Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 272/2020-91
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: 79 617 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do úroku ve výši 67,66 % ročně z částky 45 871,90 Kč za dobu od 26. 1. 2019 do zaplacení a co do smluvní pokuty ve výši 24 002 Kč zastavuje.
II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 25 241 Kč, úrok ve výši 35,00 % ročně z částky 45 871,90 Kč za dobu od 26. 1. 2019 do zaplacení maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 119 707 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně
-) z částky 58 615 Kč za dobu od 26. 1. 2019 do 28. 1. 2020,
-) z částky 56 615 Kč za dobu od 29. 1. 2020 do 28. 2. 2020,
-) z částky 55 615 Kč za dobu od 29. 2. 2020 do 6. 8. 2020,
-) a z částky 25 241 Kč za dobu od 7. 8. 2020 do zaplacení
zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 30 374 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 374 Kč za dobu od 7. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se co do úroku ve výši 67,66 % ročně z částky 45 871,90 Kč za dobu od 26. 1. 2019 do zaplacení a co do smluvní pokuty ve výši 24 002 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 25 241 Kč, úrok ve výši 35,00 % ročně z částky 45 871,90 Kč za dobu od 26. 1. 2019 do zaplacení maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 119 707 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně</b> <b>-) z částky 58 615 Kč za dobu od 26. 1. 2019 do 28. 1. 2020,</b> <b>-) z částky 56 615 Kč za dobu od 29. 1. 2020 do 28. 2. 2020,</b> <b>-) z částky 55 615 Kč za dobu od 29. 2. 2020 do 6. 8. 2020,</b> <b>-) a z částky 25 241 Kč za dobu od 7. 8. 2020 do zaplacení</b> <b>zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 30 374 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 374 Kč za dobu od 7. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 55 615 Kč spolu s úrokem ve výši 102,66 % ročně z částky 45 871,90 Kč za dobu od 26. 1. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 119 707 Kč, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 58 615 Kč za dobu od 26. 1. 2019 do 28. 1. 2020, z částky 56 615 Kč za dobu od 29. 1. 2020 do 28. 2. 2020, z částky 55 615 Kč za dobu od 29. 2. 2020 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 24 002 Kč s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 25. 4. 2018 uzavřena Smlouva o úvěru číslo (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalované úvěr v celkové výši 50 000 Kč, který žalovaná čerpala v plné výši. Žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 167,78 % ročně a poplatky v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 5 542 Kč splatných vždy k 20. dni příslušného měsíce počínaje dnem 20. 5. 2018. Žalovaná však v rozporu s úvěrovou smlouvou nehradila splátky řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou splátek úvěru, a proto žalobce zesplatnil úvěr spolu s příslušenstvím ke dni 24. 1. 2019 s tím, že k tomuto datu přirostly k nesplacené jistině i splatné úroky a nová jistina tak činila částku 57 217,18 Kč. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek úvěru věřitel požadoval dle čl. 6. úvěrové smlouvy úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, s jejímž splácením se žalovaná dostala do prodlení více než 30 dnů a dále dle čl. 6. úvěrové smlouvy rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z dlužné nové jistiny úvěru. Žalované byla naúčtována smluvní pokuta v částce 24 002 Kč ode dne 26. 1. 2019 do dne vyhotovení žaloby. Po zesplatnění úvěru žalovaná na dluh neuhradila ničeho. Ke dni podání žaloby činila pohledávka na jistině úvěru částku 54 217,18 Kč, na paušalizovaných nákladech vzniklých v souvislosti s prodlením částku 400 Kč, na smluvní pokutě částku 998 Kč a částku 24 002 Kč. Celková výše nárokovaných smluvních úroků z úvěru je limitovaná v souladu s čl. 2. úvěrové smlouvy na 120,00 % částky, kterou měl žalovaný dle úvěrové smlouvy zaplatit, tj. částkou 119 707 Kč.
