Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
2 C 110/2021-20
Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr. Vladislavou Halodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 7 643 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 7 643 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 643 Kč od 24. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, se zamítá.
II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 7 643 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 643 Kč od 24. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, se zamítá. II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se žalobou z 8. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí 7 643 Kč s úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že právnická osoba uzavřela se žalovaným 26. 7. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 7 643 Kč, který měl být splacen nejpozději 23. 1. 2020. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal do data splatnosti, ale poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Právnická osoba poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů. Poté zaslal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření jeho úvěruschopnosti mu byl zaslán na webové rozhraní návrh předmětné úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 7 643 Kč a splatností 23. 1. 2020. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet pod variabilní symbol. Žalovaný celkovou částku 7 643 Kč neuhradil. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené 20. 12. 2019 s právnická osoba jako postupitelem.
2. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkové závěry.
3. Na základě provedeného dokazování nebylo možno uzavřít, že by mezi právnická osoba
a žalovaným došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru. Žádným z předložených důkazů nebylo prokázáno, že by se žalovaný zaregistroval na webových stránkách webová adresa, že by požádal o poskytnutí tvrzeného úvěru ve výši 7 643 Kč, natož že by akceptoval žalobkyní předloženou smlouvu o úvěru.
4. Vzhledem k neprokázání akceptace žalobkyní předložené smlouvy o úvěru ze strany žalovaného nemohl být učiněn závěr o uzavření této smlouvy o úvěru a nebylo tak možno uzavřít, že by právnická osoba měla vůči žalovanému pohledávku ze smlouvy o úvěru.
5. Soud se dále zabýval tím, zda by uplatněný nárok nebylo možno posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dle kterého se bezdůvodně obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, přičemž to, oč se obohatil, musí ochuzenému vydat.
6. Žalobkyně k prokázání poskytnutí úvěru žalovanému předložila pouze listin u adresovanou žalovanému označenou jako platební informace, kde je uvedena celková dlužná částka 7 643,35 Kč s tím, že 4 407,34 Kč je zůstatek po poslední platbě 19. 9. 2019, 2 144,01 Kč jsou úroky za období čerpání k 23. 1. 2020, dvě částky po 250 Kč jsou náhrady účelně vynaložených nákladů a 592 Kč je výběr. Dále jsou zde uvedena čísla tří účtů - u právnická osoba, právnická osoba a právnická osoba. Žalobkyně navrhla k prokázání poskytnutí částky žalovanému vyžádání si vyjádření banky, z jejíhož účtu byla prováděna transakce, o tom, že žalovanému byl poskytnut úvěr v tvrzené výši. Z informace právnická osoba, u níž byl veden žalobkyní uvedený účet žalovaného č. bankovní účet, vyplývá, že od 26. 7. 2019 do 23. 1. 2020 byly na tento účet pod variabilní symbol poukázány platby 4 000 Kč 26. 7. 2019, po 1 000 Kč ve dnech 5. 8. 2019 a 28. 8. 2019 a 592 Kč 4. 10. 2019, že však účet, z kterého byly tyto částky poukázány, nebyl účtem právnická osoba, nejedná se ani o žádný z účtů uvedených ve výše zmiňované platební informaci. Žalobkyně na toto zjištění, o němž byla soudem před nařízeným jednáním informována, nijak nereagovala a z nařízeného jednání se omluvila. Nemohlo jí být proto poskytnuto příslušné poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , které se váže výlučně k jednání soudu. Platí přitom, že nemohl-li soud poskytnout účastníkům poučení dle § 118a o. s. ř. o. s. ř. , protože se nedostavili k jednání, není povinen ani oprávněn sdělovat jim potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Nebylo-li prokázáno, že by byla na účet žalovaného poukázaná částka 7 643 Kč z účtu právnická osoba, nebylo ani možno uzavřít, že by se žalovaný na úkor právnická osoba bezdůvodně obohatil.
7. Za situace, kdy na základě provedeného dokazování nebylo možno uzavřít, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru, a že by tedy právnická osoba měla vůči žalovanému tvrzenou pohledávku 7 643 Kč ze smlouvy o úvěru, ani že by měla vůči němu pohledávku v této výši z titulu bezdůvodného obohacení, nemohla se žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s právnická osoba, stát věřitelem žalobou uplatněné pohledávky za žalovaným.
8. Vzhledem k tomu, že nebylo možno učinit závěr, že by žalobkyně vůči žalovanému měla žalobou uplatněný nárok na zaplacení částky 7 643 Kč, soud žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaný, který měl ve věci plný úspěch, by měl nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů na bránění práva proti ve věci neúspěšné žalobkyni. Žalovanému však v řízení žádné náklady, k jejichž náhradě by mohla být žalobkyni uložena povinnost, nevznikly, soud proto rozhodl tak, že se žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není odvolání přípustné.