalovaná žádné náklady řízení nepožadovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).