Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 100/2020-69
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Michaelem Květem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 4 785 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 785 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 4 785 Kč od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady soudního řízení ve výši 1 489 Kč, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 785 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 4 785 Kč od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady soudního řízení ve výši 1 489 Kč, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou nadepsanému soudu dne datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 785 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný neměl v období od datum do datum coby provozovatel sjednáno pojištění odpovědnosti k motorovému vozidlu, čímž porušil svoje zákonné povinnosti. Tím vznikl žalobkyni nárok na zaplacení příspěvku a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, přičemž tento příspěvek je vypočten jako součin dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně proto žalovanému dne datum, datum a datum zaslala výzvy k úhradě, ovšem žalovaný neuhradil celou požadovanou částku. Žalobkyně se proto prostřednictvím svého právního zástupce obrátila dne datum na žalovaného s předžalobní upomínkou, ovšem žalovaný ani na tuto upomínku dlužnou částku nezaplatil. Soud vydal elektronický platební rozkaz ve znění žalobního petitu, který se ovšem žalovanému nepodařilo doručit. Elektronický platební rozkaz byl zrušen.
2. Soud postupoval dle § 115 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění rozhodném (dále jen o.s.ř. ) a k projednání věci nařídil jednání. Žalobkyně zaslala soudu prostřednictvím svého právního zástupce omluvu z jednání s vyjádřením, že souhlasí s jednáním bez její přítomnosti, jelikož má za to, že již dostatečně splnila svoji povinnost tvrzení i důkazní, s tím, že kdyby soud přesto shledal důkazy a tvrzení žalobkyně za nedostačující, aby o tom žalobkyně byla vyrozuměna. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ani se k žalobě nevyjádřil. Proto soud postupoval v souladu s ustanovením §101 odst. 3 o.s.ř. , věc projednal a bez přítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Během tohoto jednání soud usnesením dle §118a o.s.ř. uložil žalobkyni, aby do 15 dnů doplnila svoje skutková tvrzení a předložila konkrétní důkazy, že v daném období které je uvedeno v žalobním návrhu, za které má žalovaný dlužit, tedy od od datum do datum, byl žalovaný vlastníkem či provozovatelem předmětného osobního motorového vozidla.
3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného, aby se ve lhůtě 5 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.
4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř. ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
6. Žalovaný nabyl vlastnické právo k předmětnému vozidlu na základě kupní smlouvy ze dne datum, uzavřené mezi žalovaným a jméno příjmení, osobou vedenou v registru silničních vozidel. Žalobkyně zaslala dne datum žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do anonymizována dvě slova obec anonymizována dvě slova ve výši částka s odůvodněním, že vozidlo, jehož je žalovaný provozovatel, ADY7155, nebylo v období od datum do datum pojištěno, což žalobkyně zjistila z informací, které má k dispozici od pojišťoven. Žalovaný byl v této době vlastníkem vozidla. Žalobkyně následně zaslala žalovanému dvě upomínky, a to dne datum a dne datum. Dne datum zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, na kterou žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil (viz nabývací smlouva k vozidlu registrační značka, výzva k úhradě příspěvku ze dne datum, upomínka ze dne datum, upomínka ze dne datum s dokladem o jejím odeslání, předžalobní výzva s dokladem o jejím odeslaní, výpis z registru silničních vozidel).
7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
8. Podle § 1 odst. 2 zákona č.168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen jako„ zákon o pojištění odpovědnosti“) musí být v případě vozidla, které je zapsáno v registru silničních vozidel, toto vozidlo pojištěno po celou dobu, kdy je v tomto registru vozidlo zapsáno. Výjimku tvoří doby, kdy je toto vozidlo zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu, zaniklé či odcizené.
9. Dle § 4 odst.1 zákona o pojištění odpovědnosti jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit obec kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, ač mělo být.
10. Dle § 4 odst.2 zákona o pojištění odpovědnosti se má za to, že vlastníkem vozidla je osoba uvedená v registru silničních vozidel, za provozovatele se považuje osoba zapsaná jako provozovatel v registru silničních vozidel.
11. Dle § 4 odst. 3, odst. 4 a odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost pojištění vozidla po celou dobu, a výše denní sazby stanovené dle druhu vozidla vyhláškou Ministerstva financí, přičemž osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit obec anonymizována dvě slova také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
12. Dle §4 odst. 6 a odst. 7 název žalobkyně zašla osobě povinné k zaplacení příspěvku a nákladů výzvu k jeho zaplacení do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek. Pokud tak název žalobkyně neučiní, povinnost zaplatit příspěvek zaniká. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvků a nákladů anonymizováno, lhůtu ke splnění povinností zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit anonymizováno okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti anonymizováno uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů kanceláře u soudu.
13. Dle ustanovení § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. , kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je denní výše příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 stanovena na 65 Kč.
14. Dle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. , kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla činí výše nákladů kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300Kč.
15. Vzhledem k tomu, že § 4 odst.2 zákona o pojištění odpovědnosti konstruuje vyvratitelnou právní domněnku, tedy že se má za to, že vlastníkem je osoba vedená v registru silničních vozidel, se předně soud zabýval pasivní legitimací žalovaného, jelikož dle listinného důkazu – výpisu z registru silničních vozidel vyplynulo, že osobou zapsanou v registru silničních vozidel je osoba odlišná od žalovaného. Nicméně dle tvrzení žalobkyně a předložené nabývací smlouvy ze dne datum vyplývá, že žalovaný s původním vlastníkem uzavřeli kupní smlouvu na předmětné vozidlo. Žalovaný, ač řádně vyzýván a předvoláván, v řízení na svoji obranu ničeho netvrdil ani neprokazoval. S ohledem na to posoudil soud nárok žalobkyně je tedy důvodný. O povinnosti k zaplacení úroku z prodlení soud rozhodl podle §1970 o.z. ve spojení s §2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , přičemž žalobkyně řádně požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího od splatnosti dluhu.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , když žalobkyně měla ve věci úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Dále odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby po 200 Kč, kdy sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby je vyčíslena podle § 14b odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb. , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), a které byly zástupci žalobkyně přiznány podle § 11 odst. 1 AT za následující služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby. Zároveň zástupci žalobkyně náleží paušální částka jako náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) AT za 3 úkony po 100 Kč, a náhrada za DPH 21% z odměny a náhrad zástupce ve výši 189 Kč Celkem bylo žalované straně uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 489 Kč. Odměnu a náhrady zástupce žalobce omezil soud v souladu s § 14b AT, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce v zastoupení právního zástupce podává obdobné návrhy na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je přitom peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Soud nepřiznal právní zástupkyni náhradu nákladů za doplnění jejího návrhu po výzvě dle § 118a o.s.ř. , jelikož se nejedná o účelně vynaložený náklad vzhledem k tomu, že samotný návrh ve věci samé měl být perfektní. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně v třídenní lhůtě k plnění, když soud neshledal důvody pro její prodloužení, s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.