Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 122/2021-19
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Bartošem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 61 240 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 61 240 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 212,80 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 36 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 21 419,16 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 36 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 618 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyni se vrací přeplatek na soudním poplatku ve výši 1 010 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 61 240 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 212,80 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 36 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 21 419,16 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 36 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 618 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyni se vrací přeplatek na soudním poplatku ve výši 1 010 Kč.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 61 240 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 6. 5. 2016 uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO a žalovanou.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 6. 5. 2016 mezi společností právnická osoba, IČO a žalovanou soud zjistil, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 36 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku a zaplatit úrok (poplatek) v celkové výši 26 640 Kč, a to formou pravidelných týdenních splátek po 1 080 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena k 16. 6. 2017.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a výpisu z obchodního rejstříku právnická osoba, IČO včetně seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že původní věřitel (právnická osoba, IČO) postoupil svou pohledávku za žalovanou žalobkyni.
5. Podle ustanovení § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
7. Podle ustanovení § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
11. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl podán z převážené části důvodně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 36 000 Kč, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaná však svou povinnost poskytnutou finanční částku spolu s poplatkem (úrokem) ve sjednané výši 26 640 Kč vrátit v plném rozsahu nesplnila. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu jistiny ve výši 36 000 Kč a poplatku (úroku) ve výši 25 240 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , když pohledávka odpovídající dluhu žalované byla na žalobkyni postoupena původním věřitelem. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl.
12. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny, a to za období od 17. 6. 2017 do zaplacení. Soud však v této části shledal žalobu nedůvodnou, neboť smluvní úrok (označený jako„ poplatek“) byl srozumitelným a transparentním způsobem mezi účastníky sjednán v textu samotné smlouvy (na první straně smlouvy). Takto sjednané celkové dlužné částce ve výši 62 640 Kč (36 000 Kč jistina, 26 640 Kč poplatek - úrok), která je nadto explicitně na prvé straně smlouvy uvedena, odpovídá i nastavení splátkového kalendáře. Úrok svou povahou odpovídá úplatě za poskytnutí peněz a dle názoru soudu jej nelze ujednat pro jiný účel. Žalobkyni tedy nelze přiznat„ další úrok“ ve smluvené výši již jen proto, že se z povahy věci jedná o sankční navýšení úroku, ačkoli z textu smlouvy tato možnost nevyplývá (žalovaná nebyla transparentním a srozumitelným způsobem coby spotřebitel informována o tom, že výše úroku je ve skutečnosti odvislá od případného prodlení se splácením). Zákonná úprava obsažená v o. z. ve vazbě na zákon o ochraně spotřebitele a obecné zásady spotřebitelského práva počítá s ujednáním jiného druhu sankcí pro případ prodlení (smluvní pokuta, případně smluvní úrok z prodlení). Jiný výklad není možný, jelikož ve smlouvě samotné je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou a„ odvození“ dalšího úroku neodpovídá podle soudu tomu, jak by daným ustanovením průměrný spotřebitel porozuměl. Měla-li by být smluvními podmínkami založena další obdobná povinnost nad rámec textu smlouvy samotného, pak (odhlédne-li se od otázky, v jakých případech je takový postup ve spotřebitelském právu vůbec možný) musí být tato nová povinnost vyjádřena zcela jednoznačně a srozumitelně, což v projednávané věci nepochybně není splněno. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku z dlužné jistiny zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla neúspěšná pouze v nepatrném rozsahu (ohledně části požadovaného příslušenství) náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 618 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 1 440 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 500 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. , neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.
14. O vrácení přeplatku soudního poplatku bylo rozhodnuto dle ust. § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť poplatková povinnost žalobkyně činila 1 440 Kč (položka 2 bod 1 písm. c/ Sazebníku), když tarifní hodnota je představována pouze jistinou ve výši 36 000 Kč, nikoli příslušenstvím v podobě úroku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.