Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 4/2021-30
Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 1 100 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 000 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 100 Kč od 29. 3. 2019 do 30. 1. 2020 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 100 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce Mgr. jméno jméno na náhradě nákladů řízení částku 1 218 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 000 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 100 Kč od 29. 3. 2019 do 30. 1. 2020 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 100 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce Mgr. [jméno] [jméno] na náhradě nákladů řízení částku 1 218 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhá na žalované zaplacení částky 1 100 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba dne 19. 3. 2019 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 1 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek webová adresa, na kterých žalovaná zadala své osobních údaje. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslala žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní smlouvy o úvěru s výší úvěru 1 000 Kč a splatností dne 28. 3. 2019. Úvěr byl dne 19. 3. 2019 žalované vyplacen na její bankovní účet č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 100 Kč splatný v den splatnosti úvěru dne 28. 3. 2019. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy nesplnila, neboť právní předchůdkyni žalobkyně nezaplatila ničeho. Pohledávka byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 postoupena žalobkyni. Přestože byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, na svůj dluh ničeho neuhradila.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně zcela vyhověno, tento se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání konanému dne 29. 6. 2021 se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána. Žalobkyně se z jednání omluvila, a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř.
3. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřela se žalovanou dne 19. 3. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poukázala dne 19. 3. 2019 na účet žalované č. bankovní účet částku 1 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 100 Kč do 26. 3. 2019. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 20. 12. 2019 postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni a žalované postoupení oznámila.
4. Smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 19. 3. 2019 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru). Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
5. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně v návrhu pouze uvedla, že návrh úvěrové smlouvy byl žalované zaslán po prověření schopnosti žalované úvěr splácet. K uvedenému tvrzení však žalobkyně nepředložila žádné důkazy. Žalobkyně na výzvu soudu, aby doplnila svá tvrzení a navrhla důkazy ohledně prověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, která jí byla doručena dne 1. 6. 2021 a její urgence dne 14. 6. 2021, nereagovala.
6. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
8. Žalobkyně v daném případě tvrdila, že byla prověřena úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s řádnou péčí, avšak nepředložila soudu k prokázání svých tvrzení žádný důkaz. K ústnímu jednání soudu se nedostavila a omluvila se, čímž znemožnila soudu, aby jí bylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř. , které soud poskytuje pouze při jednání (28 Cdo 3665/2009 ). Jelikož žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Jednání právní předchůdkyně žalobkyně tak nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (33 Cdo 2178/2018 ). S ohledem na výše uvedené soud shledal smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdkyní žalobkyně a žalovanou absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o.z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně jednala v rozporu se zákonem a současně svým jednáním zjevně narušila veřejný pořádek, k čemuž soud přihlédl i bez návrhu.
9. V řízení bylo zjištěno, že žalované byla poukázána dne 19. 3. 2019 na její účet č. bankovní účet částka 1 000 Kč, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalované. Soud proto žalobě vyhověl, co do částky 1 000 Kč podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., neboť kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalované byla dne 22. 1. 2020 odeslána výzva k úhradě dlužné částky ve lhůtě k plnění do tří dnů. Ve smyslu § 573 o. z. byla výzva žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 27. 1. 2020. Na základě této výzvy měla žalovaná dlužnou částku uhradit do 30. 1. 2020. Jelikož tak neučinila, od 31. 1. 2020 je s úhradou částky 1 000 Kč v prodlení. Soud proto žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. přiznal úrok z prodlení z částky 1 000 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení a žalobu zamítl ohledně žalobkyní uplatněného úroku z prodlení z částky 1 000 Kč od 29. 3. 2019 do 30. 1. 2020 (výrok II.). Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. , když soud neshledal žádné důvody pro prodloužení lhůty.
10. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, nevznikl žalované závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr ani poplatek, a proto soud ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídajícího příslušenství (výrok II.).
11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 90,91 % (ohledně částky 1 000 Kč) a žalovaná v rozsahu 9,09 % (ohledně částky 100 Kč). Soud proto po odečtení úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně stanovil, že žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 81,82 % Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobkyně ve výši 600 Kč, která byla stanovena dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“), dále se jedná o 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. V této souvislosti soud konstatuje, že zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby). Náklady řízení tedy představují součet shora uvedených částek, vše zvýšené o náhradu za DPH ve výši 21 % v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Náklady řízení tedy činí částku v celkové výši 1 489 Kč a 81,82 % z částky 1 489 Kč činí částku 1 218 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). K aplikaci ustanovení § 14b advokátního tarifu podepsaný soud uvádí, že za prvních šest měsíců roku 2021 eviduje, že žalobkyně podala u Okresního soudu v Písku více než deset návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu v právně i skutkově obdobných věcech.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněná domáhat jejich splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.