Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 85/2021-36

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 12.633 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 16.127,61 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 9,75 % jdoucími z částky 7.623,81 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úroky ve výši 29 % jdoucími z částky 7.623,81 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 16.127,61 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 9,75 % jdoucími z částky 7.623,81 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úroky ve výši 29 % jdoucími z částky 7.623,81 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 28. 11. 2020 domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba, IČO číslo, se sídlem adresa, uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě žalované poskytla částku ve výši 6.000 Kč, a to v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zápůjčku zavázala vrátit v 45 týdenních pravidelných splátkách po 237 Kč spolu s částkou ve výši 4.640 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 799 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování doručení a flexibilní splácení ve výši 1.952 Kč a odměny za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 1.889 Kč Poslední splátka byla stanovena na 27. 9. 2018. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila. Celkovou dlužnou částku měla žalovaná zaplatit nejpozději dne 27. 9. 2018, přičemž po tomto datu bylo ze strany žalované na pohledávku ještě částečně hrazeno. Poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne 10. 3. 2019. Ke dni 30. 4. 2019 činila dlužná jistina částku 2.473,09 Kč a dlužný poplatek částku 1.576,91 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně rovněž vzniklo v souladu s čl. 16 smluvních podmínek právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 2.473,09 Kč ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru úrokem ve výši 29 % ročně do zaplacení. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 s účinností k témuž dni. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovanou částku 6.599,73 Kč s příslušenstvím, které je tvořeno úroky a zákonnými úroky z prodlení. Ode dne postoupení pohledávky nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení částky ve výši 4.050 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 2.473,09 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 1.576,91 Kč, dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 956,26 Kč (tj. úrok ve výši 29 % ročně z částky 2.473,09 Kč od 28. 9. 2018 do 20. 1. 2020), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 206,97 Kč (tj. úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2.473,09 Kč od 18. 3. 2019 do 20. 1. 2020), úroků ve výši 29 % ročně z částky 2.473,09 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny 2.473,09 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dále uzavřena dne 25. 8. 2017 smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku ve výši 14.000 Kč, a to v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zápůjčku zavázala vrátit v 60 týdenních pravidelných splátkách po 439 Kč spolu s částkou ve výši 12.283 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.504 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování doručení a flexibilní splácení ve výši 3.888 Kč a odměny za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 5.891 Kč Poslední splátka byla stanovena na 19. 10. 2018. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila. Celkovou dlužnou částku měla žalovaná zaplatit nejpozději dne 19. 10. 2018, přičemž po tomto datu bylo ze strany žalované na pohledávku ještě částečně hrazeno. Poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne 10. 3. 2019. Ke dni 30. 4. 2019 činila dlužná jistina částku 5.150,72 Kč a dlužný poplatek částku 3.432,28 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně rovněž vzniklo v souladu s čl. 16 smluvních podmínek právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5.150,72 Kč ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru úrokem ve výši 29 % ročně do zaplacení. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 s účinností k témuž dni. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 17.700 Kč. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovanou částku 13.617,44 Kč s příslušenstvím, které je tvořeno úroky a zákonnými úroky z prodlení. Ode dne postoupení pohledávky nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení částky ve výši 8.583Kč představující dlužnou jistinu ve výši 5.150,72 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 3.432,28 Kč, dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1.900,33 Kč (tj. úrok ve výši 29 % ročně z částky 5.150,72 Kč od 20. 10. 2018 do 20. 1. 2020), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 431,05 Kč (tj. úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5.150,72 Kč od 18. 3. 2019 do 20. 1. 2020), úroků ve výši 29 % ročně z částky 5.150,72 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny 5.150,72 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalovanou vyzvala před podáním žaloby k úhradě pohledávek plynoucích z předmětných smluv o zápůjčce. Žalovaná na tento svůj dluh ke dni podání žaloby ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že si je svého dluhu vzniklého vůči právnická osoba vědoma, neboť řádně a včas nehradila splátky. Jednalo se o mladickou nerozvážnost a nyní chce celou záležitost aktivně řešit, aby veškeré závazky byly splněny. Žalovaná je vedena na úřadě práce, jako žadatel o zaměstnání, přičemž od 1. 5. 2021 by měla nastoupit do nového zaměstnání. Žije se svou sestrou a velmi vážně nemocnou matkou, které musí pomoci s hrazením nákladů na vedení domácnosti. Žalovaná proto žádá o odpuštění soudních poplatků, dalších nákladů spojených s řízením a také prominutí alespoň části úroků. Dále požádala o možnost splatit svůj dluh žalobkyni ve splátkách.

