Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
15 C 88/2021-64
Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 21 494,26 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 494,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 295,13 Kč od 21. 8. 2019 do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 487,13 Kč
od 21. 9. 2019 do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 712 Kč od 21. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení
ve výši 2 130,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 494,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 295,13 Kč od 21. 8. 2019 do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 487,13 Kč od 21. 9. 2019 do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 712 Kč od 21. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 2 130,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu 6. 2. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 494,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 295,13 Kč od 21. 8. 2019 do zaplacení, z částky 9 487,13 Kč od 21. 9. 2019 do zaplacení a z částky 1 712 Kč
od 21. 10. 2019 do zaplacení a to z titulu účastnických smluv o poskytování služeb elektronických komunikací číslo číslo uzavřených mezi účastníky dne 12. 2. 2019 na dobu 24 měsíců. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněných účastnických smluv poskytovala žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a související služby, za což se žalovaný zavázal hradit sjednanou cenu.
2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. Souhlas žalovaného s tímto postupem soud předpokládal, neboť se žalovaný ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z účastnické smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky dne 12. 2. 2019 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby v ujednaném rozsahu a žalovaný se zavázal hradit za tyto služby sjednanou cenu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v trvání 24 měsíců, a to k telefonnímu číslu číslo.
5. Z účastnické smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky dne 12. 2. 2019 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby v ujednaném rozsahu a žalovaný se zavázal hradit za tyto služby sjednanou cenu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v trvání 24 měsíců, a to k telefonnímu číslu číslo.
6. Z vyúčtování služeb vystaveného dne 6. 8. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu za poskytnuté služby za fakturační období od 6. 7. 2019 do 5. 8. 2019 ve výši 13 906,07 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 10 295,13 Kč, s datem splatnosti k 20. 8. 2019.
7. Z vyúčtování služeb vystaveného dne 6. 9. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu za poskytnuté služby za fakturační období od 6. 8. 2019 do 5. 9. 2019 ve výši 12 980,17 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 9 487,13 Kč, s datem splatnosti k 20. 9. 2019.
8. Z vyúčtování služeb vystaveného dne 6. 10. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu za poskytnuté služby za fakturační období od 6. 9. 2019 do 5. 10. 2019 ve výši 5 121,86 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 1 712 Kč, s datem splatnosti k 20. 10. 2019.
9. Z výpovědi účastnických smluv z 26. 8. 2020 soud zjistil, že uvedeného dne žalobkyně vypověděla účastnické smlouvy, které se žalovaným uzavřela k telefonním číslům číslo
a číslo, a to z důvodu dlouhodobého neplnění smluvních závazků ze strany žalovaného. Současně však žalovanému poskytla možnost uhradit dluh ve výši 32 008 Kč v náhradní lhůtě
do 13. 9. 2020 s tím, že v případě jeho uhrazení by výpověď nenabyla účinnosti.
10. Z předžalobní upomínky z 15. 12. 2020, která byla dle předloženého poštovního podacího archu odeslána žalovanému téhož dne na jeho adresu uvedenou ve smlouvách, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu v celkové výši
36 047,85 Kč ve lhůtě do 15 dnů od doručení této výzvy s upozorněním, že v případě jeho neuhrazení bude přistoupeno k soudnímu vymáhání dluhu.
11. Z žalobkyní předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav věci:
Mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny dvě účastnické smlouvy. První z nich pod číslo druhá pod číslo obě dne 12. 2. 2019. Na základě obou těchto smluv žalobkyně poskytovala žalovanému ke dvěma jeho telefonním číslům základní a doplňkové služby elektronických komunikací, přičemž žalovaný se v obou smlouvách zavázal hradit za tyto služby dohodnutou cenu. Obě smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou 24 měsíců. Dopisem ze dne 26. 8. 2020 žalobkyně vypověděla obě shora uvedené účastnické smlouvy z důvodu dlouhodobého neplnění smluvních závazků ze strany žalovaného. Žalovaný byl následně vyzván k zaplacení dluhu v celkové výši 36 047,85 Kč vzniklého z titulu obou shora uvedených smluv předžalobní výzvou zástupce žalobkyně z 15. 12. 2020.
12. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci k projednání předmětné věci. V daném případě bylo nutné posoudit, zda se jedná o spor vycházející z ustanovení zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích v účinném znění (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“), neboť žalobkyně je právnickou osobou poskytující služby právě v oboru elektronických komunikací. Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi účastníky sice podléhají zákonné úpravě obsažené v § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích, nicméně i ve světle usnesení zvláštního senátu zřízeného dle zákona č. 131/2002 Sb. , o rozhodování některých kompetenčních sporů, č.j. Konf 40/2012 – 16, má soud za to, že v posuzované věci je dána pravomoc civilního soudu, a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který na základě § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost ve smyslu § 7 citovaného zákona na straně jedné, a účastníky, popřípadě uživateli takových služeb na straně druhé. V posuzovaném případě se totiž žalobkyně domáhá zaplacení ceny za zprostředkování služeb třetích stran. Taková činnost přitom představuje výjimku uvedenou v ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, které na jedné straně definuje, co se rozumí„ službou elektronických komunikací“, zároveň však také stanoví, jaké služby pod tento pojem zahrnout nelze (služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací). Jak je uvedeno ve zmíněném rozhodnutí zvláštního senátu, jež se týkalo skutkově obdobného případu, v případě zprostředkovaných služeb třetích osob se jedná o„ výjimku patrnou z formulace citovaného ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, kterou se rozumí služby, jejichž užívání, respektive přístup k jejich obsahu, poskytovatel (osoba vykonávající komunikační činnost) zprostředkuje sice svou sítí a prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nicméně obsah samotné služby závisí na poskytovateli takové služby“. Vzhledem k tomu, že zprostředkování služeb třetí osoby nespadá mezi služby elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, není spor týkající se takových služeb oprávněn rozhodovat Český telekomunikační úřad. Pokud pak jde o dlužné splátky kupní ceny obou koncových zařízení, respektive o nárok na vrácení podmíněné slevy z této kupní ceny, zde není pochyb o tom, že se jedná o věc spadající do pravomoci civilních soudů, neboť jde v podstatě o spor vyplývající z kupní smlouvy. S ohledem na výše uvedené soud proto uzavřel, že má pravomoc ve věci rozhodnout.
13. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah založený dvěma účastnickými smlouvami uzavřenými 12. 2. 2019, které jsou dle svého obsahu smlouvami o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona o elektronických komunikacích. Žalobkyně svým závazkům z uvedených smluv dostála, když žalovanému prokazatelně zprostředkovala služby třetích osob. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni sjednanou cenu za tyto služby, která mu byla řádně vyfakturována.
14. Žalovaný v průběhu řízení nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že jí dluží cenu za zprostředkované služby třetích stran v celkové výši 21 494,26 Kč. Jak již soud rozebral shora, žalovanému povinnost k úhradě této částky prokazatelně vznikla. Bylo tedy na něm, aby případně soudu tvrdil a zejména pak prokázal, že tuto částku žalobkyni již zcela či alespoň zčásti uhradil. Nic takového se však nestalo, žalovaný zůstal po celou dobu trvání řízení nečinným, na podanou žalobu nijak nereagoval a se soudem nekomunikoval. Soud tedy vyšel z toho, že tvrzení žalobkyně jsou pravdivá, a žalobu posoudil jako důvodnou.
15. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 21 494,26 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , za jehož účinnosti prodlení žalovaného nastalo.
16. Žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch a svědčí jí proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 860 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 270,50 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 750 Kč za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. /převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby/ po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 cit. vyhl. a jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 2 písm. h) /jednoduchá výzva k plnění/ po 150 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 cit. vyhl., tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl., a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 220,50 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. ). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 2 130,50 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
17. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba případně podat u Okresního soudu ve Svitavách.
Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.