Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 118/2021-29

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 22 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 11 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 329,58 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 400 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 11 100 Kč, v rozsahu úroku z prodlení ve výši 444,17 Kč, v rozsahu úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 600 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, v rozsahu úroku ve výši 4 744 Kč a v rozsahu úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 11 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 329,58 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 400 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 11 100 Kč, v rozsahu úroku z prodlení ve výši 444,17 Kč, v rozsahu úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 600 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, v rozsahu úroku ve výši 4 744 Kč a v rozsahu úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalovaném zaplacení částky 22 500 Kč (dlužná jistina ve výši 15 000 Kč, dlužné úhrady za služby ve výši 7 500 Kč) s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ název společnosti jméno“) uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které název společnosti jméno poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku a dále úrok ve výši 2 100 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 6. 8. 2018. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Celkem žalovaný uhradil částku 3 600 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným zcela uhrazena, úročí se dlužná jistina ve výši 15 000 Kč úrokem ve výši 23,72% ročně od 7. 8. 2018, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla název společnosti jméno postoupena dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně po žalovaném kromě dlužné jistiny žádá úrok ve výši 4 744 Kč (úrok ve výši 23,72% ročně z částky 15 000 Kč od 7. 8. 2018 do 29. 11. 2019), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 773,75 Kč (úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 15 000 Kč od 14. 8. 2018 do 29. 11. 2019), úrok ve výši 23,72% ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že název společnosti jméno před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny na základě podkladů od žalovaného. K výzvě soudu doplnila, že prověřila žalovaného v insolvenčním rejstříku, že žalovaný uvedl, že pracuje jako OSVČ – jako foukač skla a jeho měsíční příjem činí 17 520 Kč. Nemá zápůčku u název společnosti jméno. Žalovaný k žádosti předložil daňové přiznání za rok 2016, nájemní smlouvu a fakturu za období 12/16.

2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů ( , , v platném znění, dále jen„ “).

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že název společnosti jméno uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytl v hotovosti při podpisu smlouvy částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku ve výši 26 100 Kč (15 000 Kč + úrok ve výši 2 100 Kč + poplatek ve výši 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč) v 58 týdenních splátkách po 450 Kč RPSN činila u této zápůjčky 195%. Žalovaný úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsal. Dle článku 2.3 smlouvy se žalovaný zavázal platit splátky v hotovosti k rukám oprávněného zástupce název společnosti jméno, v místě svého bydliště. Dle článku 5.1 smlouvy si strany sjednaly pro případ prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky právo Fair Creditu žádat úhradu celé doposud nesplacené jistiny, úroky z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, náhradu účelně vynaložených nákladů, které název společnosti jméno v souvislosti s prodlením vznikly a náklady spojené se soudním vymáháním dluhu.

4. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaný uvedl, že žije s partnerkou, má dvě děti, žije v nájemním bytě, od číslo pracuje jako OSVČ, má zápůjčku od právnická osoba. Údaj o celkové měsíční splátce pro tuto společnost je nečitelný, buď se jedná o částku 4 500 Kč nebo 2 500 Kč. Čistý měsíční příjem žadatele je 17 520 Kč, výdaje na bydlení činí 3 750 Kč, osobní výdaje 4 500 Kč, splátky úvěrů (opět nečitelný údaj – viz. shora), další výdaje jsou 4 500 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku soud zjistil, že název společnosti jméno postoupil dne 29. 11. 2019 na žalobkyni pohledávku za žalovaným a o tomto postoupení byl žalovaný informován oznámením téhož dne. Z předžalobní výzvy, včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného dne 3. 9. 2020 vyzvala k úhradě dlužné částky.

6. Z daňového přiznání žalovaného za rok 2016 soud zjistil, že příjem žalovaného za tento rok, který podléhá dani z příjmů, činil 210 244 Kč. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi jméno příjmení a jméno příjmení ohledně nájmu bytu, soud zjistil, že žalovaný může obývat předmětný byt s nájemcem. Nájemné činí částku 6 500 Kč. Z faktury soud zjistil, že za rok 2016 vyúčtoval žalovaný svému odběrateli – jméno příjmení částku 182 600 Kč se splatností ke dni 22. 6. 2016.

7. Podle , , v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

15. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si vyjma insolvenčního rejstříku žalovaného neověřila úvěruschopnost žalovaného (např. v systému NRKI, BRKI, SOLUS, dotazem do centrální evidence exekucí, vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalšího věřitele žalovaného, zda žalovaný splácí své závazky řádně a včas, výpisy z bankovních účtů, atp.). Pokud žalobkyně tvrdí, že název společnosti jméno vycházel z údajů poskytnutých žalovaným, soud upozorňuje, že osoba žádající o úvěr má většinou tendenci upravovat svoji příjmovou a výdajovou stránku tak, aby jí úvěr byl poskytnut a je právě na úvěrující společnosti, aby vynaložila odbornou péči a řádně zhodnotila (po předložení dostupných dokladů), zda je žadatel o úvěr skutečně schopen úvěr splácet či nikoliv. Tento závěr soudu potvrzuje i skutečnost, že v kartě zákazníka byl přepsán údaj o výši měsíční splátky právnická osoba, když s ohledem na uvedenou celkovou částku výdajů byl přepsán údaj 4 500 Kč na částku 2 500 Kč. Kdyby žadatel nechal původní výši, jeho celkové výdaje by dosahovaly částky 17 250 Kč (při přiznaném příjmu 17 520 Kč).

16. Vzhledem k tomu, že název společnosti jméno nepostupoval v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti proběhlo v podstatě pouze formálně a vycházelo pouze z údajů poskytnutých žalovaných a ověřením pouze příjmu žalovaného jako OSVČ, kdy další okolnosti zkoumány nebyly, je důsledkem takového postupu právní předchůdkyně žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. 2. 2019).

17. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalovanému skutečně poskytnuto, po odečtení přijatých plateb od žalovaného (půjčeno 15 000 Kč, zaplaceno 3 600 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku 11 400 Kč a dále ve smyslu o. z. úrok z prodlení dle , z částky 11 400 Kč od 14. 8. 2018 do 29. 11. 2019 v kapitalizované výši 1 329,58 Kč a od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 9% ročně z částky 11 400 Kč (výrok I.).

18. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť ji s ohledem na shora uvedené shledal nedůvodnou. Pro úplnost soud dodává, že i kdyby smlouvu o spotřebitelském úvěru shledal platnou (tj. za předpokladu, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného) soud považuje dle § 588 o. z. za absolutně neplatné ujednání o poplatku ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč s ohledem na to, že výše tohoto poplatku (9 000 Kč) je s ohledem na výši poskytnuté částky žalovanému (15 000 Kč) zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení za situace, kdy úspěch / neúspěch účastníků ve věci byl přibližně stejný (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.