Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 85/2021-22

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 29 347,04 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 999,91 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 27 999,91 Kč od 11. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit 1 347,13 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 60,12 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 27 999,91 Kč od 13. 11. 2018 do 10. 6. 2020, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 796 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 999,91 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 27 999,91 Kč od 11. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit 1 347,13 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 60,12 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 27 999,91 Kč od 13. 11. 2018 do 10. 6. 2020, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 796 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 29 347,04 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku, když tuto částku měl žalovaný žalobkyni dlužit na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně - společností právnická osoba, anonymizována tři slova a žalovaným dne 13. 10. 2016, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr, z něhož žalovaný čerpal peněžní prostředky až do konečné výše 75 477 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12, 5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. IV odst. 2 smlouvy splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12, 5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo částkou 1000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný se však dostal do prodlení, když neuhradil ani minimální pravidelnou splátku, právní předchůdkyně žalobkyně jej vyzvala k úhradě dlužných částek formou výpisů, ale dlužník tak ani přes výzvy neučinil a závazek v plné výši řádně a včas neuhradil. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši 27 999,91 Kč, vedle ní žalobkyně požaduje i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne 13. 11. 2018 podle posledního vydaného výpisu z účtu do úplného zaplacení jistiny dluhu, dále se žalobkyně domáhá úroku z úvěru ve výši 8, 5 % měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy ode dne 11. 11. 2018 do dne splatnosti 12. 11. 2018 uvedené v posledním vystaveném výpisu. Žalobkyně pak má podle čl. VI. odst. 1 písm. a) smlouvy nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč. Na základě pravidelných vydaných měsíčních výpisu a v souvislosti s prodlením žalovaného s placením alespoň minimálních pravidelných splátek tak vznikl žalobkyni ke dni vydání posledního výpisu nárok na účelně vynaložené náklady v celkové výši 1 347,13 Kč, které žalovaný doposud neuhradil. Smlouva přitom byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které žalovaný nejprve podal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně následně ověřila totožnost žalovaného a po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Následně žalovaný potvrdil, že se s textem smlouvy seznámil a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku právnická osoba tak, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedl v rámci registrace, kliknul na příslušnou ikonu a potvrdil, že má zájem být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného, došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaný svůj dluh nesplatil i přes upomínky právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně, která nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 12. 2019 mezi ní a společností právnická osoba, která tuto pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené s původní věřitelkou – společností právnická osoba, anonymizována tři slova dne 18. 12. 2019, přičemž obě tato postoupení byla žalovanému oznámena.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřila

3. Soud ve věci usnesením ze dne 31. 3. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle , (dále i jen ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 12. 4. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z y označené Standardní informace o spotřebitelském úvěru bez uvedení data, Obchodními podmínkami společnosti právnická osoba bez uvedení data, u označenou jako Rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 12. 10. 2016, jakož i u označenou jako Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 5. 12. 2016 má soud postaveno v řízení na jisto, že právní předchůdkyně žalobkyně je společností, která poskytovala jako banka úvěry spotřebitelům a měla takto připraveno uzavřít smlouvu s žalovaným, kterému byla připravena poskytnout revolvingový úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč s úrokovou sazbou 8,5% měsíčně, RPSN měla činit 264,42%; smlouva přitom podle č.l. IX. bodu 8. měla nabýt platnosti a účinnosti okamžikem jejího podpisu, na předloženém písemném vyhotovení y však jakýkoliv podpis žalovaného chybí, rovněž chybí jakýkoliv jiný unikátní způsob vyjádření vůle žalovaného předmětnou smlouvu daného obsahu skutečně uzavřít; přitom podle obchodních podmínek má být smlouva mezi stranami uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy poté, co klient zašle žádost o uzavření smlouvy prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně, podle jejíhož obsahu právní předchůdkyně žalobkyně měla posoudit úvěruschopnost žalovaného a v případě, že se rozhodne žádost schválit, měla mu zaslat předsmluvní informace a pokud žalovaný tyto potvrdil, měl mu být zaslán prostřednictvím SMS na mobilní telefon, který předtím v žádosti o uzavření smlouvy uvedl, unikátní identifikační kód, který měl vložit do příslušného formulářového pole na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně a odesláním tímto způsobem měl písemně potvrdit přijetí smlouvy, případně tak mohl učinit i odesláním SMS zprávy z čísla mobilního telefonu, které bylo evidováno právní předchůdkyní žalobkyně na jméno žalovaného. Výzvami právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému formou výpisů z úvěrového účtu vedeného pod variabilním symbolem číslo je pak prokázáno, že banka informovala žalovaného, že poslední aktuální celková dlužná částka k datu splatnosti dne 13. 11. 2018 činí 27 999,91 Kč.

