Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 429/2020-24
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, PhD.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se co do částky částka zastavuje.
III. Žaloba se zamítá v rozsahu rozdílu částek požadovaných žalobcem, tj. částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení na straně jedné a částkou přiznanou ve výroku I. na straně druhé, tj. částkou částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu
okres soudní poplatek ve výši částka, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Řízení se co do částky [částka] zastavuje.</b> <b>III. Žaloba se zamítá v rozsahu rozdílu částek požadovaných žalobcem, tj. částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení na straně jedné a částkou přiznanou ve výroku I. na straně druhé, tj. částkou [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu [okres] soudní poplatek ve výši [částka], a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou ze dne datum, ve znění jejího doplnění ze dne datum, se žalobce vůči žalované domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, uzavřené mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále také„ právní předchůdce žalobce“), která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobci.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobce vyjádřil souhlas s tímto postupem, zatímco žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.
3. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, z níž bylo zjištěno, že původní věřitel, právnická osoba, podle § 1879 - 1886 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“), postoupil pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru číslo na žalobce, který pak dopisem ze dne datum splnil svoji informační povinnost vůči žalované týkající se postoupení pohledávky.
4. V rámci doplnění žaloby ze dne datum vzal žalobce podanou žalobu částečně zpět co do částky částka s tím, že v žalobě došlo k písařské chybě, kdy místo inkasního poplatku v částce částka bylo nesprávně uvedeno částka. Nadále tak požaduje zaplacení částky částka s příslušenstvím. Soud tedy s ohledem na výše uvedené řízení podle § 96 odst. 2 o.s.ř. výrokem II. zčásti zastavil.
5. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Ze smlouvy číslo ve spojení s přílohou číslo smlouvy o úvěru – předpis splátek je zřejmé, že smluvní strany uzavřely dne datum smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z., na jejímž základě se zavázal právní předchůdce žalobce poskytnout žalované částka, přičemž podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že uvedená částka jí byla předána v hotovosti. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit s navýšením o celkem částka v 14 pravidelných měsíčních splátkách po částka. První splátku byla přitom povinna uhradit do měsíce od uzavření smlouvy, tj. do datum, a každá další splátka byla splatná vždy 23. den příslušného kalendářního měsíce. V této souvislosti bylo ve smluvních podmínkách smlouvy o úvěru ve vazbě na počet sjednaných splátek uvedeno, že roční sazba úroku činí 15 % a RPSN 252,65 %.
6. Žalobce uvedl, že žalovaná neplatila řádně a včas dohodnuté splátky, když uhradila pouze dne datum částku částka a dne datum částku částka. Žalobce tak požaduje, aby mu žalovaná zaplatila na nesplacené jistině částku částka, dále pak částka jako úrok z úvěru za sjednanou dobu, na kterou byl úvěr poskytnut, částka na poplatku za poskytnutí úvěru, částka na administrativním poplatku za vyhodnocení úvěru, částka na inkasním poplatku a částka na smluvní pokutě. Vedle toho žalobce uplatňoval nárok na zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru z nesplacené jistiny, obojí kapitalizované ke dni účinnosti postoupení pohledávky a dále až do zaplacení. Žalobce podacím lístkem ze dne datum prokázal, že žalované zaslal poštou předžalobní upomínku.
7. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Především se zabýval platností sjednané výše smluvního úroku, který musí být co do své výše stanoven tak, aby nebyl v rozporu s dobrými mravy. Podle ustanovení
§ 2 odst. 3 o.z. nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. V tomto směru soud přihlížel k rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004 , které shodně uzavřely, že přípustná sjednaná míra smluvního úroku z úvěru či půjčky nesmí přesahovat dvoj až trojnásobek průměrné úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů v měsíci, kdy byla půjčka (resp. úvěr) poskytnuta tak, jak ji poskytovaly bankovní subjekty. Je-li tato hranice překročena, je namístě podle Nejvyššího soudu učinit závěr o neplatnosti sjednaného smluvního úroku co do výše pro rozpor s dobrými mravy. Uvedený závěr platí i pro posuzovanou věc. Dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba v době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v dubnu 2018, u půjček a úvěrů poskytovaných pro domácnosti se splatností od jednoho roku do pěti let 10,40 %. Bylo by tak možné akceptovat maximálně trojnásobek, tj. 31,20 %. V úvěrové smlouvě byl sice formálně sjednán úrok z úvěru ve výši 15 % ročně, avšak je zcela zřejmé, že částka částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec poskytnutých částka, výrazně přesahuje trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry a půjčky v daném období (31,20 % z částka činí částka), přičemž struktura částky, která měla být vrácena, je nastavena tak, aby obcházela zákon, pokud jde o sjednanou výši smluvního úroku, který je stanoven částkou částka, což odpovídá 9,6 % z jistiny. U ostatních položek (poplatek za sjednání úvěru, poplatek za zprostředkování, administrativní poplatek) představuje jejich součet částku částka, tj. 72,18 % z jistiny. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4084/12 a ze dne datum sp. zn. I. ÚS 199/2011 , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o úvěru jako celek uzavřenou mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1, § 588 o.z. pro rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalované) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady úvěru svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty, a jsou spotřebiteli účtovány v částkách nepoměrně vyšších oproti sjednanému úroku z úvěru, čehož účelem je obejít zákon s ohledem na maximální možnou výši sjednaného úroku. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud proto nárok žalobce vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaná se na úkor právního předchůdce žalobce plněním, které jí poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatila, a proto je povinna vydat žalobci částku částka, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou jistinou částka a částkou částka, kterou žalovaná již uhradila. Podle § 1970 o.z. má žalobce též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1 , 2 vl. nařízení č. 351/2013 Sb. z částky částka od datum (tj. ode dne následujícího po doručení předžalobní výzvy) do zaplacení. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty před středníkem. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta s ohledem na výše uvedené.
8. Podle položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, činí za návrh na zahájení občanského soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než částka, soudní poplatek činí 5 % z této částky. Dle položky 2 odst. 1 písm.c) za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění vyšší než částka činí soudní poplatek 4 % z této částky. Podle položky 2 odst. 2 pokud soud platební rozkaz nevydá, pokračuje v řízení a doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Soud platební rozkaz nevydal s ohledem na výši poplatku, žalobci tak doměřil soudní poplatek ve výši částka ve výroku IV. tohoto rozsudku.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobce byl ve věci převážně neúspěšný, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a žalovaná, která se řízení fakticky neúčastnila, náhradu nákladů řízení neuplatnila a z obsahu spisu je zřejmé, že jí náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.