Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 429/2020-24

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, PhD.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa žalované

o částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se co do částky částka zastavuje.

III. Žaloba se zamítá v rozsahu rozdílu částek požadovaných žalobcem, tj. částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení na straně jedné a částkou přiznanou ve výroku I. na straně druhé, tj. částkou částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu

okres soudní poplatek ve výši částka, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Řízení se co do částky [částka] zastavuje.</b> <b>III. Žaloba se zamítá v rozsahu rozdílu částek požadovaných žalobcem, tj. částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení na straně jedné a částkou přiznanou ve výroku I. na straně druhé, tj. částkou [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu [okres] soudní poplatek ve výši [částka], a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou ze dne datum, ve znění jejího doplnění ze dne datum, se žalobce vůči žalované domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, uzavřené mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále také„ právní předchůdce žalobce“), která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobci.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „ “) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobce vyjádřil souhlas s tímto postupem, zatímco žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, z níž bylo zjištěno, že původní věřitel, právnická osoba, podle - 1886 , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“), postoupil pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru číslo na žalobce, který pak dopisem ze dne datum splnil svoji informační povinnost vůči žalované týkající se postoupení pohledávky.

4. V rámci doplnění žaloby ze dne datum vzal žalobce podanou žalobu částečně zpět co do částky částka s tím, že v žalobě došlo k písařské chybě, kdy místo inkasního poplatku v částce částka bylo nesprávně uvedeno částka. Nadále tak požaduje zaplacení částky částka s příslušenstvím. Soud tedy s ohledem na výše uvedené řízení podle výrokem II. zčásti zastavil.

5. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Ze smlouvy číslo ve spojení s přílohou číslo smlouvy o úvěru – předpis splátek je zřejmé, že smluvní strany uzavřely dne datum smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z., na jejímž základě se zavázal právní předchůdce žalobce poskytnout žalované částka, přičemž podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že uvedená částka jí byla předána v hotovosti. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit s navýšením o celkem částka v 14 pravidelných měsíčních splátkách po částka. První splátku byla přitom povinna uhradit do měsíce od uzavření smlouvy, tj. do datum, a každá další splátka byla splatná vždy 23. den příslušného kalendářního měsíce. V této souvislosti bylo ve smluvních podmínkách smlouvy o úvěru ve vazbě na počet sjednaných splátek uvedeno, že roční sazba úroku činí 15 % a RPSN 252,65 %.

6. Žalobce uvedl, že žalovaná neplatila řádně a včas dohodnuté splátky, když uhradila pouze dne datum částku částka a dne datum částku částka. Žalobce tak požaduje, aby mu žalovaná zaplatila na nesplacené jistině částku částka, dále pak částka jako úrok z úvěru za sjednanou dobu, na kterou byl úvěr poskytnut, částka na poplatku za poskytnutí úvěru, částka na administrativním poplatku za vyhodnocení úvěru, částka na inkasním poplatku a částka na smluvní pokutě. Vedle toho žalobce uplatňoval nárok na zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru z nesplacené jistiny, obojí kapitalizované ke dni účinnosti postoupení pohledávky a dále až do zaplacení. Žalobce podacím lístkem ze dne datum prokázal, že žalované zaslal poštou předžalobní upomínku.

7. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Především se zabýval platností sjednané výše smluvního úroku, který musí být co do své výše stanoven tak, aby nebyl v rozporu s dobrými mravy. Podle ustanovení

§ 2 odst. 3 o.z. nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. V tomto směru soud přihlížel k rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR a , které shodně uzavřely, že přípustná sjednaná míra smluvního úroku z úvěru či půjčky nesmí přesahovat dvoj až trojnásobek průměrné úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů v měsíci, kdy byla půjčka (resp. úvěr) poskytnuta tak, jak ji poskytovaly bankovní subjekty. Je-li tato hranice překročena, je namístě podle Nejvyššího soudu učinit závěr o neplatnosti sjednaného smluvního úroku co do výše pro rozpor s dobrými mravy. Uvedený závěr platí i pro posuzovanou věc. Dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba v době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v dubnu 2018, u půjček a úvěrů poskytovaných pro domácnosti se splatností od jednoho roku do pěti let 10,40 %. Bylo by tak možné akceptovat maximálně trojnásobek, tj. 31,20 %. V úvěrové smlouvě byl sice formálně sjednán úrok z úvěru ve výši 15 % ročně, avšak je zcela zřejmé, že částka částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec poskytnutých částka, výrazně přesahuje trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry a půjčky v daném období (31,20 % z částka činí částka), přičemž struktura částky, která měla být vrácena, je nastavena tak, aby obcházela zákon, pokud jde o sjednanou výši smluvního úroku, který je stanoven částkou částka, což odpovídá 9,6 % z jistiny. U ostatních položek (poplatek za sjednání úvěru, poplatek za zprostředkování, administrativní poplatek) představuje jejich součet částku částka, tj. 72,18 % z jistiny. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. a ze dne datum sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o úvěru jako celek uzavřenou mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1, § 588 o.z. pro rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalované) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady úvěru svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty, a jsou spotřebiteli účtovány v částkách nepoměrně vyšších oproti sjednanému úroku z úvěru, čehož účelem je obejít zákon s ohledem na maximální možnou výši sjednaného úroku. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud proto nárok žalobce vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaná se na úkor právního předchůdce žalobce plněním, které jí poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatila, a proto je povinna vydat žalobci částku částka, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou jistinou částka a částkou částka, kterou žalovaná již uhradila. Podle o.z. má žalobce též právo na úrok z prodlení ve výši podle , 2 vl. z částky částka od datum (tj. ode dne následujícího po doručení předžalobní výzvy) do zaplacení. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle část věty před středníkem. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta s ohledem na výše uvedené.

8. Podle položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku poplatků, přílohy , o soudních poplatcích, činí za návrh na zahájení občanského soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než částka, soudní poplatek činí 5 % z této částky. Dle položky 2 odst. 1 písm.c) za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění vyšší než částka činí soudní poplatek 4 % z této částky. Podle položky 2 odst. 2 pokud soud platební rozkaz nevydá, pokračuje v řízení a doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Soud platební rozkaz nevydal s ohledem na výši poplatku, žalobci tak doměřil soudní poplatek ve výši částka ve výroku IV. tohoto rozsudku.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle s přihlédnutím k tomu, že žalobce byl ve věci převážně neúspěšný, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a žalovaná, která se řízení fakticky neúčastnila, náhradu nákladů řízení neuplatnila a z obsahu spisu je zřejmé, že jí náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.