3. Žalobkyně i žalovaná se z nařízeného jednání omluvily. Soud provedl dokazování, v jehož rámci ve smyslu provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené důkazy.

4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 14.000 Kč, a to v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 12.283 Kč sestávajícím z úroku ve výši 2.504 Kč, poplatku za zpracování a doručení ve výši 3.888 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 5.891 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře jsou součástí smlouvy. Ve smyslu čl. 18 smluvních podmínek činila v daném případě výše výpůjční úrokové sazby 29 %.

5. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 6.000 Kč, a to v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 4.640 Kč sestávajícím z úroku ve výši 799 Kč, poplatku za zpracování a doručení ve výši 1.952 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 1.889 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře jsou součástí smlouvy. Ve smyslu čl. 18 smluvních podmínek činila v daném případě výše výpůjční úrokové sazby 29 %.

6. Ze zákaznické karty ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z občanského průkazu s platností do datum. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky pracovní smlouva a výplatní pásky specifikovány jako„ 5,6,7, 17“. Žalovaná uvedla, že je svobodná a žije s rodiči. Z údajů o zaměstnání vyplývá, že žalovaná pracovala na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti jako uklízečka u společnosti právnická osoba se sídlem v obec. Ve finančních informacích je uvedeno, že čistý měsíční příjem žalované činil částku 4.760 Kč, ostatní příjmy žalované měly činit částku 8.500 Kč Celkem tedy příjmy domácnosti žalované měly činit 13.260 Kč. Žalovaná uvedla u svých odhadovaných měsíčních výdajů částku 1.500 Kč. Žalovaná dále výslovně uvedla, že nemá zápůjčku u právní předchůdkyně žalobkyně - společnosti právnická osoba a ani u jiné společnosti, nemá rovněž kreditní kartu. Je naopak majitelkou bankovního účtu, který měl být ověřen. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem.

7. Ze zákaznické karty ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z občanského průkazu s platností do datum. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky pracovní smlouva a výplatní pásky specifikovány jako„ 7,8,9 17“. Žalovaná uvedla, že je svobodná a žije v nájmu. Z údajů o zaměstnání vyplývá, že žalovaná pracovala na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti jako uklízečka u společnosti právnická osoba se sídlem v obec. Ve finančních informacích je uvedeno, že čistý měsíční příjem žalované činil částku 3.922 Kč, ostatní příjmy žalované měly činit částku 7.042 Kč Celkem tedy příjmy domácnosti žalované měly činit 10.964 Kč. Žalovaná uvedla, že její měsíční výdaje činí 1.500 Kč. Rovněž uvedla, že ke dni 15. 11. 2017 má zápůjčku u právní předchůdkyně žalobkyně - společnosti právnická osoba a splácí na ni částku 1.975 Kč. Žalovaná dále uvedla, že nevlastní automobil. Nemá bankovní účet, či kreditní kartu. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem.

8. Z tabulky umoření ze dne 27. 1. 2020 má soud prokázáno, že na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne žalovaná zaplatila celkem 6.599,73 Kč.

9. Z tabulky umoření ze dne 27. 1. 2020 má soud prokázáno, že na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne žalovaná zaplatila celkem 13.617,44 Kč.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společnosti právnická osoba a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávek za žalovanou.

11. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne datum na adresu adresa, zaslána výzva k zaplacení dlužné částky a současně vyrozumění o postoupení pohledávky.

12. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 23. 4. 2020 a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou zaslanou dne 24. 4. 2020 na adresu adresa, upozorněna na prodlení s úhradou závazku ze smluv o zápůjčce a byla vyzvána ke splacení zbývající částky zápůjček a souvisejících poplatků, konkrétně k zaplacení částky ve výši 16.907,20 Kč, nejpozději do 30. 4. 2020 na účet žalobkyně.

13. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.

14. Dle , (dále jen „ “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

16. Podle o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen z.s.ú.), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

18. Podle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a společností právnická osoba byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce dne datum a smlouva o zápůjčce dne datum, současně se však jedná o spotřebitelské úvěry ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu a následující Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. , ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j.  – 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními.

23. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti.

24. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že společnost právnická osoba při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnuté zápůjčky v celkové výši 20.000 Kč zaplatit celkem 36.923 Kč (10.640 + 26.283). Z předložených zákaznických karet je zřejmé, že společnost právnická osoba při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala zcela formálně a spokojila se s tím, že v zákaznických kartách uvedené informace žalovaná stvrdila svým čestným prohlášením a podpisem. O tom svědčí zejména to, že v zákaznické kartě je sice zaškrtnuto, že žalovanou měly být předloženy doklady jako pracovní smlouva a výplatní pásky, ovšem kopie těchto dokladů nejsou připojeny a ani nejsou věřitelem blíže specifikovány, např. co do jejich počtu nebo data vystavení. Není tak prokázáno, zda měla žalovaná uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou, na dobu určitou, a zda se případně doba trvání pracovní smlouvy překrývala s dobou, po kterou se žalovaná zavázala splácet poskytnutou zápůjčku, aby bylo možné důvodně předpokládat, že bude žalovaná po stanovenou dobu disponovat pravidelným příjmem. Ze zákaznické karty ze dne datum (dále jen„ první zákaznická karta“) dále vyplývá, že žalovaná pracovala jako uklízečka s čistým příjmem toliko 4.760 Kč, přičemž její příjem dle následující zákaznické karty ze dne datum (dále jen„ druhá zákaznická karta“) klesl dokonce jen na 3.922 Kč. U kolonky„ ostatní příjmy žadatele“ byla v první zákaznické kartě uvedena částka 8.500 Kč a ve druhé zákaznické kartě částka 7.042 Kč. Žalovaná nikterak nespecifikovala, z jakých zdrojů tyto ostatní příjmy plynou a žalobkyně tudíž tyto tvrzené příjmy fakticky neověřovala. O tom, že posouzení úvěruschopnosti žalované proběhlo víceméně formálně, bez náležitých dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána (s kladným výsledkem) svědčí i dále zjištěné skutečnosti. Žalovaná v první zákaznické kartě uvedla, že žije s rodiči a její měsíční výdaje činí pouhých 1.500 Kč. Ve druhé zákaznické kartě však žalovaná již uvedla, že žije v nájmu, avšak výše jejích měsíčních výdajů stále činí 1.500 Kč. Ke druhé zákaznické kartě nájemní smlouva ani nebyla přiložena. Ze zákaznických karet pak vyplývá i další rozpor. V první zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaná nemá žádné další závazky vůči právní předchůdkyni žalobkyně. Ve druhé zákaznické kartě, která byla vyhotovena s odstupem necelých tří měsíců, je však uvedeno, že výše interní splátky na další zápůjčky žalované vůči právní předchůdkyni žalobkyně činí částku 1.975 Kč. S ohledem na to, že splátky první zápůjčky činily 1.756 Kč měsíčně (4x 439), je tedy zřejmé, že žalovaná musela v mezidobí uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně i další smlouvu o zápůjčce.

25. Majetkové poměry žalované tak nebyly zjišťovány dostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované sjednaný úvěr splácet. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřené smlouvy o zápůjčce jsou dle z.s.ú. ve spojení s  neplatné. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto jsou smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovanou ve smyslu absolutně neplatné. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.

26. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

27. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smluv poskytla žalované částku 14.000 Kč a 6.000 Kč, plnila dle bez právního důvodu a vzniklo jí tak ve smyslu právo na vrácení bezdůvodného obohacení. S ohledem na skutečnost, že na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum žalovaná zaplatil již celkem 17.700 Kč, tudíž v celém rozsahu zaplatila poskytnutou zápůjčku 14.000 Kč, není povinna již ničeho na uvedenou částku plnit. Stejně tak na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum zaplatila žalovaná celkovou částku 6.590 Kč a tudíž opět v celém rozsahu uhradila poskytnutou částku 6.000 Kč. Soud proto žalobu jako zcela nedůvodnou včetně požadovaného příslušenství zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).

28. Návrhu žalobkyně, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání, nemohlo být v žádném případě vyhověno, a to z dále uvedených důvodů. Především žalovaná ve svém vyjádření sice uvedla, že si je vědoma dlužné částky, ale současně požádala o odpuštění soudních poplatků, nákladů řízení a části úroků. Přesto žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro uznání o celém předmětu řízení.

29. Konečně ve světle zjištěných skutečností a právního závěru o absolutní neplatnosti smluv o zápůjčce je zřejmé, že pokud by soud vyhověl návrhu žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání, dal by tím vzniknout nežádoucímu vztahu z bezdůvodného obohacení, když by žalovaná plnila na základě absolutně neplatného právního jednání.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ustanovením . Žalované, která měla ve věci plný úspěch, neboť žaloba byla zamítnuta, žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.