5. u označenou jako postoupení pohledávky ze smlouvy ze dne 18. 12. 2019 uzavřené mezi společností právnická osoba a společností právnická osoba, jakož i smlouvou o postoupení pohledávky mezi touto společností a žalobkyní, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27. 5. 2020, je v řízení prokázáno, že společnost právnická osoba postoupila výše specifikovanou pohledávku za žalovaným nejprve na společnost právnická osoba a tato společnost následně na žalobkyni za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo v obou případech žalovanému oznámeno původní věřitelkou.

6. Předžalobní upomínkou ze dne 27. 5. 2020, včetně podacího lístku z téhož dne, bylo dále v řízení dále prokázáno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky s upozorněním na možnost podání žaloby v případě neuhrazení dluhu ve stanovené lhůtě; tato výzva byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 27. 5. 2020.

7. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo.

8. Z žalobkyní předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet postupně celkem částku 75 477 Kč, ze které doposud žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil částku 27 999,91 Kč, byť byl o toto vrácení upomínán. Ke dni 18. 12. 2019 došlo k postoupení této pohledávky na společnost právnická osoba a ke dni 19. 12. 2019 pak na žalobkyni, přičemž změna osoby věřitele byla žalovanému oznámena.

9. Podle , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný jen částečně. Předně má soud za to, že po provedeném řízení nelze v žádném případě dovodit, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření jakékoliv smlouvy, ze které by pro jednotlivé strany smlouvy vyplývaly konkrétní práva a konkrétní povinnosti. Žalobkyně sice předložila v listinné podobě tzv. smlouvu o revolvingovém úvěru, která podle jejich tvrzení měla být mezi stranami uzavřena smlouva o úvěru. Tato předložená žalobkyní však neobsahovala ani žádný podpis žalovaného a ani jinak nelze z předložené y či z dalších důkazů dovodit, že smlouva tvrzeného obsahu skutečně mezi stranami uzavřena byla, byť třeba v jiné, než písemné podobě. Z tohoto pohledu nemohla být na základě takto neexistující smlouvy uzavřena dohoda o poskytnutí finančních prostředků žalovanému s právy a povinnostmi tvrzenými v žalobě, tj. dohodnutou lhůtou k vrácení finančních prostředků. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet prokazatelně celkem částku 75 477 Kč, kdy podle důkazů předložených žalobkyní jde právě o zůstatek vyčerpaných prostředků po poslední platbě za strany žalovaného bez poplatků a smluvních úroků, aniž by mezi stranami existoval prokazatelně tvrzený platný právní důvod takovéhoto jednání, nelze než dospět k závěru, že se v tomto okamžiku žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil a byl povinen tento majetkový prospěch právní předchůdkyni žalobkyně vydat ve smyslu , . K vydání tohoto obohacení přitom byl žalovaný vyzván prokazatelně předžalobní výzvou, která byla odeslána dne 27. 5. 2020.

11. Původní věřitelka – společnost právnická osoba, anonymizována tři slova přitom nejprve uzavřela se společností právnická osoba smlouvu o postoupení předmětné pohledávky ve smyslu ust. a násl. , , následně stejnou smlouvu uzavřela společnost právnická osoba s žalobkyní, pročež žalobkyně je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když toto postoupení pohledávky bylo též vždy oznámeno žalovanému.

12. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný řádně a včas svůj dluh nesplnil a nyní žalobkyni nadále dluží částku 27 999,91 Kč, soud podané žalobě při vázanosti rozsahem uplatněným v žalobě v části týkající se zaplacení částky 27 999,91 Kč vyhověl a žalovaného zavázal žalobkyni zaplatit právě tuto částku. Žalobkyně přitom vyzvala žalovaného k vrácení poskytnuté částky dopisem odeslaným dne 27. 4. 2020, přitom, jak již vyslovil např. Krajský soud v Ostravě ve svém rozhodnutí ze dne 15. 7. 2019, č.j. -109, je nutno považovat za notorietu, že zásilky podané na poště jsou doručeny adresátovi nejpozději třetí pracovní den po jejich odeslání, tedy v tomto konkrétním případě dne 1. 6. 2020. Od této chvíle běžela ve smyslu , , žalovanému lhůta„ bez zbytečného odkladu“ k splnění svého dluhu. Jde o lhůtu v obecné rovině nutně neurčitou, která v každém konkrétním případě může nabývat jiného rozměru. Rozhodující jsou okolnosti daného případu a povaha konkrétního plnění. Poměrně výstižně se k povaze lhůty vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp.zn. , kdy je třeba z časového určení„ bez zbytečného odkladu“ dovodit, že jde o„ velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.“ Jak dále vyplývá z komentáře k  , (Hulmák, M. a kol.: V. Závazkové právo. Obecná část ( –2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, strana 998 – 1014) běžně, zejména u platebních závazků obvyklé výše (nepřesahující částky standardní pro pravidelný provoz daných subjektů), půjde o lhůtu v řádu dní. Půjde v podstatě pouze o lhůtu nutnou k dostavení se k věřiteli a předání příslušné hotovosti, případně k dostavení se na místo, odkud lze zadat platební příkaz, a k realizaci tohoto převodu. Bezodkladné splnění bude tedy v těchto případech otázkou maximálně několika jednotlivých dní, a to zásadně dní pracovních. V případě peněžitých plnění běžné hodnoty lze zpravidla uvažovat o lhůtě zhruba maximálně sedmi až deseti dnů od doručení výzvy. V daném konkrétním případě pak soud vyhodnotil, že s ohledem na výši dluhu je přiměřená k plnění lhůta 7 pracovních dnů, nikoli žalobkyní v předžalobní upomínce uváděná lhůta 3 dnů, a s ohledem na tuto skutečnost měl žalovaný splnit svůj dluh nejpozději dne 10. 6. 2020 (při zohlednění toliko pracovních dnů). Protože tak žalovaný neučinil, dostal se ode dne 11. 6. 2020 podle , , do prodlení a žalobkyně má právo i na úrok z prodlení z této části. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 9 %, když tento odpovídá výši úroku z prodlení ve smyslu vládního Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta.

13. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. věta před středníkem a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud neshledal, resp. nebyly v řízení ani tvrzeny, tím méně prokázány.

14. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení částky 27 999,91 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, které soud zohlednil v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp.zn. a kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku na částku 2 302,05 Kč, takže celková přiznaná částka k tomuto datu činila 30 302 Kč. Tento její úspěch však představuje jen 84,9 % ze 100 % (tj. z celkového předmětu řízení kapitalizovanému včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku na částku 35 683 Kč). Naopak neúspěch žalobkyně představuje 15,1 %. Čistý úspěch žalobkyně (po odečtení neúspěchu od úspěchu) tak činí 69,8 % a žalobkyni proto ve smyslu vzniklo právo na náhradu 69,8 % jí účelně vynaložených nákladů řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 16. 9. 2020, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť žalobkyně je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné obchodování s pohledávkami, přičemž z úřední činnosti soudu je známo, že žalobkyně s ohledem na předmět svého podnikání podává další žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech (kdy vymáhá pohledávky ze smluv o úvěru), a je tedy naplněn předpoklad vyhl. č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud jde o ustálenost vzoru, jde o strukturované vylíčení nároků ze smlouvy o úvěru uvedením věřitele, data uzavření smlouvy (případně jejího čísla), výše pohledávky, výše úroků z úvěru a poplatků odkazem na smlouvu, poukazem na splátkovou povinnost dlužníka (často bez uvedení výše splátek), která byla porušena s následkem zesplatnění úvěru k určitému datu a vyčíslení požadované částky v jejich jednotlivých součástech s případným odkazem na y. Individualizace pohledávky je pak pouze doplněním konkrétních údajů, jako data, jména a částky (blíž. srovnej usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2014, č.j.  – 12). Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč ve smyslu advokátního tarifu a v daném řízení byla žalobkyni přiznána náhradu nákladů řízení ve smyslu advokátního tarifu. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její první tři úkony právní pomoci (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. účinné od 1. 7. 2014.

15. Celkové náklady žalobkyně jsou přitom představovány částkou 2 573 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 121 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 452 Kč mající oporu ve vyhl. č. (tvořené částkou 900 Kč jako odměnou dle bodu 2 ve spojení s  advokátního tarifu za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky po 500 Kč, 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle advokátního tarifu, to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). Žalovaný proto byl zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 69,8 % těchto nákladů, tedy částku 1 796 Kč, a to rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. věta před středníkem , když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobkyně – vychází z ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.