Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 330/2019-14
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Vladislavou Štulcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 950 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 950 Kč od 23. 7. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 950 Kč od 23. 7. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 1 950 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl ošetřen dne 22. 6. 2018 na Protialkoholní záchytné stanici ulice, obec a číslo, jejímž provozovatelem je žalobkyně, a téhož dne byly žalovanému vyúčtovány náklady na ošetření a pobyt v této stanici fakturou číslo znějící na částku 1 950 Kč, splatnou 22. 7. 2018, přičemž žalovaný zároveň tyto náklady téhož dne písemně uznal co do důvodu i výše uznáním dluhu ze dne 22. 6. 2018. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně již v podaném návrhu souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
5. Žalobkyně vystavila žalovanému dne 22. 6. 2018 fakturu číslo kterou vyúčtovala žalovanému za ošetření a pobyt v Protialkoholní záchytné stanici, ulice, obec a číslo, částku 1 950 Kč splatnou 22. 7. 2018. Dne 22. 6. 2018 žalovaný písemně prohlásil, že uznává dluh vůči žalobkyni z důvodu ošetření a pobytu v protialkoholní záchytné stanici ve výši 1 950 Kč a zavázal se jej uhradit do 30 dnů od podpisu uznání dluhu. Žalovaný však ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradil. Dne 8. 8. 2019 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu, na kterou žalovaný nereagoval a dlužnou částku neuhradil.
6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.”) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
7. Podle § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. , ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, ulice služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2 , nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle odst. 2 téhož ust. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce.
8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z § 2053 o.z. se podává, že z obsahu písemného projevu musí být zřejmé, že si je dlužník své povinnosti k plnění vědom. Je třeba, aby dlužník písemně uznal, že splní svůj dluh, uvedl důvod jeho vzniku a výši (rozsah), v jaké dluh uznává. Uvedení důvodu dluhu znamená označení, jakého dluhu se uznání týká nebo v čem dluh (skutkově) spočívá. Rovněž výše uznaného dluhu musí být vyjádřena tak, aby byla objektivně určitelná. Uznáním dluhu pak nezaniká původní závazek dlužníka ani nevzniká nový, ale zakládá se jím vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Nejde proto jen o pouhý důkazní prostředek sloužící k prokázání nároku věřitele v soudním řízení, nýbrž přímo ze zákona je s ním spojena právní domněnka o existujícím dluhu ke dni, kdy bylo vydáno.
9. V projednávaném případě tak listin listina nazvaná Uznání dluhu obsahuje platné uznání dluhu, když obsahuje veškeré náležitosti dle § 2053 o.z. Dlužník (žalovaný), zde uznává svou povinnost uhradit žalobci svůj dluh v přesně specifikované výši a z důvodu, jež blíže rozvádí (ošetření a pobyt v protialkoholní záchytné stanici). Má se tudíž za to, že dluh v době uznání trval a důkazní břemeno ohledně případného tvrzení opaku by tak leželo na žalovaném. Žalovaný se však k věci nevyjádřil. Soud proto při svém rozhodování zcela vycházel z uznání dluhu.
10. Z vyložených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1 950 Kč, a to včetně úroku z prodlení podle § 1970 o.z., jak jej žalobkyně požadovala, kdy počátek jeho běhu je dán dnem, který následuje po dni, kdy nastala splatnost dluhu dle shora uvedeného uznání dluhu, tj. 23. 7. 2018, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
11. Podle § 151 o. s. ř. o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě byla procesně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř. ). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 1 489 Kč tak představují odměnu za 3 úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, podání ve věci – žaloba a výzva k plnění (§ 14b odst. 1 bod 1 . za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř. ) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř. ) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.