Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 136/2021-76
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 8 889,81 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 837 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % jdoucím z této částky od 10. 7. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení částky 4 052,81 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 242,77 Kč od 29. 8. 2018 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 837 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % jdoucím z této částky od 10. 7. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení částky 4 052,81 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 242,77 Kč od 29. 8. 2018 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně - společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o bankovních produktech a službách, v rámci níž byl žalované zřízen a veden bankovní účet č. bankovní účet a současně umožnil žalované čerpat kontokorentní úvěr ve stanoveném limitu. Dne 16. 6. 2020 uzavřel původní věřitel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postoupil na žalobkyni pohledávku za žalovanou. Toto postoupení pohledávky žalované oznámil dopisem ze dne 25. 6. 2020. Žalovaná čerpala kontokorentní úvěr ve výši 8 242,77 Kč, přičemž se s úhradou svých závazků dostala do prodlení a věřitel tak postupoval podle čl. I. odst. 44d všeobecných obchodních podmínek a pohledávku zesplatnil. Dluh žalované tak tvoří jistina ve výši 8 242,77 Kč a úroky z prodlení ve výši 647,04 Kč. Dne 29. 6. 2020 byla žalované odeslána předžalobní výzva.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti
3. Dle § 2662 zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.
4. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).
8. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2).
9. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Dle § 1968 o.z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem (§ 1969 občanského zákoníku).
11. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci:
12. Mezi společností právnická osoba (původní věřitel) a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách ze dne datum, jejíž součástí byly anonymizováno ke smlouvě o bankovních produktech a službách, Produktové podmínky, speciální produktové podmínky, sazebník a úrokový lístek. Na základě dispozice ke smlouvě a bankovních produktech a službách vedl původní věřitel běžný účet žalované č. bankovní účet. Dne 2. 5. 2017 podala žalovaná u původního věřitele žádost o povolení debetního zůstatku anonymizováno s navrhovaným rámcem 5 000 Kč. Žalovaná uvedla v žádosti průměrný měsíční příjem za poslední 3 měsíce ve výši 11 000 Kč, nezbytné náklady vyčíslila na částku 0 Kč, srážky ze mzdy ve výši 0 Kč, jiné měsíční splátky ve výši 0 Kč, počet vyživovaných osob 0. Součástí podmínek pro poskytování služby anonymizováno byla i povinnost klienta (žalované) hradit poplatek za čerpání povoleného debetního zůstatku ve výši 29 Kč, poplatek za oznámení o převodu na splatný anonymizováno (úvěrový úče) 200 Kč, poplatek za vedená splatného anonymizováno měsíčně 49 Kč, poplatek za výzvu ke splatnosti úvěru ve výši 300 Kč, poplatek za zaslání výpovědi ze strany banky ve výši 200 Kč, poplatek za zaslání každé upomínky ve výši 600 Kč, poplatek za překročení povoleného debetního zůstatku ve výši 300 Kč, poplatek za převedení nepovoleného debetního zůstatku z běžného na úvěrový účet ve výši 500 Kč. Z výpisů z běžného účtu za období 2. 5. 2017 do 31. 12. 2018 má soud za prokázané, že záporný zůstatek na konci tohoto období činil částku 5 013,94, přičemž za toto období byl celkem devětkrát k poslednímu dni v každém kalendářním měsíci započítán poplatek za kontokorentní úvěr ve výši 29 Kč (celkem v částce 261 Kč) a dále úrok z povoleného debetu v částkách 49,72 Kč, 82,33 Kč, 79,09 Kč, 78,53 Kč, 75,76 Kč, 65,58 Kč, 70,30 Kč, 85,22 Kč, 87,41 Kč (celkem v částce 673,94 Kč). Za období od 3. 3. 2018 do 30. 4. 2018 byly na běžném účtu evidovány poplatky za vymáhací dopis (2 x 600 Kč), celkem 4 poplatky za dotaz á 25 Kč, poplatek za překročení povoleného debetu (300 Kč), dva poplatky za povolený debet á 29 Kč, úroky za povolený a nepovolený debet v celkové výši 212,83 Kč, poplatek za náklady na předávání výpisů ve výši 30 Kč, 2 poplatky za vedení á 149 Kč, poplatek za vymáhací dopis F3 ve výši 200 Kč, účetní inkaso (otevření úvěrového účtu ve výši 500 Kč. Dne 3. 3. 2018 byla žalované odeslána upomínka s tím, že bylo zjištěno přečerpání kontokorentu o částku 1 206,59 Kč. Dne 17. 3. 2018 byla žalované odeslána upomínka s tím, že bylo zjištěno přečerpání kontokorentu o částku 1 806,59 Kč. Dne 27. 4. 2018 bylo žalované oznámeno otevření úvěrového účtu ke splácení anonymizováno ve výši 8 242,77 Kč. Dne 6. 4. 2018 bylo žalované oznámeno ukončení poskytování služby anonymizováno a byla informována o debetu ve výši 7 667,77 Kč. Dne 16. 6. 2020 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a žalobkyní, přílohu tvořil seznam postoupených pohledávek a pohledávka za žalovanou je na řádku č. 412 (pod č. smlouvy číslo). Dne 25. 6. 2020 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky evidované ze smlouvy číslo na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 29. 6. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 8 889,81 Kč do 7 dnů od doručení výzvy, přičemž tato výzva byla žalované odeslána dne 29. 6. 2020 na adresu adresa žalované.
