Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 84/2021-52

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 14.221,18 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9.400 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 1.951,71 Kč a 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 9.400 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.

II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 4.821,18 Kč, kapitalizovaný úrok 3.809,09 Kč a 28 % úrok ročně z částky 9.400 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9.400 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 1.951,71 Kč a 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 9.400 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce. II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 4.821,18 Kč, kapitalizovaný úrok 3.809,09 Kč a 28 % úrok ročně z částky 9.400 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 11. 2020 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 14.221,18 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, s žalovaným dne datum uzavřel smlouvu o úvěru ve výši 18.807 Kč skládající se z půjčené částky 10.000 Kč a kapitalizovaného úroku 1.724 Kč, podle které měl žalovaný úvěr splácet týdně po 314 Kč. Žalovaný splácel nepravidelně a dostal se do prodlení. Splatnost pohledávky žalobce nastala ke dni 19. 1. 2018. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem 600 Kč. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.

3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta hotovost ve výši 10.000 Kč, což potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu ve výši 10.000 Kč, úrok ve výši 1.724 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1.250 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení 5.833 Kč, tedy celkem částku 18.807 Kč v 60 splátkách ve výši 314 Kč, poslední splátka ve výši 281 Kč Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru.

4. Dále byl soudu předložen formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a zákaznická karta klienta, ve které je uvedeno jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresa klienta a dále informace o majetkových a osobních poměrech klienta. V údajích o zaměstnání uvedl žalovaný, že je zaměstnán jako dělník, adresu zaměstnavatele a finanční údaje. Žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem 14.600 Kč, další příjmy domácnosti 8.000 Kč, výdaje celkem 4.000 Kč, k průkazu své finanční situace věřiteli byly předloženy tři výplatní pásky. Z uvedeného je zřejmé, že nebylo jakkoli zkoumáno, co je zdrojem tvrzeného dalšího přijmu žalovaného a v jaké výši, nebyly zkoumány řádně ani výdaje a osobní situace žalovaného. Výše měsíčních výdajů žadatele označená částkou částka je naprosto nevěrohodná. Rozdíl mezi tvrzenými příjmy a výdaji žalovaného podle výpočtu věřitele ve výši 18.600 Kč je takový, že již to samo o sobě mělo být zdrojem větší bedlivosti při jednání o poskytnutí zápůjčky, neboť není důvodu, aby si při takovém měsíčním rozdílu někdo bral zápůjčku 10.000 Kč.

5. Soud měl dále k dispozici splátkový kalendář, ze kterého je patrné, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas. Soud vyšel z tvrzení žalobce, že uhrazena byla pouze částka 600 Kč.

6. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

7. Podle z. č. , o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

8. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

10. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Z žalobcem předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi žalobcem jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem byla uzavřena smlouva o úvěru. Dále bylo doloženo, že předmět úvěru byl žalovanému reálně předán, tedy převeden do jeho dispozice.

14. Při rozhodování soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 v e věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce jako věřitel řádně nezjistil a nevyhodnotil úvěruschopnost žalovaného, při posuzování se vůbec nezabýval výší jiných výdajů žalovaného 8.000 Kč měsíčně, nezkoumal peněžní závazky žalovaného, které v zákaznické kartě uvedl, že výdaje žalovaného činí 4.000 Kč, aniž by tyto jakkoli byly doloženy. Žalobce z důvodu porušení své povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má nárok pouze na vrácení poskytnuté jistiny. Pohledávka byla řádně postoupena na žalobce.

15. S ohledem na shora uvedené tak má žalobce vůči žalovanému právo na to, aby mu žalovaný zaplatil zůstatek (nesplacenou část) poskytnutých finančních prostředků, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu a odst. 2 o. z. Žalobce žalovanému poskytl částku 10.000 Kč, žalovaný splatil žalobci 600 Kč, proto soud žalobci přiznal částku 9.400 Kč s úrokem z prodlení dle o. z. a ve výši 8,05% ročně do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle , (dále jen „ “), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení nelze hovořit o tom, že by žalobce byl ve větší míře úspěšný. Vzhledem k tomu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.