Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 207/2020-22

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 105 330,11 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 106 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 106 Kč od 7. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 85 224,11 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 85 224,11 Kč od 7. 4. 2020 do zaplacení a o zaplacení smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 36 294 Kč od 7. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 106 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 106 Kč od 7. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 85 224,11 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 85 224,11 Kč od 7. 4. 2020 do zaplacení a o zaplacení smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 36 294 Kč od 7. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 12. 4. 2020, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 105 330,11 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo dne datum se žalovanou. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, na dobu určitou 72 měsíců. Žalovaná se měla zavázat vrátit žalobkyni částku 55 562 Kč (jistina a sjednané úroky v částce 25 562 Kč), 72 měsíčními splátkami, 772 Kč měsíčně, vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, dohodnutá úroková sazba činila 23 % p.a., RPSN 38,73 % p.a. Smlouva o úvěru měla být sjednána elektronicky podle čl. X smlouvy o úvěru prostřednictvím klientské zóny. Mezi účastníky mělo dojít ke sjednání doplňkových služeb na výslovnou žádost žalované. Konkrétně mělo jít o doplňkovou inkasní službu, doplňkovou službu„ PODPORA“ s možností dokladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, dále možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a také možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaná neměla dodržet sjednaný splátkový kalendář, měla se dostat do prodlení se splátkou splatnou 15. 2. 2020 ve výši 1 298 Kč (splátka úvěru + splátka za inkasní službu ve výši 123 Kč měsíčně + splátka za výkon doplňkové služby„ PODPORA“ ve výši 403 Kč měsíčně), kterou nezaplatila ani na základě opakovaných upomenutí, žalobkyně proto úvěr zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě nároku vyčísleného částkou 105 330,11 Kč. Uvedená částka má zahrnovat dlužnou jistinu ve výši 29 398,54 Kč, úroky ve výši 23 848,30 Kč, poplatek za inkasní službu ve výši 8 487 Kč (69 splátek x 123 Kč), poplatky za doplňkovou službu„ PODPORA“ (z toho podpora – odklad 6 279 Kč, podpora – nemoc 10 764 Kč, podpora – práce 10 764 Kč, náklady za upomínkování ve výši 1 100 Kč, smluvní pokuta za prodlení ve výši 117 Kč, smluvní úroky za prodlení inkasní služby ve výši 7,38 Kč, smluvní pokuta ve výši 14 699,27 Kč.

2. Žalobkyně dále podrobně skutkově tvrdila jednotlivé nároky, včetně tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované. V doplnění žaloby ze dne 9. 2. 2021 se mimo jiné podrobně vyjádřila i k průběhu uzavření smlouvy. Pro ověření a určení identity jednající osoby byla použita tzv. verifikační platba ve výši 10 Kč, samotná smlouva o úvěru má být uzavřena a platná v okamžiku spotřebitelova podpisu navrhovaného znění SMS kódem podle čl. 10 smlouvy, účinnou se měla smlouva stát připsáním verifikační platby ve výši 10 Kč na účet žalobkyně.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání dne datum. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání nežádal. Žalovaná se jednání nezúčastnila, řádně a včas se neomluvila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání. Desetidenní lhůta pro přípravu na jednání byla u obou účastníků řízení zachována. Soud proto ve věci postupoval podle , (dále jen „ “) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že se jedná o u označenou jako smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo. Žalovaná je zde označena jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu a totožnou adresou pro doručování (obec anonymizováno číslo obec). Předmětem smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru žalované ve výši 30 000 Kč, z toho částka ve výši 24 000 Kč bude vyplacena účet žalované č. bankovní účet, částka ve výši 6 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně spojené s uzavřením smlouvy. Peněžni prostředky jsou poskytnuty na 72 měsíců, úroková sazba činí 23 % ročně, RPSN 38,73 % p.a., úrok je vyčíslen částkou 25 562 Kč, celkem má žalovaná vrátit 55 562 Kč prostřednictvím splátek v měsíční výši 772 Kč, splatnost k 15. dni každého kalendářního měsíce.

