Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 103/2020-42

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivou Winklerovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 16 096,58 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 000 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení další částky 6 096,58 Kč, úroku ve výši 86,15 % ročně z částky 13 000 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 690,18 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení další částky 6 096,58 Kč, úroku ve výši 86,15 % ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 690,18 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 17 096,58 Kč s příslušenstvím, jakožto dluhu vyplývajícího ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum uzavřené mezi žalobcem a žalovaným. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na jeho účet úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr a sjednaný úrok ve výši 129,78 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po 968 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, žalobci nezaplatil do zesplatnění úvěru ničeho. Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním tohoto dluhu, které trvalo i přes výzvy žalobce k jeho splnění po dobu více než 65 dnů a v důsledku toho se dluhy založené smlouvou o úvěru staly v souladu s touto smlouvou dne datum splatnými jako celek, po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil celkem částku 2 000 Kč. Dlužná částka se skládá z nové jistiny 13 792,18 Kč, smluvní pokuty za prodlení 30 dní se splácením první a druhé splátky ve výši 498 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného o 15 dní se splácením první a druhé splátky ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 406,40 Kč, na kterou žalobci vzniklo právo po zesplatnění úvěru. Žalobce dále požadoval zaplacení běžících úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 690,18 Kč od datum do zaplacení a běžících úroků ve výši 86,15 % ročně z částky 13 000 Kč od datum až do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Dne datum vzal žalobce žalobu co do částky 1 000 Kč, kterou žalovaný uhradil po podání žaloby dne datum, zpět, a proto soud usnesením ze dne 9.2.2021 č.j. -30 řízení co do částky 1 000 Kč částečně zastavil. Předmětem řízení tak nadále zůstalo zaplacení zbývající částky ve výši 16 096,58 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 690,18 Kč za období od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 690,18 Kč za období od datum do zaplacení a úroku ve výši 86,15 % ročně z částky 13 000 Kč od datum do zaplacení.

4. Dne datum soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který se k tomuto jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán.

5. Po provedeném dokazování a to z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, předsmluvního formuláře ze dne datum, oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře ze dne datum, prohlášení klientů, karty klienta, dokladu o vyplacení úvěru, potvrzení obec správy sociálního zabezpečení, výpisu z účtu žalovaného, výpisů ze systémů SOLUS a NRKI, hodnocení klienta, vyjádření znalce, výzev ze dne datum a datum, oznámení ze dne datum, předžalobní výzvy ze dne datum a podacího archu ze dne datum má soud za prokázané, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce zjišťoval úvěruschopnost žalovaného. Z listin, na základě kterých žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného, bylo zjištěno, že žalovaný neměl žádný záznam v registru SOLUS, v systému NRKI nebylo možné zjistit rizikovost klienta, žalovaný byl pobíratelem invalidního důchodu 3. stupně a příjem žalovaného byl představován důchodem, jehož výše před uzavřením smlouvy byla 7 247 Kč, účet žalovaného v době uzavření smlouvy vykazoval zůstatek pouze 3,06 Kč a dle hodnocení klienta měly měsíční výdaje žalovaného být v celkové výši 5 110 Kč s tím, že měly být představovány životním minimem ve výši 3 410 Kč, náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč, ostatními výdaji (doprava, kurzy, záliby apod.) ve výši 200 Kč a finanční rezervou ve výši 500 Kč, volné zdroje žalovaného tedy činily 2 137 Kč. Dne datum uzavřeli účastníci smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 13 000 Kč, kdy úroková sazba činila 129,78 % ročně. Peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč byly na účet žalovaného poukázány žalobcem dne datum. Žalovaný se zavázal úvěr a úroky v celkové výši 197 064 Kč splatit v 48 měsíčních splátkách po 968 Kč splatných k 14. dni v měsíci počínaje červencem 2019, kdy až do 39. splátky se větší část splátek měla započítat na úrok a od 40. splátky pak na jistinu pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Pro případ prodlení se splácením úvěru se žalovaný zavázala žalobci zaplatit smluvní pokutu ve výši 249 Kč za každou splátku, se kterou se dostane do prodlení 30 dní a náhradu nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, se kterou se dostane do prodlení 15 dní. Trvá-li prodlení žalovaného se splněním některé splátky 65 dnů, dojde ke zesplatnění úvěru, kdy se ke dni zesplatnění stávají splatnými pohledávky založené smlouvou o úvěru jako celek, včetně dosud přirostlých úroků, které se stávají součástí jistiny pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Po zesplatnění úvěru se žalovaný zavázala žalobci zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný žalobci uhradil částku v celkové výši 3 000 Kč. Žalobce žalovaného vyzýval k zaplacení dlužných splátek s tím, že byl žalovaný ve výzvách upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. Ke dni datum žalobce úvěr zesplatnil. K zaplacení dlužné částky po zesplatnění úvěru byl žalovaný vyzván rovněž výzvou zástupce žalobce ze dne datum s tím, že pokud tak neučiní, bude proti němu podána žaloba.

