Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 309/2019-20

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Vladislavou Štulcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 6 588 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 108 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 994 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 114 Kč od 7. 3. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 480 Kč na smluvní pokutě.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec, ulice a číslo, PSČ.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 108 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 994 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 114 Kč od 7. 3. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 480 Kč na smluvní pokutě. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [PSČ].

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 6 588 Kč s příslušenstvím a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese adresa. Součástí žalované částky je dále smluvní poplatek za zaslání upomínek v celkové výši 480 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, ale ani přes výzvu dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení , , (dále jen „ ”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek ( ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

5. Žalobkyně uzavřela s s žalovaným dne 17. 7. 2019 smlouvu, na základě které dodávala žalovanému elektřinu do shora uvedeného odběrného místa a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu zaplatit dohodnutou cenu. Za období od 1. 8. 2018 do 16. 1. 2019 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu číslo ze dne 17. 1. 2019, splatnou 31. 1. 2019, kterou vyúčtoval žalovanému doplatek za odebranou elektřinu ve výši 5 994 Kč. Dne 20. 2. 2019 vystavila žalobkyně žalovanému mimořádnou fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny číslo kterou vyúčtovala žalovanému doplatek za elektřinu odebranou v období od 17. 1. 2019 do 7. 2. 2019 ve výši 114 Kč, splatný 6. 3. 2019. Na žádnou z takto vyúčtovaných částek žalovaný ničeho nezaplatil. Upomínkou ze dne 30. 10. 2018 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 2 040 Kč sestávající z dlužných záloh v celkové výši 1 800 Kč a poplatku za odeslání upomínky ve výši 240 Kč. Upomínkou ze dne 17. 12. 2018 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 2 880 Kč sestávající z dlužných záloh ve výši 2 400 Kč, shora vyúčtovaného poplatku ve výši 240 Kč a nově vyúčtovaného poplatku ve výši 240 Kč. Z Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny z odstavce„ Poplatky“ soud zjistil, že žalobkyně byla oprávněna za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby oprávněna účtovat poplatek ve výši 240 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 21. 8. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek před podáním žaloby.

6. Podle ust. , (dále jen „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Vzhledem k tomu, že energie jsou občanskoprávní teorií za věci v právním smyslu považovány a v praxi jsou předmětem obchodu, soud aplikoval na shora zjištěný skutkový stav též následující právní normy:

7. Podle věty prvé , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o.z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny (podle ), která je ve skutečnosti smlouvou kupní, podléhající mimo jiné speciální úpravě energetického zákona. Žalovaný řádně neplnil své povinnosti, když předchůdkyni žalobkyně neuhradil cenu elektřiny odebrané za období od 1. 8. 2018 do 16. 1. 2019 ve výši 5 994 Kč a za období od 17. 1. 2019 do 7. 2. 2019 ve výši 114 Kč. Co do zaplacení těchto částek tak soud shledal žalobu důvodnou. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, shledal soud žalobu důvodnou i co do úroku z prodlení z vyúčtovaných částek, kdy první den prodlení je dán dnem následujícím po splatnosti příslušné faktury a výše zákonného úroku z prodlení je určena v souladu s  Na základě výše uvedeného soud žalobě v této části vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

11. Soud však neshledal žalobu důvodnou v části požadující zaplacení smluvní pokuty za odeslané upomínky v celkové výši 480 Kč. Podle ustanovení § 1813 o. z. se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem nepřiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Dle § 6 odst. 1 o. z. je každý povinen jednat v právním styku poctivě. Ústavní soud již několikrát v oblasti ochrany spotřebitele aplikoval zásadu poctivosti, a to ve formě tzv. principu důvěry (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2007 sp. zn. ). Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, tím ale není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené a právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva, pro kterou platí, že nesmí, a to pod hrozbou absolutní neplatnosti, obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

12. Ochrana spotřebitele je výrazem ústavního principu rovnosti, a to v jeho materiálním pojetí. I v případech, kdy zákonodárce„ slabší“ smluvní stranu nezvýhodnil výslovně, aby dal pro konkrétní situaci přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který právo aplikuje, prostor pro řešení disproporcí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006 sp. zn. ).

13. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající poplatky (sankce) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob) (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. ).

14. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o poplatcích a smluvních pokutách pouze ve Všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně porušila zásadu rovnosti a poctivosti v oblasti spotřebitelských smluv a ujednání o poplatcích je tak pro rozpor s dobrými mravy neplatné (§ 547 a § 580 o. z.). Takovému jednání nelze přiznat právní ochranu, a proto soud žalobu co do zaplacení částky 480 Kč zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

15. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě byla z větší části procesně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení ( ). Soud na daný případ aplikoval , ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 1 489 Kč tak představují odměnu za 3 úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, podání ve věci – žaloba a výzva k plnění ( . za užití a d) AT), 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč ( AT za užití a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ( ) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč ( ) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s  , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.