Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
27 C 46/2021-38
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 461,76 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 6 461,76 Kč s příslušenstvím, se zamítá.
II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 6 461,76 Kč s příslušenstvím, se zamítá. II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 6 461,76 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení měla žalovaná s původním věřitelem, společností právnická osoba, uzavřít dne 9. 11. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši 3 200 Kč, splatný – spolu s poplatkem 3 261,76 Kč – dne 7. 12. 2018 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek původního věřitele webová adresa, po předchozí registraci. Po odeslání žádosti žalované o konkrétní úvěr prověřil původní věřitel její schopnost splácet a zaslal jí návrh úvěrové smlouvy. Žalovaná návrh akceptovala a původní věřitel jí vyplatil částku 3 200 Kč převodem na její účet č. bankovní účet. Žalovaná dluh nesplatila ve lhůtě splatnosti. Původní věřitel pohledávku postoupil na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 9. 2019. Žalovaná na dluh ničeho neuhradila, byť byla dne 17. 4. 2020 předžalobně vyzvána. Pokud by soud neuznal nárok na zaplacení ze smlouvy, navrhla žalobkyně posouzení nároku jakožto bezdůvodného obohacení. K výzvě soudu ohledně prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně podáním ze dne 13. 4. 2021 doplnila svá skutková tvrzení tak, že původní věřitel úvěruschopnost žalované prověřoval zejména výpočtem mezi dosažitelnými příjmy a výdaji, a uvedla, jaká byla v tomto směru obecná metodika původního věřitele. Dále měla být žalovaná lustrována v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, přičemž původní věřitel neměl na základě svého prověřování důvodné pochyby ohledně platebních schopností žalované. Žádné důkazy k prokázání svých tvrzení v tomto směru žalobkyně neoznačila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná.
3. Na ústní jednání dne 18. 6. 2021 se žalovaná bez omluvy nedostavila, žalobkyně se podáním doručeným dne 15. 6. 2021 z jednání omluvila, o„ přerušení řízení“ (myšleno zjevně odročení jednání) nežádala. Absencí žalobkyně pak byl znemožněn postup dle § 153b o.s.ř. Soud tedy věc projednal v běžném režimu, za nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Co se týká žádosti žalobkyně obsažené v její omluvě (aby soud v případě, že nebude moci žalobě v plném rozsahu vyhovět, žalobkyni před jednáním vyzval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů), pak tato je z procesního hlediska zcela irelevantní. K projednání žaloby, provádění důkazů a rozhodnutí dochází zásadně na soudním jednání, jež je také určeno pro poskytování případných dalších procesních poučení a výzev, např. dle §§ 118a , 118b o.s.ř.
4. Soud provedl všechny listinné důkazy, založené žalobkyní, a učinil z nich následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno ze dne 7. 11. 2018, že mezi původním věřitelem, společností právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž se původní věřitel zavázal žalované poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 3 200 Kč a žalované se jej zavázala vrátit spolu s poplatkem 3 261,76 Kč do 7. 12. 2018. Z potvrzení o provedení transakce dne 9. 11. 2018, že původní věřitel zaslal na žalovanou v úvěrové smlouvě označený účet jistinu úvěru 3 200 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 vč. příloh 1-4, že původní věřitel postoupil na žalobkyni soubor pohledávek za svými dlužníky. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy ze 17. 4. 2020 vč. podacího lístku, že původní věřitel informoval žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni smlouvou ze dne 2. 4. 2020 a že právní zástupce předžalobně vyzval žalovanou k úhradě pohledávky postoupené na žalobkyni smlouvou ze dne 2. 4. 2020.
5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru o nedůvodnosti žaloby, neboť žalobkyně v řízení neunesla důkazní břemeno ke svým tvrzením (§ 120 odst. 1 o.s.ř, § 132 o.s.ř. ).
6. V souladu se zásadou procesní ekonomie se soud nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně je vůbec osobou oprávněnou domáhat se zaplacení v žalobě označené pohledávky, a dospěl k závěru, že nikoli, resp. že žalobkyně toto své právo neprokázala. Jak vyplývá z provedených důkazů, úvěrová smlouva byla uzavřena dne 7. 11. 2018 a částka byla žalované původním věřitelem zaslána 9. 11. 2018, dluh se stal splatným 7. 12. 2018. Předmětná pohledávka – ať již ze smlouvy o úvěru či jakožto bezdůvodné obohacení – tak nemohla existovat ke dni uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017, neboť datum údajného postoupení cca o rok předchází datu vzniku pohledávky (k důkazu navíc nebyl předložen seznam pohledávek, neboť předmětná Příloha 1 Smlouvy neobsahuje žádné údaje). Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 9. 2019, o níž žalobkyně hovořila v žalobě, k důkazu předložena (ani označena) nebyla. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy ze 17. 4. 2020 pak vyplývá, že pohledávka za žalovanou měla být postoupena smlouvou dokonce až z 2. 4. 2020; ani ta však k důkazu předložena (ani označena) nebyla. Žalobkyně tedy neprokázala, že by nabyla pohledávku původního věřitele za žalovanou, z tvrzení a důkazů navíc vyplývají 3 různá údajná data uzavření postupní smlouvy. Jediná předložená postupní smlouva časově předchází vzniku pohledávky a navíc z ní není ani patrné, že by jí byla postupována právě (též) konkrétní žalovaná pohledávka za žalovanou. Neprokázala-li žalobkyně, že předmětnou pohledávku za žalovanou vůbec od původního věřitele nabyla, nezabýval se soud pro nadbytečnost dalšími relevantními okolnostmi (zejm. otázkou dostatečnosti prověření úvěruschopnosti žalované).
7. Pro úplnost soud dodává, že vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně se k jednání nedostavil, nebylo možné dát mu příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. , aby označil důkazy k prokázání nabytí předmětné pohledávky za žalovanou. Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. ). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 ). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník (či jeho právní zástupce) nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení (či jeho právního zástupce) znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 1 , odst. 3 o.s.ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 , Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád . Komentář, I. díl, 7. vydání, Praha, C. H. Beck, 2006, str. 550). Pokud se právní zástupce žalobkyně k jednání nedostavil, nemohlo mu být dáno příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a nese tak procesní odpovědnost za neunesení důkazního břemene k prokázání skutečností shora uvedených. Ze shodného důvodu rovněž nebylo možné dát ani procesní poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř.
8. Z výše uvedených důvodů soudu nezbylo, než žalobu zamítnout pro neunesení důkazního břemene.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. , když jinak plně procesně úspěšné žalované v řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).