Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 60/2021-22
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 12 013 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 556 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 7 556 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení, částku ve výši 4 457 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4 457 Kč od 26. 11. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 556 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 7 556 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení, částku ve výši 4 457 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4 457 Kč od 26. 11. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 11. 1. 2021 se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku celkem 12 013 Kč s příslušenstvím, a to z titulu splnění obsahu závazku ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo ze dne 29. 9. 2017, na základě které vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalovanému vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobkyni uhradit. V souladu s těmito závazky dodala žalobkyně žalovanému v období od 5. 11. 2019 – 19. 3. 2020 elektřinu za cenu 7 556 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou číslo ze dne 31. 3. 2020, splatnou dne 14. 4. 2020. Žalovaný na tuto částku žalobkyni ničeho neuhradil. Na základě uvedené smlouvy dodala žalobkyně žalovanému v období od 23. 10. 2018 do 4. 11. 2019 elektřinu za cenu 7 030 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou číslo ze dne 11. 11. 2019, splatnou dne 25. 11. 2019. Žalovaný žalobkyni na tuto částku uhradil dne 19. 11. 2019 částku ve výši 2 573 Kč. Dne 20. 11. 2020 žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému výzvu k úhradě jeho dlužných závazků s upozorněním na možnost jejich vymáháním soudní cestou.
2. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř. “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu soudu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ) - žalovaný.
3. Soud vycházel z podané žaloby, jakož i listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 29. 9. 2017, číslo přičemž žalovaný byl v této smlouvě identifikován svým datem narození a místem bydliště, obchodních podmínek platných pro tyto smluvní vztahy byly označeny jako pro produkty řady„ Klasik“ s odkazem na ceník žalobkyně aktuální v době uzavření smlouvy a s označením odběrného místa – ulice a číslo, PSČ obec, vyúčtování elektřiny ze dne 11. 11. 2019 a ze dne 31. 3. 2020, předžalobní upomínky ze dne 20. 11. 2020 a podacích lístků.
4. Mezi žalobkyní a žalovaným jako nepodnikajícím subjektem došlo k uzavření smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny na odběrné místo ulice a číslo, PSČ obec. Jejichž předmětem byla dodávka a odběr elektřiny v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) – dále též jen„ EZ“. Touto smlouvou se žalobkyně jako prodávající a žalovaný jako kupující zavázali dodávat, resp. odebírat elektřinu v souladu s obchodně technickými podmínkami žalobkyně, jež jsou součástí smlouvy. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně řádně a včas dodala žalovanému do smluveného odběrního místa elektřinu, za což žalovanému vznikly nedoplatky ve výši 7 556 Kč za období od 5. 11. 2019 do 19. 3. 2020 (tato částka se stala splatnou dne 14. 4. 2020) a ve výši 4 457 Kč za období od 23. 10. 2018 do 4. 11. 2019 (tato částka se stala splatnou dne 25. 11. 2019).
5. Tyto nedoplatky na kupní ceně pak byly žalovanému vyúčtovány shora uvedenými vyúčtováními (fakturami) a následně vymáhány písemnými upomínkami. Žalovaný – ač takto k plnění kvalifikovaně vyzván a posléze i písemně upomínán – dosud svoji povinnost zaplatit kupní cenu (nedoplatky) za dodanou elektřinu nesplnil.
6. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) a dále dle zákona č. 458/2000 Sb. (dále též jen„ EZ“), a ve vztahu k úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
7. Podle § 28 odst. 2 písm. j) EZ zákazník je povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky.
8. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalobkyně jako prodávající v rámci předmětného smluvního závazkového vztahu dostála všem povinnostem, které jí ukládá § 50 odst. 2 EZ, jakož i svým povinnostem smluvním. Žalovaný však nesplnil základní povinnost zákazníka (kupujícího) obsaženou ve výše uvedených zákonných ustanoveních, neboť žalobkyni nezaplatil řádně a včas kupní cenu za dodanou elektřinu. Proto soud tuto povinnost uložil žalovanému k návrhu žalobkyně výrokem I. tohoto rozsudku.
9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. V části žaloby týkající se příslušenství pohledávky má pak soud za zcela prokázané, že žalovaný se neuhrazením ceny za odebranou elektřinu ve stanovené lhůtě (dle jednotlivých vyúčtování) dostal dnem následujícím po dni splatnosti vyúčtování (faktur) do prodlení s plněním peněžního závazku. Ve smyslu shora uvedeného zákonného ustanovení tak žalobkyně uplatnila proti žalovanému právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, žalovaný naopak plně neúspěšný.
12. Podle § 14b bodu 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v uvedeném znění žalobkyni přísluší náhrada nákladů vynaložených na zastupování advokátem spočívající v odměně advokáta za tři úkony právní služby do podání návrhu ve věci samé včetně (příprava a převzetí zastoupení, podání soudu s návrhem ve věci samé, výzva k plnění) ve výši 900 Kč (tedy 3 x 300 Kč), jelikož toto řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a dále pak paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce, a to ve výši 100 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ), celkem 300 Kč, a podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobkyně plátcem, a to ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad, tedy 252 Kč Náklady právního zastoupení žalobkyně tak činí 1 452 Kč a náklady řízení (s připočtením zaplaceného soudního poplatku 800 Kč) celkově 2 252 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.