Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 198/2021-49
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 802 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 802 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 432,09 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 152,37 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 243,55 Kč a úroku ve výši 23,72% ročně z částky 5 152,37 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 476,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 802 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 432,09 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 152,37 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 243,55 Kč a úroku ve výši 23,72% ročně z částky 5 152,37 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 476,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 6 802 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o půjčce číslo. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaný dne 25. 5. 2015 smlouvu číslo na základě které poskytla tato žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku spolu s poplatkem právní předchůdkyni vrátit v 58 týdenních splátkách, a to nejpozději do 4. 7. 2016. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 11. 7. 2016. Žalobkyně tak požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 5 152,37 Kč a dlužného poplatku ve výši 1 649,63 Kč včetně zákonného úroku z prodlení a úroku ve výši 23,72 % ročně z nesplacené jistiny. Dne 6. 12. 2019 byly předmětné pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek, které žalovaný ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaný uzavřeli dne 25. 5. 2015 smlouvu o půjčce, jejíž součásti jsou smluvní podmínky, a na jejíž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč, s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, tj. celkem 14 152 Kč, a to v 58 týdenních splátkách nejpozději do 4. 7. 2016. Dlužná částka byla sjednána jako celková a smluvně bylo dohodnuto v čl. 1 smluvních podmínek, že dojde-li k prodloužení trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena (viz smlouva o půjčce číslo). Právní předchůdkyně svůj závazek ze smlouvy, poskytnout žalovanému částku 8 000 Kč splnila, jak vyplývá ze smlouvy v den jejího uzavření. Žalovaný však svou povinnost ze smlouvy o půjčce hradit sjednané splátky řádně a včas nesplnil. Z článku 8 smluvních podmínek soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně v případě prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky požadovat uhrazení celého zbývajícího neuhrazeného dluhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuplatnila své právo zesplatnit celý dluh žalovaného, nastala splatnost dluhu, tj. dlužné jistiny ve výši 5 152,37 Kč a dlužných plateb ve výši 1 649,63 Kč, splatností poslední splátky, tj. dne 4. 7. 2016. Od následujícího dne také vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že výše uvedené pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně byly postoupeny na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno téhož dne. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek, které žalovaný ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradil (viz předžalobní upomínka ze dne 3. 9. 2020 včetně podacího lístku).
5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouvou o zápůjčce dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “)
7. Podle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 1751 odst. 1 o.z. , lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
9. Podle ustanovení § 1968 o.z. , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle ustanovení § 1879 o.z. , může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z. , nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
13. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do dlužné jistiny, části úroku (poplatku) a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, čímž splnila svůj závazek z uzavřené smlouvy, žalovaný však svou povinnost poskytnutou finanční částku vrátit nesplnil. Žalobkyni tak vznikl ze smlouvy nárok na úhradu dlužné částky ve výši 6 802 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 5 152,37 Kč a dlužného poplatku ve výši 1 649,63 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny za období od 7. 12. 2019 (tj. ode dne postoupení pohledávky) do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 12. 7. 2016 (od uplynutí týdenní lhůty po splatnosti poslední splátky) do 6. 12. 2019 (den postoupení pohledávky) ve výši 1 432,09 Kč (výrok I.).
14. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny. Soud však v této části shledal žalobu zcela nedůvodnou, neboť smluvní úrok ve výši 23,72 % nebyl takto mezi účastníky sjednán. Žalobkyně odkazovala na článek 1.2 smluvních podmínek, z tohoto ustanovení dle názoru soudu nárok žalobkyně na smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny po dni splatnosti poslední sjednané splátky nevyplývá. Ze smlouvy včetně článku 1.2 smluvních podmínek je zřejmé, že smluvní úrok byl sjednán pevnou částkou, přičemž takto byl úrok vypočten za použití úrokové sazby 23,72 % ročně. Dále je v tomto článku uvedeno, že v případě, že dojde k prodloužení doby trvání Smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle článku 9.7 smluvních podmínek byla smlouva uzavřena na dobu určitou do splatnosti poslední ze sjednaných splátek, a v případě prodlení žalovaného s úhradou některé ze splátek nebo neuhrazení poslední splátky řádně a včas měla být účinnost smlouvy prodloužena až do řádného zaplacení celkové dlužné částky. V daném případě tak nepochybně došlo k prodloužení doby trvání smlouvy o zápůjčce s ohledem na prodlení žalovaného, který jednotlivé splátky včetně poslední splátky nehradil řádně a včas. V případě prodloužení smlouvy o zápůjčce výslovně po dni původně sjednané doby trvání smlouvy žalobkyni právo na zaplacení smluvního úroku z dlužné jistiny půjčky ve výši 23,72 % ročně nevzniklo. Jiný výklad není možný, jelikož ve smlouvě samotné je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou a smlouva obsahuje ujednání, že v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy nebude jistina úročena. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny včetně části, kterou žalobkyně kapitalizovala, zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 476,18 Kč. Tato částka představuje 31,98 % z jejich celkové výše 1 489 Kč, přičemž soud k této výši dospěl vypočtením rozdílu úspěchu žalobkyně (65,99 %) a neúspěchu žalobkyně (34,01 %), když žalobkyni, která se domáhala celkem částky 12 477,64 Kč (6 802 + 1 432,09 + 4 243,55) bylo přiznáno celkem 8 234,09 Kč (6 802 + 1 432,09). K částce 1 432,09 Kč soud uvádí, že se jedná o kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z prodlení a částka 4 243,55 Kč kapitalizovaný smluvní úrok. Celkové náklady ve výši 1 489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 802 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč.
16. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. o. s. ř. ); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.