2. Podáním učiněným do protokolu u jednání dne 19. 10. 2020 vzal žalobce žalobu zpět co do úroku ve výši 67,66 % ročně z částky 45 871,90 Kč za dobu od 26. 1. 2019 do zaplacení a co do smluvní pokuty ve výši 24 002 Kč. Jelikož došlo k částečnému zpětvzetí žaloby před jednáním, soud řízení v souladu s ust. § 96 o. s. ř. o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované k tomuto procesnímu úkonu žalobce.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Soud svá skutková zjištění opřel o důkaz provedený návrhem na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 25. 4. 2018, Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo ze dne 27. 4. 2018 včetně splátkového kalendáře ke smlouvě včetně dodejky ze dne 30. 4. 2018 a Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 4. 2018 včetně informací pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru a upraveným splátkovým kalendářem (po provedeném odkladu splátek) ke smlouvě číslo ze dne 18. 9. 2018, ze kterých soud zjistil, že se žalobce jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná dohodli na poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 50 000 Kč. Použití úvěru nebylo účelově vázáno. Žalovaná čerpala úvěr v plné výši bezhotovostně, žalobce poukázal peněžní prostředky z úvěru dne 26. 4. 2018 na bankovní účet žalované č. ú. bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr v 18 měsíčních splátkách ve výši 5 542 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 20. 5. 2018, přičemž poslední splátka ve výši 5 542 Kč byla splatná dne 20. 10. 2019, který byl dnem konečné splatnosti úvěru (část A) úvěrové smlouvy). Byla sjednána 167,78 % roční úroková sazba, 167,78 % roční procentní sazba nákladů na úvěr a také poplatky za úkony a náhrada účelně vynaložených nákladů, které vzniknou v případě předčasného splacení nebo v případě prodlení s úhradou dluhu (část A) úvěrové smlouvy). K žádosti žalované byl schválen odklad splátek tak, že žalovaná byla zavázána splatit poskytnutý úvěr v 18 měsíčních splátkách ve výši 5 542 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 20. 5. 2018, byl proveden odklad původních splátek číslo číslo od 21. 7. 2018 do 20. 10. 2018 a poslední splátka úvěru ve výši 5 542 Kč byla splatná dne 20. 1. 2020. Žalovaná souhlasila s tím, že je žalobce oprávněn automaticky zesplatnit úvěr, tj. prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, včetně všech úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, všech smluvních pokut a všech náhrad nákladů, a požadovat splacení celého úvěru, jestliže je klient v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části delší než 65 dní (část B) bod 6.. úvěrové smlouvy), a dále s tím, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a všechny dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru; novou jistinu úvěru je klient povinen zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru (část B bod 6.. úvěrové smlouvy). Pro případ prodlení bylo sjednáno právo žalobce na úhradu účelně vynaložených nákladů v případě prodlení s úhradou splátky ve výši 200 Kč za každou splátku, ohledně níž je klient v prodlení delší než 15 dnů a na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, ohledně níž je klient v prodlení delší než 30 dní a smluvní pokutu ve výši 0,10 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po zesplatnění úvěru až do úplného zaplacení (část B) bod 6. úvěrové smlouvy). Úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru; úrok byl sjednán i po zesplatnění úvěru dle části B) bodu 6.., číslo. úvěrové smlouvy, když poté nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru (vzniklé dle části B) bodu 6.., číslo. úvěrové smlouvy), a to až do doby její úplné úhrady. Poskytovatel bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě odpovídající sjednané roční efektivní úrokové míře (zápůjční úrokové sazbě úvěru), když při výpočtu tohoto úroku se bude brát v potaz přesný počet dnů, za který je tento úrok uplatňován. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou, po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 34 106 Kč, když tato částka odpovídá 120,00 % celkové částky, kterou má klient zaplatit (část B) bod 2.. úvěrové smlouvy). Oznámení o schválení úvěru bylo doručováno žalované na adresu trvalého pobytu ul. ulice a číslo, obec a bylo žalované prokazatelně doručeno dne 30. 4. 2018.
5. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 26. 4. 2018 soud zjistil, že platba ve výši 50 000 Kč pod variabilním symbolem variabilní symbol byla dne 26. 4. 2018 zúčtována ve prospěch bankovního účtu č. ú. bankovní účet vedeného u právnická osoba pro žalovanou.
6. Z výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 21. 12. 2018 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných splátek úvěru splatných dne 20. 11. 2018 (splátka číslo) a dne 20. 12. 2018 (splátka číslo) a upozornil ji na možnost zesplatnění celého úvěru, v případě, že se klient dostane do prodlení s úhradou kterékoliv splátky úvěru delší než 65 dní, ke kterému dojde automaticky v souladu s úvěrovou smlouvou.
7. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 7. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 23. 7. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky úvěru – nové jistiny, smluvních pokut, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením a úroku za poskytnutí úvěru a upozornil jej, že v případě neuhrazení dluhu bude nucen přistoupit k vymáhání své pohledávky v soudním řízení. Tato předžalobní výzva byla předána dne 23. 7. 2020 k poštovní přepravě a byla doručována žalované na adresu jejího trvalého pobytu ul. ulice a číslo, obec.
8. Z karty klienta a hodnocení klienta soud zjistil, že žalobce hodnotil bonitu žalované jako klienta podle jejích příjmů, výdajů, volných zdrojů a prohlášení klienta o příjmech. Žalovaná uvedla, že má příjem ze zaměstnání v částce 19 000 Kč měsíčně, výdaje v částce 3 410 Kč měsíčně (životní minimum), výdaje na druhou osobu v domácnosti v částce 0 Kč, výdaje na děti v částce 0 Kč, výdaje spoření v částce 0 Kč, výdaje na splátky úvěrů, zápůjček, leasingu, hypotéky apod. v částce 0 Kč, výdaje na splátky závazků u žalobce v částce 0 Kč, výdaje na bydlení (nájemné, inkaso) v částce 2 400 Kč měsíčně, výdaje ostatní (doprava, kurzy, záliby apod.) v částce 0 Kč, celkové výdaje činí částku 5 810 Kč měsíčně, rezerva na výdaje činí částku 1 000 Kč měsíčně, dále žalovaná uvedla volné zdroje v částce 12 190 Kč a prohlásila, že neočekává v blízké budoucnosti změny v příjmech nebo výdajích, neplánuje nebo neočekává svůj odchod do důchodu či jiné relevantní události mající dopad do poklesu příjmů anebo nárůstu výdajů, nemá pochybnosti o dostatečnosti svých příjmů pro splácení úvěru, aniž by došlo k jeho nepřiměřenému strádání nebo předlužení. Žalovaná dále uvedla, že je svobodná, pracuje u zaměstnavatele – podnikatele, jméno příjmení, IČO, s místem podnikání adresa, v pracovním poměru na dobu neurčitou jako úklidový dělník, nežije s manželem nebo partnerem ve společné domácnosti, dosáhla základního vzdělání a její forma bydlení je pronájem. V části analýza schopnosti splácet (vyplňuje centrála) je uvedena nečitelná poznámka a schválení za žalobce dne 26. 4. 2018. Žalovaná zaplatila 1. splátku úvěru ve výši 5 542 Kč dne 18. 5. 2018, 2. splátku úvěru ve výši 5 542 Kč dne 19. 6. 2018 a 3. splátku úvěru ve výši 5 542 Kč dne 20. 7. 2018, 4. až 6. splátku úvěru nezaplatila, a následně (po zesplatnění úvěru) zaplatila dne 28. 1. 2020 částku 2 000 Kč a dne 28. 2. 2020 částku 1 000 Kč.
9. Z žádosti žalované o odklad splátek bez data včetně Dohody o ukončení pracovního poměru dohodou ze dne 10. 8. 2018 a ze sdělení věřitele o schválení odkladu splátek ze dne 18. 9. 2018 soud zjistil, že žalovaná dne 18. 9. 2018 požádala žalobce o odklad splátek z důvodu ukončení pracovního poměru, přičemž dohodu o ukončení pracovního poměru uzavřenou mezi žalovanou a zaměstnavatelem dne 10. 8. 2018 přiložila ke své žádosti; žalobce schválil žalované odložení splátek tak, že byly odloženy původní splátky, a to splátka číslo splatná dne 20. 8. 2018, splátka číslo splatná dne 20. 9. 2018 a splátka číslo splatná dne 20. 10. 2018, a zaslal žalované upravený splátkový kalendář po provedeném odkladu splátek.
10. Z výpisu z nebankovního registru příjmení soud zjistil, že ke dni 25. 4. 2018 u osoby žalované v části Příznak je uvedena poznámka P, bez vysvětlivky.
