Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
8 C 163/2021-40
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně,
právně zastoupený JUDr. jméno příjmení,
advokátem se sídlem adresa,
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované,
o zaplacení 2 602 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 29. 1. 2020 až do zaplacení to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení 602 Kč, úroku z prodlení ve výši 147,95 Kč, úroku ve výši 1 000 Kč a úroku z prodlení z částky 2 000 Kč za dobu od 13. 12. 2019 do 28. 1. 2020 zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 29. 1. 2020 až do zaplacení to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 602 Kč, úroku z prodlení ve výši 147,95 Kč, úroku ve výši 1 000 Kč a úroku z prodlení z částky 2 000 Kč za dobu od 13. 12. 2019 do 28. 1. 2020 zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu 2 602 Kč spolu úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 2 000 Kč od 13.12.2019 až do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 147,95 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 1 000 Kč. V odůvodnění uvedl, že dne 5.11.2018 žalovaná prostřednictvím internetu uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalovaná obdržela 2 000 Kč, které se zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 000 Kč, a to do 3.12.2018. Žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplnila, právnímu předchůdci žalobce tak dle smlouvy vzniklo dále právo požadovat smluvní pokutu ve výši 602 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení představuje úrok za dobu od 4.12.2018 do 30.9.2019. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4.12.2019 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 20.1.2020.
2. Z jednání soudu se žalobce omluvil, soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) v jeho nepřítomnosti. Žalovaná ve věci uvedla, že se v minulosti dostala do problémů, měla vážný úraz a důvěřovala bývalému partnerovi, který si na ní bral různé půjčky. Číslo účtu, na nějž právní předchůdce žalobce zaslal 2 000 Kč je nicméně jejím účtem.
3. Z potvrzení právnická osoba vyplynulo, že na účet č. bankovní účet bylo dne 5.11.2018 zasláno 2 000 Kč, z tohoto účtu byla dne 2.11.2018 zaslána na účet právního předchůdce žalobce 1 Kč. Z oznámení ze dne 3.8.2018, které bylo dle poštovního archu odesláno žalované, vyplynulo, že žalované byly oznámeny skutečnosti o postoupení předmětné pohledávky. Dále žalobce doložil tabulku s osobními údaji žalované a nepodepsané listin y, a sice smlouvu o úvěru, čestné prohlášení ke smlouvě a rámcovou smlouvu o úvěru. Z předžalobní výzvy ze dne 9.11.2020 vyplynulo, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě v žalobě uplatněného dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle připojeného poštovního archu byla tato písemnost odeslána dne 11.11.2020. Z oznámení ze dne 20.1.2020 vyplynulo, že žalované byly oznámeny skutečnosti o postoupení předmětné pohledávky. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla tato písemnost žalované odeslána před podáním žaloby dne 22.1.2020. Žalobce rovněž doložil smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi ním a společností shora uvedenou a svědčící o postoupení předmětné pohledávky žalobci a dále také dvě smlouvy o úvěru a obchodní podmínky úvěru, jejichž obsahem se soud dále nezabýval, neboť smlouvu neshledal platnou (viz níže).
4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce zaslal dne 5.11.2018 na bankovní účet žalované 2 000 Kč. Žalobce disponuje osobními údaji žalované, dne 22.1.2020 jí odeslal oznámení o postoupení pohledávky žalobci, což se uskutečnilo na základě smlouvy shora uvedené.
5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Dle § 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
9. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobce převedl na účet žalované 2 000 Kč, ovšem po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nebyl prokázán žádný právní titul k takovému úkonu. Z žádného provedeného důkazu ani při přihlédnutí k nerozporovaným tvrzením žalobce nevyplývá, že by žalovaná provedla jakýkoliv relevantní úkon směřující k uzavření smlouvy o úvěru s žalobcem tvrzeným obsahem. Bylo pouze prokázáno, že žalobce disponuje identifikačními údaji žalované a nepodepsanou smlouvou, aniž by bylo jakkoli doloženo, že tyto údaje žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci, sdělila žalovaná a jakým způsobem. Nebylo tak nijak prokázáno, že by se smlouva doložená žalobcem dostala do sféry dispozice žalované a tato následně vyjádřila, ať již jakýmkoliv způsobem, vůli tuto smlouvu uzavřít. Skutečnosti nyní uvedené jsou dle názoru soudu pro takový závěr nedostatečné, svou neúčastí při jednání soudu se žalobce vzdal možnosti být vyzván k doplnění důkazů. Pokud pak bylo prokázáno pouze to, že právní předchůdce žalobce uhradil žalované 2 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť žalované bylo plněno bez právního důvodu a je povinna takové obohacení žalobci vydat (§ 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku ). Jelikož tedy absentuje právní titul, nemohla být sjednána doba plnění a žalovaná byla povinna obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku ). Jelikož tak řádně a včas neučinila, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku ) a žalobce má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče počátku běhu úroků z prodlení nebylo v řízení prokázáno, že by žalobce vyzval žalovanou dříve, než tak učinil upomínkou (oznámením) odeslanou dne 22.1.2020. Takovou je s odkazem na § 573 občanského zákoníku třeba považovat za doručenou třetí pracovní den od jejího odeslání, tedy dne 27.1.2020. Ode dne 29.1.2020, kdy neplnila bez zbytečného odkladu, je tedy žalovaná v prodlení.. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku č. I tohoto rozsudku a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. Pro úplnost je také třeba zmínit, že žalobce nijak nedoložil, že by se jeho právní předchůdce alespoň elementárním způsobem zabýval schopností žalované splácet úvěr. Aktuálně účinné znění zákona o spotřebitelském úvěru sice počítá v případě takové vady s aktivitou dlužníka ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. I z tohoto pohledu by pak bylo třeba potenciálně uzavřenou smlouvu mezi účastníky řízení považovat za neplatnou a vypořádat vzájemný vztah dle pravidel bezdůvodného obohacení.
10. Podle § 151 o.s.ř. o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Jelikož byl poměr úspěchu a neúspěchu mezi stranami zhruba stejný (53 % ku 47 %, kdy z celkového předmětu řízení ve výši 4 256,84 Kč činil úspěch žalobce 2 281,14 Kč a úspěch žalované 1 975,70 Kč), rozhodl soud s odkazem na § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. o nákladech řízení, jak je shora uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.