Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 234/2020-53

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím a částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 26. 10. číslo do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobní návrh se ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 26. 10. 2019 do zaplacení, co do částky částka, do výše úroku 88,2 % ročně z částky částka od 26. 10. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 26. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobní návrh se co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 26. 10. 2019 do zaplacení, co do částky částka s úrokem ve výši 72,3 % ročně z částky částka od 26. 10. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 26. 10. [číslo] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalobní návrh se ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 26. 10. 2019 do zaplacení, co do částky [částka], do výše úroku 88,2 % ročně z částky [částka] od 26. 10. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 26. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalobní návrh se co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 26. 10. 2019 do zaplacení, co do částky [částka] s úrokem ve výši 72,3 % ročně z částky [částka] od 26. 10. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne 30. 9. 2020 v 10:3 2:49 hod. u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky celkem částka s příslušenstvím, která je vedena pod spisovou značkou , a dne 30. 9. 2020 v 10:4 8:58 hod. podal žalobce ke zdejšímu soudu žalobu na téhož žalovaného, kterou se domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla původně vedena pod spisovou značkou . Obě žaloby byly spojeny ke společnému projednávání usnesením ze dne 20. 10. 2020 j. č. -43 a jsou vedeny pod sp. zn. . Žaloba původně samostatná pod sp. zn. byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne datum se žalobcem Smlouvu o úvěru číslo na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši částka. Dne 20. 2. 2019 byl úvěr vyplacen žalovanému. S touto smlouvou vyslovil žalovaný souhlas a zavázal se zaplatit poskytnutý úvěr včetně úroku sjednaného ve výši efektivní úrokové sazby 134,21 % ročně v 42 měsíčních splátkách po částka počínaje měsícem březnem 2019 dle splátkového kalendáře. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla rovněž prověřena dle dokladů o příjmech, prohlášení žalovaného. Zde bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla prověřena úvěrová historie žalovaného. Žalovaný však neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. V důsledku prodlení došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, dle bodu 6.3 smlouvy, neboť pokud se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru (což se stalo u splátky č. 6), splatné dne 20. 8. 2019. K datu 24. 10. 2019 tak došlo k zesplatnění celého úvěru. Součástí nové jistiny se stala celá dosud nesplacená jistina úvěru částka a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru dle bodu 6.4 smlouvy ve výši částka. Tuto novou jistinu ve výši částka byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Aktuální částka, kterou tedy žalobce požaduje po žalovaném, je ve výši částka + částka (smluvní pokuta) + částka (náhrada nákladů dle bodu 6.2 smlouvy) = částka a k ní požaduje i zákonný úrok z prodlení od 26. 10. 2019 do zaplacení. Dle bodu 6.5 smlouvy, jestliže žalovaný nezaplatí po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, což je v daném případě ode dne 26. 10. 2019 do zaplacení. Žalobce požaduje mimo částky částka i smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 26. 10. 2019 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši částka. Žalobce dále požaduje úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 88,2 % ročně z částky částka ode dne 26. 10. 2019 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 88,2 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Na nákladech řízení žalobce požadoval v tomto žalobním návrhu částka + soudní poplatek. Dále žalovaný uzavřel dne datum se žalobcem Smlouvu o úvěru číslo na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši částka (žaloba ve spise sp. zn. ). Dne 24. 5. 2019 byl úvěr vyplacen žalovanému. S touto smlouvou vyslovil žalovaný souhlas a zavázal se zaplatit poskytnutý úvěr včetně úroku sjednaného ve výši efektivní úrokové sazby 101,79 % ročně v 36 měsíčních splátkách po částka počínaje měsícem červnem 2019 dle splátkového kalendáře. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla rovněž prověřena dle dokladů o příjmech, prohlášením žalovaného. Zde bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla prověřena úvěrová historie žalovaného. Žalovaný však neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy, když žalobce touto žalobou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka, tj. částka za každou splátku x 2, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. V důsledku tohoto prodlení žalovaného dále vzniklo žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši částka (částka za každou splátku, která je v prodlení v délce 15 dnů, tj. 2 x částka). V důsledku tohoto prodlení došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, dle bodu 6.3 smlouvy, neboť pokud se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru (což se stalo u splátky č. 3), splatné dne 20. 8. 2019. K datu 24. 10. 2019 tak došlo k zesplatnění celého úvěru. Součástí nové jistiny se stala celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru dle bodu 6.4 smlouvy. Tuto novou jistinu ve výši částka byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Aktuální částka, kterou žalobce požaduje po žalovaném, je ve výši částka + částka + částka a k ní požaduje i zákonný úrok z prodlení od 26. 10. 2019 do zaplacení. Dle bodu 6.5 smlouvy, jestliže žalovaný nezaplatí po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, což je v daném případě ode dne 26. 10. 2019 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši částka. Žalobce požaduje částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši částka (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka) s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.1. v celkové výši částka s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu číslo v celkové výši částka s příslušenstvím a smluvní pokutu – viz shora. Dále žalobce požaduje úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 72,3 % ročně z částky částka ode dne 26. 10. 2019 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 72,3 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Na nákladech řízení žalobce v této žalobě požadoval částku částka + soudní poplatek. V závěru řízení bylo účtováno po spojení věcí ještě za účast na jednání částka x 2, 2 x RP+ cestovné a ztrátu času vč. DPH.