11. Z výpisu z nebankovního registru NRKI soud zjistil, že ke dni 24. 4. 2018 u osoby žalované v části Skóre není uvedena žádná poznámka, v části Kód příznaku je uvedena poznámka "16" (s vysvětlivkou – klientova smlouva je hodnocena jako špatná, negativní příznak).
12. Z výpisu výplatní pásky žalované za měsíc 2/ 2018 a za měsíc 3/ 2018, z pracovní smlouvy ze dne 1. 3. 2017 uzavřené mezi žalovanou jako zaměstnancem a podnikatelem jméno příjmení, IČO, s místem podnikání adresa, že čistý měsíční příjem žalované u zaměstnavatele – jméno příjmení, IČO, s místem podnikání adresa činil v měsíci únoru 2018 částku 19 975 Kč a v měsíci březnu 2018 částku 19 295 Kč. Žalovaná byla u zaměstnavatele zaměstnána na pozici úklidový dělník v pracovním poměru na dobu neurčitou od 1. 3. 2017. Žalovaná je svobodná, nemá žádné nezaopatřené, vyživované osoby.
13. Ze Smlouvy o spořicím účtu Spoření s bonusem ze dne 25. 4. 2018 soud zjistil, že žalovaná uzavřela s bankou právnická osoba smlouvu o spořicím účtu, na základě které jí byl zřízen bankovní účet č. ú. bankovní účet, na který jí byly následně vyplaceny peněžní prostředky z úvěru.
14. Z vyjádření znalce příjmení jméno příjmení PhD. D. příjmení ze dne 25. 10. 2018 k problematice úročení pohledávek soud nečinil žádné skutkově ani právně relevantní závěry.
15. Za prokázaný soud vzal tento skutkový stav:
Žalobce jako věřitel a úvěrující uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou dne 27. 4. 2018 smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala bezhotovostně v plné výši převodem peněžních prostředků na její bankovní účet bankovní účet vedený u právnická osoba uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 5 542 Kč se sjednaným úrokem ve výši 167,78 % a poplatky vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 20. 5. 2018, přičemž poslední splátka ve výši 5 542 Kč po odkladu splátek byla splatná dne 20. 1. 2020, který byl dnem konečné splatnosti úvěru. V části B) bodu 6.3. a 6.4. úvěrové smlouvy bylo sjednáno pro případ, že je klient v prodlení s úhradou kterékoliv splátky úvěru nebo její části delší než 65 dní, oprávnění žalobce zesplatnit úvěr včetně všech úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, všech smluvních pokut a všech náhrad nákladů, v takovém případě se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a všechny dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. Žalovaná nehradila dohodnuté splátky úvěru řádně a včas, zaplatila 1. až 3. splátku úvěru, a po odkladu splátek se dostala do prodlení s úhradou 7. a 8. splátky. Žalobce dopisem (upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru) ze dne 21. 12. 2018 vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalobce dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 22. 7. 2020 vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím, výzva byla předána k poštovní přepravě dne 23. 7. 2020 a byla doručována žalované na adresu jejího trvalého pobytu ul. ulice a číslo, obec. Žalovaná po zesplatnění úvěru uhradila na dluh částku 2 000 Kč dne 28. 1. 2020 a částku 1 000 Kč dne 28. 2. 2020, poté neuhradila na dluh ničeho. Žalovaná na dluh uhradila částku v souhrnné výši 19 626 Kč.
