Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 63/2021-41
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 11.194,70 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11.194,70 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 603,50 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,40 Kč, s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 9.033,70 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.033,70 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2.252 Kč, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11.194,70 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 603,50 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,40 Kč, s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 9.033,70 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.033,70 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2.252 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 23. 11. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11.194,70 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 603,50 Kč, s běžícím úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 9.033,70 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,40 Kč a s běžícím zákonným úrokem z prodlení z částky 9.033,70 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení s tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 30. 7. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr až do výše 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s úvěrem platit úrok ve výši 16,9 % ročně. Úvěr měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč vždy k 15 dni v měsíci počínaje 15. 8. 2019. Současně se žalovaný zavázal platit také náklady a výdaje spojené se smlouvou. Pro případ nezaplacení splátky, tedy pro případ prodlení, byl smlouvou sjednán poplatek za správu úvěru v prodlení a náklady za vymáhání ve výši dle sazebníku. Žalovaný neplnil své závazky řádně a včas, kdy nezaplatil splátky za listopad, prosinec 2019 a leden 2020. Žalobkyně tak v souladu s článkem 7.2 smlouvy byla oprávněna požadovat splacení všech svých závazků, o čemž žalovaného informovala dopisem dne 17. 2. 2020. Žalovanému současně poskytla lhůtu do 20. 3. 2020 k zaplacení. Marným uplynutím lhůty došlo k zesplatnění, resp. dopisem ze dne 21. 3. 2020 byl žalovaný informován o zesplatnění ke dni 20. 3. 2020. K tomuto datu činila dlužná částka 11.813,60 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 9.033,70 Kč, když žalovaný zaplatil na jistinu toliko 966,30 Kč, a tato částka byla odečtena od poskytnutého úvěru ve výši 10.000 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 1.032,20 Kč, na který žalovaný zaplatil 428,70 Kč a zbývá tak zaplatit 603,50 Kč, ceny za vedení účtu, které nepřirůstaly k jistině v celkové částce 2.507 Kč, na které žalovaný zaplatil 346 Kč a zbývá tak uhradit 2.161 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 20,01 Kč, na který žalovaný zaplatil 4,61 Kč a chybí tak doplatit 15,40 Kč. Žalobkyně ode dne následujícího poté žádala běžící úroky a úroky z prodlení v zákonné výši. Přes předžalobní upomínku ze dne 20. 10. 2020 žalovaný nezaplatil ničeho. Žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet.
2. Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
4. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 24. 3. 2021 sdělila, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala na základě sdělené průměrné mzdy ve výši 11.660,40 Kč, která byla potvrzena zaměstnavatelem. Dále bylo ověřeno, že žalovaný nepodal návrh na oddlužení. Z výpisu z běžného účtu, který žalobkyně vedla pro žalovaného, vyplývají příjmy ze zaměstnání. Žalobkyně dále provedla kontrolu přes systém CBCB, z něhož vyplynulo, že žalovaný neměl problémy se splácením žádných závazků vůči bankovním institucím, žalobkyně současně věděla, že žalovaný splácí úvěr měsíční splátkou 1.492 Kč, který mu byl poskytnut dne 30. 7. 2019, a že tedy nové splátkové zatížení činí 1.992 Kč. Při zohlednění statistických výdajů ve výši 7.932 Kč a splátek, tak zbývalo žalovanému měsíčně 1.736,40 Kč.
5. Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) vyzváni, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně i žalovaný byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Právní zástupci žalobkyně převzal výzvu dne 21. 4. 2021, žalovaný dne 5. 5. 2021 fikcí. Ve stanovené lhůtě žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaný se nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.
6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, z ceníku, ze sazebníku, z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, z výzvy ze dne 17. 2. 2020, z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání, oznámení o zesplatnění, z dokladu o vyplacení úvěru, z výpisu z běžného účtu žalovaného, z přehledu úvěrového účtu, z výpisu CBCB soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 30. 7. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 10.000 Kč při úrokové sazbě 16,9 % a RPSN 19,37 %. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník. Úvěr měl být splácen inkasem z běžného účtu v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu, tj. ve výši 500 Kč, vždy k 15. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž bude smlouva uzavřena. Článek 7 smlouvy uváděl, že za porušení podmínek smlouvy se považovalo prodlení se splacením jedné splátky úvěru po dobu delší tří měsíců anebo prodlení se splácením více než dvou splátek. Následkem porušení podmínek pak byla možnost banky prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Pojištění bylo sjednáno ve smlouvě v článku 6, kdy se jednalo o„ pojištění vyčerpané částky“, a kde měsíční pojistné bylo vypočteno z částky vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v procentní sazbě uvedené v ceníku. Úvěr ve výši 10.000 Kč žalovaný čerpal dne 1. 8. 2019. Pokud jde o splácení, žalovaný dne 1. 8. 2019 zaplatil poplatek ve výši 50 Kč, dne 3. 10. 2019 bylo strženo celkem 257,82 Kč, dne 14. 10. 2019 bylo strženo celkem 344,24 Kč, dne 18. 11. 2019 částka