13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že původní věřitel vůbec nezjišťoval a neověřoval výdaje žalované a příjmy byly zaznamenány toliko na základě tvrzení žalované.
14. V souzené věci na podkladě provedeného dokazování soud uzavřel, že původní věřitel nepostupoval s odbornou péčí, když vůbec nezjišťoval a neověřoval výdaje žalované a příjmy zaznamenal do žádosti o poskytnutí úvěru toliko na základě tvrzení žalované. Původní věřitel tak vůbec nemohl porovnat příjmy a výdaje žalované a ověřit, že bude schopna poskytnutý úvěr řádně splácet, když mu nebyly známy žádné výdaje, které žalovaná musela nezbytně mít (např. výdaje na bydlení a dále výdaje na osobní potřebu, tj. jídlo, ošacení, léky apod.).
15. Jelikož původní věřitel nesplnil svou předsmluvní povinnost, která je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, a neposoudil úvěruschopnost žalované, má toto pochybení původního věřitele za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy ve smyslu § 588 o. z., neboť toto porušení povinnosti původního věřitele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud přitom zkoumá splnění této povinnosti věřitelem z moci úřední, neboť se jedná o povinnost věřitele, která přispívá k udržování veřejného pořádku a k ochraně spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi (srov. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C -679/18 ze dne 5. 3. 2020). Jelikož je důsledkem výše uvedeného nesplnění zákonné povinnosti absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, má žalobkyně podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezený nárok vůči žalované na vrácení toliko zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Soud uznal jako důvodně uplatněný nárok žalobkyně na vrácení části nesplacené jistiny ve výši 4 837 Kč, přičemž tuto částku vypočítal soud tak, že od částky převedené na úvěrový účet (8 242,77 Kč) odečetl částky za poplatky a úroky z čerpaného úvěru (v celkové výši 3 405,77 Kč), k jejichž hrazení se žalovaná v souvislosti s poskytovanou službou anonymizováno zavázala, avšak pro absolutní neplatnost úvěrové smlouvy jsou neplatná ujednání o povinnosti žalované tyto poplatky hradit. Soud přiznal žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení s přiznané částky jistiny, a to od 10. 7. 2020, neboť od tohoto data byla žalovaná prokazatelně se splněním své povinnosti v prodlení, když jí byla dne 29. 6. 2020 odeslána předžalobní výzva k plnění, ve které žalobkyně stanovila lhůtu pro zaplacení dlužné částky do 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované s ohledem na domněnku dojití doručena dne 2. 7. 2020, poslední den lhůty pro zaplacení dlužné částky uplynula dne 9. 7. 2020 (výrok I).
16. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části zamítnout, neboť nároky žalobou uplatněné se odvíjí od této smlouvy. Proto nemohl být žalobkyni přiznán nárok na poplatky sjednané v úvěrové smlouvě ani na smluvní úroky. V rozsahu, v jakém soud shledal žalobu nedůvodnou, rozhodl o jejím zamítnutí včetně požadovaného příslušenství. (výrok II).
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu žalobkyně a žalované byl stejný (žalobkyně byla se svým nárokem úspěšná přibližně z jedné poloviny).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.