2. Soud jednal dne 23. 11. 2020 bez přítomnosti žalovaného, když žalobce se k jednání dostavil. Žalovaný měl doručeno osobně dnem 2. 11. 2020, k jednání se nedostavil. Protože soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, proto postupoval dle , 3 a rozhodl bez přítomnosti žalovaného.

3. Žalobce soudu svůj nárok doložil Návrhem na uzavření Smlouvy o úvěru ze dne 20. 2. 2019, uzavřenou mezi účastníky, kterou žalobce akceptoval, a téhož dne mu byla vyplacena částka částka, což bylo doloženo dokladem o vyplacení úvěru. Z části A) Smlouvy vyplývá, že celková výše úvěru činí částka a celková částka, kterou by měl žalovaný splatit je částka (42 x částka anonymizováno). Tuto se zavázal splácet ve 42 měsících po částka, zápůjční úroková sazba činí 134,21 % ročně a byla dohodnuta jako pevná po celou dobu trvání úvěru. Při odstoupení od smlouvy činí částka úroku splatná za 1 kalendářní den částka RPSN na úvěr je 134,21 %. Dále byl předložen Předsmluvní formulář týkající se popisu úvěru, tento je stvrzen podpisem žalovaného dne 20. 2. 2019, Hodnocení klienta ke smlouvě číslo ze dne 20. 2. 2019, splátkový kalendář žalovaného, vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek, prohlášení klienta ze dne 20. 2. 2019, potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance, 1 x výplatní lístek žalovaného, karta klienta, výzva k zaplacení ze dne 21. 10. 2019, 20. 9. 2019, 24. 10. 2019 (oznámení o prodlení) a předžalobní výzva ze dne 13. 5. 2020. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne 20. 2. 2019 zaslal žalobce žalovanému částku částka na základě uzavřené Smlouvy o úvěru. Sjednané splátky žalovaný nedodržel, u sjednané splátky č. 6 se dostal do prodlení o délce 65 dnů, splatné dne 20. 8. 2019, a proto k datu 24. 10. 2019 došlo k zesplatnění celého úvěru.

4. Žalobce soudu svůj další nárok doložil Návrhem na uzavření Smlouvy o úvěru ze dne 23. 5. 2019, uzavřenou mezi účastníky, kterou žalobce akceptoval a dne datum mu byla vyplacena částka částka, což bylo doloženo dokladem o vyplacení úvěru. Z části A) Smlouvy vyplývá, že celková výše úvěru činí částka a celková částka, kterou by měl žalovaný splatit je částka (36 x částka anonymizováno). Tuto se zavázal splácet ve 36 měsících po částka, zápůjční úroková sazba činí 101,79 % ročně a byla dohodnuta jako pevná po celou dobu trvání úvěru. Při odstoupení od smlouvy činí částka úroku splatná za 1 kalendářní den částka RPSN na úvěr je 101,79 %. Dále byl předložen Předsmluvní formulář týkající se popisu úvěru, tento je stvrzen podpisem žalovaného dne 23. 5. 2019, Hodnocení klienta ke smlouvě číslo ze dne 23. 5. 2019, splátkový kalendář žalovaného, vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek, potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance, 2 x výplatní lístek žalovaného, karta klienta, výzva k zaplacení ze dne 21. 10. 2019, 20. 9. 2019, 27. 5. 2019, 24. 10. 2019 (oznámení o prodlení). Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne 24. 5. 2019 zaslal žalobce žalovanému částku částka na základě uzavřené Smlouvy o úvěru. Sjednané splátky žalovaný nedodržel, u sjednané splátky č. 3 se dostal do prodlení o délce 65 dnů, splatné dne 20. 8. 2019, a proto k datu 24. 10. 2019 došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný ani na výzvy oba dluhy z obou smluv neuhradil, proto se žalobce obrátil na soud a požadoval nároky, které jsou rovněž specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění.