2.002,11 Kč a dne 9. 12. 2019 částka 92,44 Kč. Následně již z běžného účtu žalovaného nebylo nic strženo. Tyto splátky byly započítány v částce 966,36 Kč na jistinu, v částce 428,70 Kč na úrok, v částce 4,61 Kč na úrok z prodlení a v částce 346 Kč na úhradu poplatků. Dlužná částka ke dni 30. 9. 2020 činila 13.122,81 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 9.033,70 Kč, dlužného úroku ve výši 1.425,9 Kč, dlužného úroku z prodlení ve výši 502,21 Kč a dlužných poplatků ve výši 2.161 Kč. Pokud jde o poplatky, žalovanému byla účtována každý měsíc cena za pojištění ve výši 90 Kč, dne 24. 2. 2020 pak náklady spojené s prodlením ve výši 900 Kč a taktéž dne 26. 1. 2020. Dopisem ze dne 17. 2. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 2.405 Kč nejpozději do 20. 3. 2020. Současně byl upozorněn, že pokud nebude tato částka uhrazena v daném termínu, bude přistoupeno k okamžitému splacení celého úvěru, který činil 9.706 Kč k tomuto dni, dále bude dluh předán k vymáhání, bude úročen a dojde k vypovězení smlouvy a současně bude zadán do registru dlužníků. Dopisem ze dne 21. 3. 2020 bylo žalovanému sděleno, že na základě předchozí upomínky došlo dne 20. 3. 2020 k zesplatnění, a že dlužná částka k tomu dni činí 11.814 Kč. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 20. 10. 2020, odeslanou dne 20. 10. 2020, když dlužná částka k tomuto dni činila 13.251,02 Kč. Současně byl žalovaný upozorněn na soudní řešení věci. Dle ceníku pro peníze na klik činil poplatek za pojištění 1 % měsíčně z dlužné částky na konci účetního období a dle ceníku žalobkyně pro bankovní obchody činil poplatek za náklady spojené s prodlením 300 Kč za 10 dní v prodlení, což znamenalo, že tyto náklady byly účtovány vždy k desátému, čtyřicátému a sedmdesátému dni prodlení ve výši 300 Kč, 900 Kč a 900 Kč. Dle výpisu z běžného účtu žalovaného, žalovaný měl příjem ze zaměstnání v březnu 2019 v částce 7.277 Kč a dále na účet jméno celé jméno žalovaného chodily přídavky na děti a rodičovské příspěvky ve výši 8.100 Kč, v dubnu 2019 zde byl uvedený příjem ve výši 13.209 Kč a dávky, v květnu 2019, mzda ve výši 14.255 Kč a dávky, v červnu 2019 mzda ve výši 14.598 Kč a dávky, v červenci 2019 mzda ve výši 8.963 Kč a nemocenská ve výši 1.570 Kč, ke dni 30. 7. 2019 se již na tomto účtu objevil úvěr od žalobkyně ve výši 70.000 Kč. Z výpisu z databáze CBCB vyplývá, že žalovaný měl závazky toliko pouze ve vztahu k žalobkyni a nikoliv k jiným subjektům. Také soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalovaný za posledních pět let od podání žaloby neměl vedenou exekuci či zde nebylo vedeno řízení, jehož předmětem by byl dluh z úvěru či jiného finančního produktu.
7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, kterou je nutné právně hodnotit podle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku jako smlouvu o úvěru, na základě které bylo žalovanému umožněno opakovaně čerpat úvěr až do výše úvěrového limitu sjednaného v částce 10.000 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splácet pravidelnou měsíční splátkou ve výši 500 Kč měsíčně, splatnou vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 8. 2019.
11. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou, ukládající žalobkyni povinnost zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně předložila výpis z běžného účtu nikoliv žalovaného, ale jeho nezletilého syna jméno, r. rok, z něhož vyplývají příjmy žalovaného ze zaměstnání, stejně jako dávky státní sociální podpory, které rodina získávala. Současně zkoumáním žalobkyně nebyly nalezeny jiné splátky u jiných společností než pouze u žalobkyně z titulu dalšího ve stejný den uzavřeného úvěru, přičemž v součtu tyto splátky nedosahovaly částky 2.000 Kč. Soudu je i z jeho úřední činnosti známo, že žalovaný pravděpodobně neměl žádné nové či běžící závazky, když poslední řízení ve vztahu k jeho osobě u zdejšího soudu bylo zahájeno v roce 2013. Soud tak dospěl k závěru, a to především s ohledem na výši tohoto úvěru, že žalobkyně své povinnosti zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr dostála.
12. Z předložených listin ale vyplynulo, že žalovaný od počátku úvěr nesplácel, když úvěr měl být splácen inkasem z běžného účtu. Tento účet však pravidelně neobsahoval dostatek peněz, aby mohla být provedena splátka v plné výši, a tak byl úvěr splácen náhodně a částky strhávaný pouze v situaci, kdy na účtu byly dostupné finanční prostředky. Žalobkyně doložila, že žalovaného opakovaně vyzývala k placení, upozornila jej na následky v případě nezaplacení a úvěr v souladu se smlouvou také zesplatnila, když žalovaný dlouhodobě neplnil své povinnosti a byly tak splněny podmínky pro toto zesplatnění. Výše jednotlivých nároků pak vyplynula z předložených listin, přičemž nárok na zaplacení jistiny vyplývá přímo z ustanovení § 2395 občanského zákoníku , stejně jako nárok na zaplacení úroků, které byly smlouvou sjednány ve výši 16,9 % ročně a stejně tak ze smlouvy vyplývá nárok na úhradu pojistného, který byl sjednán v částce 1 % z poskytnuté částky, což by mělo činit v případě úvěrového rámce 10.000 Kč právě 100 Kč měsíčně, žalobkyně tyto poplatky upravovala podle výše aktuálně dlužné částky. Pokud jde o poplatky i právo na jejich zaplacení vyplývá ze smlouvy a sazebníku poplatků, když žalobkyně žalovanému účtovala dvakrát náklady spojené s prodlením vždy ve výši 900 Kč. Je nepochybné, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou jednotlivých splátek i s úhradou zesplatněného úvěru a důvodným je taky požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky tvořené jistinou úvěru. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky, tak jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku.
13. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a jako zcela úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše odměny vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 252 Kč Náklady řízení celkem činí 2.252 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.
14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu ).