Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 103/2021-19

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 29 296 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 232 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 9 232 Kč od 1.11.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 232 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 9 232 Kč od 1.11.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 29 296 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 15 490,25 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 1 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 9 196 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 341 Kč.

Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil částku 4 705,75 Kč.

Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno.

Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 15 490,25 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 8 494,55 Kč a dlužného poplatku ve výši 6 995,70 Kč,

- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 6 743,27 Kč,

- úroků z prodlení ve výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 490,25 Kč od 18.6.2016 do zaplacení.

Před podáním žaloby byl žalovaný dle žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalobu dále žalobkyně odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 13 807,75 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 2 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 10 868 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 403 Kč.

Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil částku 10 062,25 Kč.

Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno.

Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 13 805,75 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 7 570,81 Kč a dlužného poplatku ve výši 6 234,94 Kč,

- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 5 608,99 Kč,

- úroků z prodlení ve výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 805,75 Kč od 18.6.2016 do zaplacení.

Před podáním žaloby byl žalovaný dle žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení , když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.

4. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.

Dne datum podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba, IČO) smlouvu nazvanou Smlouva o půjčce, varianta SOU (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč způsobem, který žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 11 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 9 196 Kč. Celkovou částku 20 196 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 341 Kč, poslední splátka činí částku 77 Kč. Při splatnosti závazku v 60 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 224,28 %. Z této Smlouvy vychází nárok č. 1 žaloby.

Dne datum podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba, IČO) smlouvu nazvanou Smlouva o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 10 868 Kč. Celkovou částku 23 868 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 403 Kč – viz údaje vyplývající z předžalobní upomínky ze dne 29.10.2018. Z této Smlouvy vychází nárok č. 2 žaloby.

Z předžalobní upomínky datované dnem 29.10.2018 a z příslušného podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z obou výše uvedených Smluv s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další y, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalovanému o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne datum od postupitele včetně poštovního podacího archu ze dne 1.7.2016, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávek za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

5. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění aplikoval soud na projednávaný případ v souladu s ustanovením č. , účinného od 1. 1. 2014 právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení , , účinného do 31.12.2013 (dále jen„ “). Dle a násl :„ Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.“ Soud je toho názoru, že Smlouvy předložené žalobkyní směřovaly právě k založení závazku ze smlouvy o půjčce peněžité dle , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru č. , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedených Smluv mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouvy jsou neplatné podle , a to pro jejich zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění (souhrnného poplatku) za poskytnutí půjčky. Podle ustanovení je neplatný takový právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 9 196 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí půjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Souhrnný poplatek činí cca 83,6 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 60 týdnů (tj. cca 14 měsíců), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 224,28 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizována dvě slova bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována dvě slova anonymizováno) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce května 2010 pohybovala na úrovni 13,53 % ročně, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí půjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne datum rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne datum nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatný právní úkon dle . Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nepůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne datum.

Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 10 868 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí půjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Souhrnný poplatek činí cca 83,6 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 60 týdnů (tj. cca 14 měsíců). Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizována dvě slova bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována dvě slova anonymizováno) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období února 2010 pohybovala na úrovni 14,30 % ročně, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí půjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne datum rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne datum nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatný právní úkon dle . Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nepůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne datum.

6. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle :„ Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.“ Podle :„ Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.“

Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 11 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaný vrátil částku 4 705,75 Kč. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 6 294,25 Kč.

Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 13 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaný vrátil částku 10 062,25 Kč. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně v tomto případě bezdůvodně obohatil o částku 2 937,75‬ Kč.

Dohromady se jedná o částku 9 232 Kč, o kterou je žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacený, tato částka je uvedena ve výroku I tohoto rozsudku, v této části soud žalobě vyhověl.

7. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalovaného, je potřeba u výše uvedené částky bezdůvodného obohacení vyjít z st. 2 , podle něhož:„ Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 29.10.2018, která byla žalovanému zaslána 29.10.2018, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice, od 31.10.2018 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 1.11.2018 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve výši dle prováděcího předpisu.

8. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovaným. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávky žalobkyně za žalovaným právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.

9. V rámci výroku II. tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě, soud tedy žalobu zamítl, pokud jde o nárok číslo žaloby, co do částky 9 196 Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 6 743,27 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9 196 Kč od 18.6.2016 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 6 294,25 Kč od 18.6.2016 do 31.10.2018.

Soud dále žalobu zamítl, pokud jde o nárok č. 2 žaloby, co do částky 10 868 Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 608,99 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 10 868 Kč od 18.6.2016 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2937,75 Kč od 18.6.2016 do 31.10.2018.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu mu však žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly. Při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal soud v potaz nejen žalovanou jistinu, nýbrž i příslušenství žalované pohledávky vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku.

11. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.