5. Podle § 580 odst. 1 o. z. (platného v době uzavření Smlouvy o úvěru), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.). Soud v daném případě posoudil obě uzavřené Smlouvy o úvěru mezi žalobcem a žalovaným ze dne datum a ze dne datum a schválené žalobcem, ve smyslu § 588 o. z., jako neplatná právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byly smlouvy mezi jejími účastníky uzavřeny jako spotřebitelské, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. a čl. A) Smluv. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/ a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě - jak zřejmé, žalovaný s textem smluv vyslovuje souhlas. Žalovaný tedy samotný text smluv v tomto směru v podstatě nemohl ovlivnit. Je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele úvěru - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje tato právní jednání (Smlouvy o úvěru) za neplatné pro rozpor s dobrými mravy nejen pro svoji nepřiměřenost ve vztahu k právům žalovaného, ale také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalovaném zaplacení celkové sumy u smlouvy ze dne datum částku ve výši částka, což je více jak trojnásobek částky, než která byla žalovanému půjčena. Žalovaný již uhradil žalobci částku částka. Obchodní úrok stanovený žalobcem ve výši 134,21 % byl určen jako pevná výpůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru (část A) smlouvy). Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení celkové sumy u smlouvy ze dne datum částku ve výši částka, což je téměř trojnásobek částky, než která byla žalovanému půjčena. Žalovaný uhradil žalobci částku částka. Obchodní úrok stanovený žalobcem ve výši 101,79 % byl určen jako pevná výpůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru (část A) smlouvy). Oba sjednané obchodní úroky zcela jasně neadekvátně přesahují úrokovou míru v době sjednání obvyklou, není stanovena s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, při jakési„ toleranci“ cca trojnásobku těchto obvyklých sazeb u nebankovních subjektů. Požadavek přiměřenosti zde věřitel nerespektoval a vytvořil tak značnou nerovnováhu stran v neprospěch žalovaného, čímž naplnil obsah ustanovení § 1813 o. z., přičemž takovéto jednání je tímto ustanovením zakázáno. To se týká i nastavením řady pokut, nákladů a úroků, které na sebe různě navazují a stávají se tak nepřehlednými jako celá koncepce smlouvy (viz např. čl., 4, 5, 6 Smlouvy. Veškerá tato ujednání spolu úzce souvisí, dle názoru soudu je nelze oddělit, neboť jsou takto záměrně nastavena žalobcem, bez tohoto ujednání by smlouvu věřitel těžko uzavřel, když si ji takto vymyslel, a proto soud považuje obě celé Smlouvy o úvěru za neplatná právní jednání, tzn. včetně ujednání o smluvních pokutách a dalších nákladech. Smlouvy jsou nepřehledným právním jednáním a stejně tak je nepřehledné i nepřezkoumatelné to, co vlastně žalobce po žalovaném požaduje a jak vykonstruovaně k žalobním částkám dospěl. Soud dodává, že věřitel se nemůže dožadovat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i jednoduše porovnáním částky půjčené s částkou, která má být věřiteli vrácena.

6. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatných smluv a soud dospěl k závěru o jejich neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen v obou případech dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako z bezdůvodného obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel ze smlouvy ze dne datum částku částka a dle tvrzení žalobce splatil pouze část dluhu ve výši celkem částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka částka anonymizováno – částka anonymizováno = částka, která byla žalovanému poskytnuta. Žalovaný dluh nerozporoval. Soud proto uložil žalovanému uhradit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 26. 10. 2019 do zaplacení. Žalovaný z druhé smlouvy ze dne datum obdržel částku částka a dle tvrzení žalobce splatil pouze část ve výši částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka částka anonymizováno – částka anonymizováno = částka, která byla žalovanému poskytnuta. Soud proto uložil žalovanému uhradit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 26. 10. 2019 do zaplacení. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis v  nař. vl. č.

7. Ve zbývající části, co do výše částka s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy ze dne datum (částka anonymizováno – částka anonymizováno), do částky částka a požadovaných úroků za poskytnutí úvěru ve výši 88,2 % ročně z částky částka a dále tak, jak je specifikováno ve výroku ad II. tohoto rozsudku, byla žaloba o částku částka s přísl. zamítnuta. U smlouvy ze dne 23. 5. 2019 tak došlo k zamítnutí částky co do výše částka (částka anonymizováno – částka anonymizováno), dále co do částky částka a úroků ve výši 72,3 % ročně z částky částka od 26. 10. 2019 do zaplacení. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků, než faktického plnění.

8. Podle § 142 odst. 2 měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V dané věci měli žalobce i žalovaný úspěch cca poloviční, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.