Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 141/2021-22
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 53 537,63 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 53 537,63 Kč spolu s úrokem v částce 5 384,63 Kč a s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 46 790,32 Kč od 15. 10. 2020 do 24. 12. 2020 a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 46 790,32 Kč od 25. 12. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 46 790,32 od 15. 10. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala po žalované další úroky ve výši 15,74 % ročně z částky 46 790,32 Kč od 25. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 13 092,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 53 537,63 Kč spolu s úrokem v částce 5 384,63 Kč a s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 46 790,32 Kč od 15. 10. 2020 do 24. 12. 2020 a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 46 790,32 Kč od 25. 12. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 46 790,32 od 15. 10. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala po žalované další úroky ve výši 15,74 % ročně z částky 46 790,32 Kč od 25. 12. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 13 092,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 53 537,63 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdkyně, právnická osoba (dále jen banka) uzavřela se žalovanou dne 12. 6. 2018 smlouvu o vydání kreditní karty číslo ve které se tato banka zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč, který mohla žalovaná opakovaně čerpat s pomocí uvedené kreditní karty. Aktuální dlužná částka byla přitom dle ujednání stran úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaná se ve smlouvě zavázala čerpaný úvěr splácet povinnou měsíční splátkou, která v sobě zahrnovala jak příslušnou část jistiny úvěru, úroků, tak i poplatky dle Ceníku banky. Žalovaná ale posléze úvěr řádně nesplácela, a proto banka přípisem ze dne 23. 9. 2020 prohlásila celou dlužnou částku za okamžitě splatnou. Ani poté žalovaná dluh nevyrovnala, a nadále tak dluží na jistině úvěru 46 790,32 Kč, na kapitalizovaných úrocích 5 384,63 Kč a na poplatcích 6 747,31 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou smluvně postoupena na právnická osoba právnická osoba a poté na žalobkyni. Proto se nyní žalobkyně, namísto původního věřitele, domáhá po žalované zaplacení všech uvedených částek a nadto po ní požaduje i úhradu smluvního úroku ve výši 23,99 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 15. 10. 2020 do zaplacení a také úhradu zákonného úroku z prodlení jdoucího opět z dlužné jistiny úvěru od 15. 10. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí.
4. Z návrhu /smlouvy o vydání kreditní karty DE LUXE číslo souvisejících smluvních podmínek bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela s právnická osoba smlouvu, ve které se uvedená banka zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč, včetně doplňkových služeb autoasistence a pojištění a žalovaná se zavázala aktuální dlužnou částku splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3,2 % z celkové dlužné částky, minimálně však částkou 200 Kč. Současně byla mezi smluvními stranami sjednána úroková sazba ve výši 23,99 % ročně pro bezhotovostní transakce a 29,99 % ročně pro hotovostní transakce. Dále bylo ve smlouvě ujednáno, že veškeré poplatky za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání a veškeré poplatky vyplývající ze smlouvy jsou stanovena v Ceníku banky. Žalovaná souhlasila s tím, aby jí banka za poskytované služby účtovala poplatky vždy v souladu s aktuálním Ceníkem. Smlouva obsahovala i bližší údaje o doplňkových službách s tím, že poplatky s nimi související jsou rovněž uvedeny v Ceníku banky. Z článku XVI.2 smluvních podmínek plyne oprávnění banky prohlásit veškeré pohledávky za držitelem karty (zde za žalovanou) za okamžitě splatné v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakékoliv pohledávky banky vůči ní.
5. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty žalované vyplývá, že žalovaná průběžně od 5. 7. 2018 čerpala s pomocí této karty od banky finanční prostředky. Posléze se ale s úhradou splátek dostávala do prodlení, hradila je nepravidelně a takto poslední úhradu splátky provedla dne 5. 8. 2020. Ke dni 5. 9. 2020 činil konečný zůstatek na účtu - 58 922,26 Kč.
6. Přípisem ze dne 29. 9. 2020 banka pro neplacení sjednaných splátek prohlásila všechny závazky žalované plynoucí z dotčené smlouvy za okamžitě splatné ke dni 23. 9. 2020 a žalovaná byla vyzvána k neprodlené úhradě dlužné částky 58 922,26 Kč.
7. Smlouvami o postoupení pohledávek, včetně jejich příloh obsahujících seznam postupovaných pohledávek, a oznámeními o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že dotčená pohledávka za žalovanou byla smluvně přes přechodného věřitele postoupena až na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno.
8. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě žalované částky včetně příslušenství, jak plyne z jednoduché výzvy k plnění ze dne 26. 1. 2021.
9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru.
10. Na základě žádosti žalované uzavřely mezi sebou žalovaná a výše uvedená banka smlouvu, ve které se banka zavázala vydat žalované kreditní kartu, s jejíž pomocí mohla žalovaná čerpat od banky opakovaně úvěr až do výše 50 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala aktuální dlužnou částku včetně úroku ve výši 23,99 % ročně a včetně poplatků dle ceníku banky hradit pravidelnými měsíčními splátkami. Posléze se ale žalovaná s úhradou splátek dostávala do prodlení, a proto byla opakovaně bankou k úhradě splátek upomínána. Poslední úhradu splátky žalovaná provedla dne 5. 8. 2020, další splátku nehradila, a proto banka ke dni 23. 9. 2020 prohlásila celý dluh žalované za okamžitě splatný. Ani poté žalovaná svůj dluh nevyrovnala. Následně byla pohledávka za žalovanou skládající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 46 790,32 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 384,63 Kč a z částky 6 747,31 Kč představující dlužné poplatky postoupena přes přechodného věřitele až na žalobkyni, což bylo žalované vždy řádně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky včetně příslušenství s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.
11. Právní poměry mezi žalobkyní a žalovanou ve vztahu ke smlouvě o úvěru se řídí ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném znění (dále jen občanský zákoník ), dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Současně na právní poměry účastníků dopadá i právní úprava zákona č. 257/2016 , o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), který zejména v § 122 stanoví omezení plateb souvisejících s prodlením spotřebitele. Dle § 122 odst. 4 tohoto zákona, účinného od 24. 4. 2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
13. Žaloba byla podána částečně důvodně.
14. Po provedeném dokazování má soud za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně sjednána smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících občanského zákoníku , která je podřízena i právní úpravě dané zákonem o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti z této smlouvy splnila, když opakovaně poskytovala žalované finanční prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná naopak své smluvní povinnosti porušila, neboť přestala hradit sjednané splátky úvěru a úvěr nezaplatila ani poté, co dne 23. 9. 2020 došlo k zesplatnění celé dlužné částky. A protože v řízení bylo prokázáno, že následně pohledávka za žalovanou smluvně dle § 1879 a násl. občanského zákoníku přešla až na žalobkyni, uložil soud žalované povinnost zaplatit žalovanou částku právě žalobkyni.
15. Podle § 1880 občanského zákoníku dále platí, že s postoupenou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobkyně) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění. Proto žalobkyni vznikl i nárok na úroky a úroky z prodlení.
16. Nárok na smluvní úroky vyplývá přímo ze smlouvy o úvěru ve spojení s § 2395 občanského zákoníku , ovšem výše těchto úroků je limitována zákonem o spotřebitelském úvěru. Proto soud vyhověl žalobě v části žádající kapitalizované smluvní úroky (tedy úroky vyčíslené ke dni 14. 10. 2020, před prvním postoupením pohledávky) a dále přiznal žalobkyni nárok na tyto úroky ve smluvní výši 23,99 % ročně z dlužné jistiny úvěru od dne 15. 10. 2020 do dne 24. 12. 2020 (tedy po dobu 90 dní ode dne následujícího po dni zesplatnění dluhu). Za dobu od 25. 12. 2020 do zaplacení je však přiznal žalobkyni pouze v zákonem stanovené výši, tedy dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Ve zbývající části, tedy v části přesahující zákonem stanovenou výši úroků, tyto úroky zamítl.
17. Ohledně zákonných úroků z prodlení soud uzavřel, že žalobkyni na ně vznikl nárok dle § 1970 občanského zákoníku , neboť žalovaná se ocitla se svým peněžitým dluhem v prodlení. Proto soud v této části žalobě vyhověl, když současně přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřesahuje výši určenou právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná a neúspěšná jen v nepatrné části, přičemž tento„ neúspěch“ byl dán změněnou právní úpravou, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 092,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 142 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 , § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 537,63 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za každý ze dvou celých úkonů právní služby a částky 1 630 Kč za jeden půl úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 050 Kč ve výši 1 900,50 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.