16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
22. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
23. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
24. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
25. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalované uvedl u jednání dne 19. 10. 2020 a v doplnění skutkových tvrzení ze dne 22. 10. 2020, že prověřoval schopnost žalované splácet úvěr vyhledáváním žalované v databázi dlužníků SOLUS a NRKI, a dále získáním informací přímo od žalované, když žalovaná v dotazníku hodnocení klienta uvedla, že je zaměstnána u podnikatele jméno příjmení, IČO, s místem podnikání adresa, v pracovním poměru na dobu neurčitou od 1. 3. 2017, dosáhla základního vzdělání, nežije s manželem nebo partnerem ve společné domácnosti, a jeho forma bydlení je pronájem. Dále uvedla, že nemá žádné náklady na druhou osobu v domácnosti a děti, že nemá náklady na splátky úvěrů, zápůjček, leasingu, hypotéky apod. a její náklady na bydlení (nájemné, inkaso) činí částku 2 400 Kč měsíčně. Žalovaná dále doložila výplatní pásku za období 2/ 2018 a 3/ 2018 a pracovní smlouvu a potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance, z nichž vyplývá, že čistý měsíční příjem žalované u zaměstnavatele činil v měsíci únoru 2018 částku 19 975 Kč a v měsíci březnu 2018 částku 19 295 Kč. Žalovaná je u zaměstnavatele zaměstnána na pozici úklidový dělník v pracovním poměru na dobu neurčitou, žalovaná se se zaměstnavatelem dohodla na ukončení pracovního poměru ke dni 10. 8. 2018 a její pracovní poměr tím skončil. Žalobce dále uvedl, že žalovaná nedoložila výpis ze svého bankovního účtu, avšak doložila smlouvu o spořicím účtu, z níž vyplývá, že jí byl zřízen bankovní účet. Žalobce vzhledem k osobním poměrům žalované, k její životní situaci, rodinnému stavu, počtu osob v domácnosti a typu bydlení stanovil další výdaje žalované dle ekonomického modelu (paušální vyčíslení výdajů – životní minimum) částkou 3 410 Kč měsíčně. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobce jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech podávájících se z výplatní pásky, pracovní smlouvy, potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu a ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, které ani nebyly doloženy výpisem z bankovního účtu žalované, z něhož by bylo zřejmé, jaký je stav na účtu klienta, zda splácí nějaké splátky půjček nebo úvěrů nebo zda jí byly poukázány nějaké finanční prostředky z jiných půjček či úvěrů. V rámci posouzení výdajové stránky žalované vyšel žalobce pouze z prohlášení žalované, aniž by si tyto údaje ověřil, nezkoumal náklady na bydlení, ani netrval na doložení výše nákladů na bydlení, nájemní smlouvy, nezkoumal náklady na dopravu do zaměstnání, náklady na léky nebo jiné výdaje, nezkoumal, zda splácí jiné úvěry nebo zápůjčky a jaká je výše měsíčních splátek. Žalobce zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalované, vycházel matematických propočtů, resp. pomocných parametrů (paušální vyčíslení výdajů – životní minimum) a údajů o výdajích poskytnutých samotným žalovanou, jevících se jako velmi nevěrohodné a neodpovídající potřebám reálného života, zejména pokud jde o náklady na bydlení ve výši 2 400 Kč měsíčně (za situace, že žalovaná tvrdila, že bydlí v pronájmu), čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020 OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).
26. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení paušalizovaných nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v částce 400 Kč a smluvní pokuty v částce 998 Kč (přičemž co do smluvní pokuty v částce 24 002 Kč bylo řízení zastaveno, výrok I. rozsudku).
27. Plnil-li žalobce žalované z neplatné smlouvy o úvěru částku 50 000 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky převzala a disponovala s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaná na dluh uhradila pouze částku 19 626 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovanou uhradit žalobci částku 30 374 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal ji soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 30 374 Kč za dobu od 7. 8. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostala žalovaná až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalované doručena dne 6. 8. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalované z bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nárokovaného příslušenství, tj. úroku ve výši 35,00 % ročně z částky 45 871,90 Kč za dobu od 26. 1. 2019 do zaplacení maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 119 707 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 58 615 Kč za dobu od 26. 1. 2019 do 28. 1. 2020, z částky 56 615 Kč za dobu od 29. 1. 2020 do 28. 2. 2020, z částky 55 615 Kč za dobu od 29. 2. 2020 do 6. 8. 2020 a z částky 25 241 Kč za dobu od 7. 8. 2020 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
28. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud zpětvzetí žaloby co do úroku ve výši 67,66 % ročně z částky 45 871,90 Kč za dobu od 26. 1. 2019 do zaplacení a co do smluvní pokuty ve výši 24 002 Kč v daném případě hodnotil jako procesní neúspěch žalobce, neboť žalobce procesně zavinil, že řízení muselo být v této části zastaveno (§ 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. o. s. ř. ). V daném řízení činí úspěch žalobce 18,70 % a jeho neúspěch 81,30 %. Žalovaná byla proto, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalované náklady řízení; žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).