6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky

v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. V posuzovaném případě mezi stranami byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru, kterou žalobce uzavřel v postavení podnikatele, žalovaný v postavení spotřebitele, a proto je na místě aplikovat i příslušná ustanovení o.z. o spotřebitelských smlouvách, jakož i , o spotřebitelském úvěru.

12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru řádně splnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného uloženou mu ustanovením , o spotřebitelském úvěru, a zda tedy mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Soud má na základě předložených listin za to, že žalobce uvedenou povinnost řádně nesplnil, neboť žalobce v okamžiku uzavření smlouvy vycházel pouze z prokázaného příjmu žalovaného, který byl 7 247 Kč, což bylo osvědčeno potvrzením obec správy sociálního zabezpečení a výpisu z účtu žalovaného. Dále žalobce navíc ověřil z databáze SOLUS a NRKI skutečnost, zda žalovaný nemá další finanční závazky a jaké je skóre rizikovosti žalovaného s tím, že žalovaný žádný záznam v databázi neměl a rizikovost žalovaného nebylo možné zjistit. Žalobce však nedostatečným způsobem prověřoval výdajovou stránku žalovaného, přestože z výpisu z účtu žalovaného je patrné, že zůstatek tohoto účtu v době uzavření smlouvy byl pouze 3,06 Kč, z čehož je zřejmé, že měsíční výdaje žalovaného se při nejmenším rovnali jeho měsíčním příjmům představovaným pouze invalidním důchodem 3. stupně. V souvislosti s tím nemůže být považováno za přiměřené stanovení životních nákladů žalovaného pouhé převzetí částky zákonem stanoveného životního minima a dále není možné se spoléhat pouze na údaje sdělené žalovaným, když je objektivně zjevné, že celkové výdaje žalovaného ve výši 5 110 Kč, kde je započtena i rezerva ve výši 500 Kč, uvedené v hodnocení klienta ani rámcově neodpovídají obvyklým výdajům osob v České republice na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky), dopravu, jídlo a osobní náklady (např. volnočasové aktivity, na ošacení, komunikační prostředky atd.). Výdajovou stránku žalovaného je dle názoru soudu minimálně vhodné ověřit s využitím průměrných výdajů člena průměrné domácnosti, kdy z údajů uvedených na stránkách Českého statistického úřadu bylo možné zjistit, že průměrná měsíční výše výdajů na člena průměrné české domácnosti za rok 2018, jde-li o důchodce, činila 11 199 Kč, tj. 134 388 Kč ročně děleno 12 měsíci po zaokrouhlení (viz. webová adresa). Za tohoto stavu lze uzavřít, že žalobce porušil povinnost vyplývající mu z , o spotřebitelském úvěru, a to posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele a z uvedeného důvodu je smlouva podle , o spotřebitelském úvěru, neplatná. Za tohoto stavu tak byl žalovaný povinen vrátit žalobci jen jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem.

13. Na základě neplatné smlouvy o úvěru bylo žalovanému poskytnuto 13 000 Kč, žalovaný přitom zaplatil žalobci dosud celkem 3 000 Kč a je tak povinen mu s ohledem na již uvedené zaplatit jen 10 000 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 10 000 Kč jako nesplacenou jistinu s běžícími úroky z prodlení podle o.z. ve výši podle Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 30.8.2010 sp.zn. . Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud zkapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k datum. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobci přiznána částka 10 000 Kč s běžícím příslušenstvím, jež ke dni vyhlášení rozhodnutí činí částku 1 314,24 Kč. Žalobce měl tedy úspěch ohledně celkové částky 11 314,24 Kč. Neúspěch měl naopak ohledně částky 6 096,58 Kč a běžícího úroku zkapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí v částce 19 838,51 Kč. Žalobce měl tedy neúspěch ohledně celkové částky 25 935,09 Kč. Vzhledem k tomu, že převážný úspěch v řízení měl žalovaný, soud by podle přiznal náhradu nákladů řízení žalovanému. Jelikož ale žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.