Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 89/2021-30
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 4 726,53 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 4 726,53 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 4 726,53 Kč s příslušenstvím se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 4 726,53 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO (s účinností ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, IČO) došlo dne datum k uzavření Smlouvy o úvěru číslo rok (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč (dále také jen„ úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy dle čl. I. Smlouvy. Úvěr byl v souladu s čl. I. odst. 2. Smlouvy poskytnut žalované za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovanou dle čl. II. Smlouvy činily 8 760 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 20 760 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, se žalovaná v souladu čl. II. Smlouvy a Předpisu splátek zavázala uhradit v 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. V důsledku prodlení žalované právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni 28.2.2019 zesplatnil.
Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni 08.07.2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.
Žalobkyně tedy požaduje po žalovan zaplacení:
- neuhrazené jistiny ve výši 1 850 Kč
- smluvní pokuty ve výši 2 876,53 Kč
- zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného od prodlení do 20.05.2020 ve výši 285,25 Kč
- úroků z úvěru ve výši 10,80 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 1 850 Kč od 21.05.2020 do zaplacení,
- zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky ve výši 1 850 Kč od 21.05.2020 do zaplacení.
Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalované odeslána doporučeně dne 18.12.2020 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně je tak nucena se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.
2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení vyjádřila při ústním jednání před soudem, když uvedla, že potvrzuje uzavření smlouvy o úvěru s předchůdkyní žalobkyně i převzetí částky 12 000 Kč v hotovosti od předchůdkyně žalobkyně. Dluh měla hradit v měsíčních splátkách po 1 560 Kč, splátky hradila řádně a včas, nikdy nebyla s úhradou splátky v prodlení, poslední splátka jí z důvodu řádného splácení měla být odpuštěna dle sdělení zástupce předchůdkyně žalobkyně, čemuž žalovaná věřila a netušila, že předchůdkyni žalobkyně ještě něco dluží, oproti jistině vrátila vysokou částku, poplatky za poskytnutí úvěru považuje žalovaná za neúměrně vysoké.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru číslo rok (dále jen„ Smlouva“) vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizováno s.r.o., IČO coby úvěrující a žalovaný coby klient připojili dne datum své podpisy pod Smlouvu, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr v hotovosti ve výši 12 000 Kč, převzetí částky v hotovosti v den podpisu Smlouvy žalovaná stvrdila svým podpisem Smlouvy. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 8 760 Kč Smlouvou se žalovaná zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 20 760 Kč, a to ve 13-ti pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách ve výši 1 560 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 480 Kč byl splatný při podpisu Smlouvy. Roční úroková sazba poskytnutého úvěru činí 25,85%. Z čl. IV. Smlouvy soud zjistil, že při splatnosti úvěru do 13 měsíců činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 189,38 %. V rámci uzavření Smlouvy byl žalovanou udělen souhlas se zpracováním jeho osobních údajů a součástí Smlouvy byl rovněž předpis splátek.
Z předžalobní upomínky datované dnem 18.12.2020 a z příslušného podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud.
Soudu byly předloženy listin y k prokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně. Smlouva uzavřená mezi žalovanou a právnická osoba anonymizováno s.r.o. byla na základě Smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum převedena na obchodní společnost právnická osoba, IČO – viz žalobkyní doložený úplný výpis z obchodního rejstříku právnická osoba anonymizováno s.r.o., stejnopis notářského zápisu sp.zn. anonymizováno číslo rok a spisová značka ze dne datum rozhodnutí sepsaný notářkou, JUDr. jméno příjmení, který přestavuje doklad o koupi části závodu společnosti právnická osoba tvořeného divizí spotřebitelských úvěrů a Příloha Smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum tvořící seznam převáděných pohledávek. Obchodní společnost právnická osoba následně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi obchodními společnostmi právnická osoba a žalobkyní včetně seznamu postupovaných pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny za soubor postupovaných pohledávek a Dodatku č. 1 této smlouvy o postoupení pohledávek. Dne 24.7.2020 vyhotovila obchodní společnost právnická osoba žalovanému oznámení o postoupení pohledávky, nedoložila však v rámci řízení doklad o odeslání tohoto oznámení žalovanému.
Z evidence plateb vyplývá, že žalovaná před podáním žaloby uhradila na svůj závazek ze Smlouvy částku ve výši 18 910 Kč.
4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení § 2395 a násl. o.z. - Smlouva o úvěru. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle občanského zákoníku , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. , účinného od 1.12.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru. Poplatky za poskytnutí úvěru navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná kromě úroků povinna zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí úvěru, přestože požadovaný úrok se sám o sobě může jevit jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
5. Posuzovanou Smlouvou se žalovaná zavázala k placení souhrnného poplatku ve výši 8 760 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 360 Kč ve výši 25,85% ročně, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 480 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 2 640 Kč a poplatku a za hotovostní inkaso splátek úvěru ve výši 2 280 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí úvěru, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí úvěru navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná povinna nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 3 360 Kč sám o sobě zjevně nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 73 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 13 měsíců, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 189,38 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizována dvě slova bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována dvě slova anonymizováno) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce ledna 2018 pohybovala na úrovni 8,58 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalované neposkytla, tedy neplatná je celá Smlouva.
6. Poskytnutí peněžních prostředků žalované je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Z provedeného dokazování sice vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, existenci bezdůvodného obohacení na straně žalované však není možné konstatovat, neboť z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná oproti částce 12 000 Kč, kterou od předchůdkyně žalobkyně obdržela, uhradila před podáním žaloby částku 18 910 Kč. Žaloba je tedy nedůvodná a soudu nezbylo, než ji zamítnout – viz výrok I tohoto rozsudku, neboť žalovaná není bezdůvodně obohacena na úkor žalobkyně a veškeré další nároky vyplívající ze žaloby nad rámec jistiny zápůjčky jsou nároky vyplývající ze Smlouvy, kterou soud posoudil jakožto neplatné právní ujednání.
7. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o prodeji části závodu ze dne datum a Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a datum jsou smlouvami, na základě kterých došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovanou právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedených smluv aktivní věcná legitimace v řízení.
8. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o prodeji části závodu ze dne datum a Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum jsou smlouvami, na základě kterých došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovanou právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedených smluv aktivní věcná legitimace ve sporu.
9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měla právo procesně zcela úspěšná žalovaná. Té ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly a žádné neuplatila, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).