Ze smluvní dokumentace soud zjistil (vzorec pro výpočet RPSN, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, formulář ESIP, tabulka umoření, smlouva o inkasní službě, dotazník, žádost o zřízení inkasní služby, smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, žádost o doplňkové služby PODPORA, souhlas s inkasem, potvrzení o verifikační platbě, instrukce k uzavření smlouvy), že jsou jako přílohy označeny jako nedílná součást smlouvy o úvěru, v případě smlouvy o zřízení doplňkové služby PODPORA a smlouvy o inkasní službě nejsou žádným způsobem podepsány.,

Z dokladu o vyplacení úvěru (potvrzení o vyplacení úvěru – včetně výpisu z účtu) soud zjistil vyplacení částky 24 000 Kč dne datum na účet žalované.

Z upomínek žalobkyně spolu s doklady o odeslání soud zjistil upomínku ze dne 20. 2. 2020, ze dne 5. 3. 2020, žalobkyně upomíná žalovanou o úhradu splátky ve výši 1 298 Kč a o náklady upomínání.

Ze zesplatňovacího dopisu z 21. 3. 2020 spolu s dokladem o odeslání soud zjistil, že se současně jedná o předžalobní upomínku. Zástupce žalobkyně uvádí prodlení se splátkou splatnou 15. 2. 2020 a sděluje žalované podle čl. V. 5.5 smlouvy zesplatnění úvěru a vyčísluje nároky. Je uvedeno zaplacení tří splátek v celkové výši 3 894 Kč. Výzva byla žalované odeslána na adresu obec anonymizováno číslo.

Ze znaleckého posudku, sazebníku odměn anonymizováno příjmení, výpisu ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, kopie OP, výpisu z centrální evidence exekucí, výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z insolvenčního rejstříku, zprávy ČNB ze dne 18. 11. 2019 soud ničeho rozhodného pro věc nezjistil.

Z dokladu o zaplacení verifikační platby 10 Kč soud zjistil, že žalovaná 4. 11. 2019 zaslala zároveň zprávu pro příjemce:„ Tímto souhlasím s návrhem smlouvy číslo.

Z výpisu z bankovního účtu žalované ze září 2019 soud zjistil, že žalovaná byla majitelkou účtu č. bankovní účet. Z tohoto výpisu zjistil, že žalovaná v měsíci září 2019 čerpala na tento účet úvěry od společností právnická osoba, anonymizována tři slova, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, a právnická osoba, a že zůstatek na tomto účtu byl na počátku měsíce - 8 291,73 Kč a na konci měsíce - 6 788,94 Kč.

Z provedeného dokazování soud pouze zjistil poskytnutí peněžních prostředků žalované 24 000 Kč, úhradu částky 3 894 Kč žalovanou a upomenutí žalované o úhradu tvrzených dlužných nároků dle tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo.

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Podle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

Podle , o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle až 108 a uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

Podle § 7 zákona č. 597/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

7. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen jako„ nařízení eIDAS“) pro účely tohoto nařízení se rozumí "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.

Podle čl. 25 odst. 1 eIDASelektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Podle § 25 odst. 2 eIDAS kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

8. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že v řízení bylo postaveno najisto, že žalobkyně žalované poskytla 24 000 Kč přímo na její účet dne datum. Soud však dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo k uzavření smlouvy o úvěru podle o. z. ve spojení s  , o spotřebitelském úvěru. Soud po provedeném dokazování totiž dospěl k závěru, že v případě (návrhu) smlouvy o spotřebitelském úvěru se podle označení žalované v návrhu (i tedy z označení smlouvy jako takové) jednalo o žalovanou v postavení spotřebitele. V takovém případě zákon o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu smlouvy. Ve smyslu o. z. se k platnosti takového písemného právního jednání vyžaduje podpis jednajícího, tedy žalované (a stejně tak i žalobkyně). Z provedeného dokazování soud nezjistil žalobkyní tvrzený postup uzavření smlouvy prostřednictvím klientské zóny žalobkyně. Ohledně tvrzené autorizace podpisu prostřednictvím SMS kódu soud také ničeho nezjistil. Ohledně uzavření smluv o zřízení doplňkové služby PODPORA a smlouvy o inkasních službách soud ničeho nezjistil, samotné smlouvy jsou evidovány jako jednotlivé přílohy smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo. Jedná se o jednání učiněné elektronicky, u kterého podle poslední věta o. z. platí, že jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Soud nemá z provedené dokazování za zjištěné, že by smluvní dokumentace (tj. smlouva o spotřebitelském úvěru číslo další dvě smlouvy týkající se doplňkových služeb) byla podepsána alespoň„ prostým elektronickým podpisem“. Soud proto dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru číslo neboť dokument nebyl elektronicky podepsán podle„ jiného předpisu“. Jiným předpisem je myšlen , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a nepochybně i přímo použitelné nařízení eIDAS. Uvedené předpisy sice umožňují užít k podpisu právního jednání tzv. prostý elektronický podpis (který však současně nijak nedefinují), tedy podpis např. prostřednictvím e-mailu, příp. i zřejmě SMS kódu, soud však dospěl k závěru, že takový prostý elektronický podpis nemůže vyvolat žádané právní účinky, tj. platné uzavření smlouvy o úvěru a stejně tak v příloze obsažené smlouvy o inkasních službách, resp. o doplňkových službách„ PODPORA“. Tzv. prostému elektronickému podpisu totiž nelze přiznat účinky rovnocenné vlastnoručnímu podpisu u doposud„ standardní“ listinné písemné formy právního jednání. Samotné přímo použitelné nařízení eIDAS totiž ve svém právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem, kterým logicky tzv. prostý elektronický podpis není. Pokud by tzv. prostý elektronický podpis měl mít stejné účinky jako podpis vlastnoruční, nepochybně by součástí nařízení nebyl právě nařízení eIDAS, který dané účinky spojuje teprve s vyšší úrovní elektronického podpisu. Na tom nic nemění ani nařízení eIDAS. Žalobkyně však v řízení předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru, která nebyla podepsána ani tímto„ prostým elektronickým podpisem“, natož požadovaným uznávaným elektronickým podpisem. Nebylo ani prokázáno uzavření smluv, které tvoří přílohu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo konkrétně smlouvy o zřízení doplňkové služby PODPORA a smlouvy o inkasních službách.

9. Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo nebyla podepsána kvalifikovaným elektronickým podpisem, nelze přiznat účinky podpisu podle § 561 odst. 1 o. z. tzv. prostému elektronickému podpisu, protože se nejedná o elektronický podpis, se kterým by byly spojeny účinky vlastnoručního podpisu v písemné formě. Protože se zároveň jedná o podmínku, se kterou je spojena platnost právního jednání (§ 561 odst. 1 o. z.), smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (včetně smluv obsažených v jejích přílohách) je proto neplatná (§ 588 o. z.). S ohledem na tento prvotní závěr se již soud nezabýval tím, zda zvolený mechanismus ověření a určení identity žalované (zde však dle názoru soudu žalobkyně podrobně skutkově tvrdila a označila i celou řadu důkazních prostředků co do jejího postupu při ověření identity žalované, včetně zjištění údajů pro posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele) byl pro účely tvrzeného úvěrového vztahu dostatečný a spolehlivý (562 odst. 1 o. z.) a stejně tak i otázkou nezměnitelnosti obsahu právního jednání učiněného elektronickými prostředky.

10. Nad rámec těchto zjištění soud rovněž dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, resp. splnila ji pouze formálně, když zcela ignorovala fakt, že žalovaná předložila výpis z účtu, z něhož vyplývá, že během měsíčního období si rozpočet vylepšuje uzavíráním spotřebitelských úvěrů a ani přesto není schopna na účtu udržet zůstatek v kladných hodnotách a je schopna drobnými platbami utratit statisícové částky, tedy není schopna s penězi rozumně hospodařit. Není žádoucí z hlediska celospolečenského, aby se ti spotřebitelé, kteří zjevně neumí hospodařit s peněžními prostředky či jsou v podstatě ekonomicky negramotní, opakovaně dostávali do úpadku jen z toho důvodu, že jim jsou poskytovány úvěry, které nejsou schopni splácet.

11. Nárok žalobkyně v rozsahu částky 20 106 Kč však bylo možné bez dalšího posoudit jako bezdůvodné obohacení žalované podle § 2991 o. z., byla to žalovaná, které žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč, aniž by k tomu byl důvod. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu částky 20 106 Kč (při zohlednění platby ve výši 3 894 Kč) a co do úroku z prodlení ( o. z., ) od 7. 4. 2020 do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu zamítl ze shora uvedených důvodů, neboť v řízení nebylo prokázáno uzavření smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou ohledně dalších žalovaných nároků (příslušenství pohledávky včetně smluvního úroku z prodlení, smluvní pokuta, nároky podle doplňkových přílohových smluv, náklady úvěru).

12. Lhůta k plnění byla stanovena podle

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle . V řízení byla v převážné míře úspěšná žalovaná, podle obsahu spisu jí však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.