Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
18 C 83/2021-28
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do požadavku na zaplacení částky ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku 11,3 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do požadavku na zaplacení částky ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku 11,3 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, která byla uzavřena mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa. Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši částka v hotovosti v den uzavření smlouvy. Úvěr byl poskytnut za úplatu, poplatky a úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady úvěry splatné žalovaným činily částka. Celkovou dlužnou částku ve výši částka se žalovaný zavázal splatit v 13 měsíčních splátkách po částka. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, v důsledku čehož předchůdce žalobce úvěr ke dni datum zesplatnil a tím mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila částka na jistině úvěru, částka na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, částka na poplatku za uzavření úvěru a částka na administrativním poplatku. Dále právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo požadovat zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny částka a nezaplacené části úroku v pevné výši částka, smluvní úrok ve výši 11,30 % ročně z dlužné jistiny od datum, zákonný úrok z prodlení od vzniku prodlení kapitalizovaný do dne datum ve výši částka a smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě kapitalizovanou v částce částka. Pohledávka byla z právního předchůdce postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaný se k žalobě, ačkoliv mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
3. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil. Žalovaný se bez včasné a důvodné omluvy k nařízenému jednání nedostavil, proto soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav:
5. Žalovaný a právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy částka ve výši částka. Poplatek za uzavření úvěru činil částka, poplatek za správu úvěru částka, poplatek za hotovostní výběr splátek částka a roční úroková sazba úvěru činila 25,85 %. Žalovaný se tak zavázal zaplatit za tento úvěr celkové náklady ve výši částka. Celkovou dlužnou částku ve výši částka se žalovaný zavázal splatit smluvnímu věřiteli ve 13 splátkách po částka (prokázáno smlouvou o úvěru číslo ze dne datum). Před uzavřením smlouvy si právní předchůdce žalobce obstaral pracovní smlouvu a mzdový výměr žalovaného, zjištěné údaje o žalovaném byly zaneseny do žádosti o poskytnutí úvěru (prokázáno žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum, pracovní smlouvou ze dne datum včetně dodatku ze dne datum a mzdovým výměrem ze dne datum). Dle evidence předchůdce žalobce žalovaný uhradil celkem na smlouvu částka (prokázáno transakční historií). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla s účinností ke dni datum pohledávka ze smlouvy o úvěru z původního věřitele na žalobce, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně dodatku ze dne datum, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky ze dne datum a oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku). Žalovaný byl k zaplacení zbývající dlužné částky před podáním žaloby vyzýván, přičemž mu byla stanovena lhůta k úhradě do datum (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne datum včetně podacího lístku).
6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
8. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
14. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda právní předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Z jednání nařízeného na den datum se žalobce omluvil a nemohl tak při něm být o této skutečnosti poučen ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Před jednáním byl však vyzván, aby doplnil tvrzení a důkazy o tom, jakým konkrétním způsobem jeho právní předchůdce prověřil úvěruschopnost žalovaného.
15. Dřívější úprava obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, výslovně nestanovila absolutní neplatnost v případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, přesto však k takovému závěru praxe dospěla z důvodu nutnosti ochrany spotřebitele a současně celé společnosti. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobkyně ex offo s tím, že porušení povinnosti věřitele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele zakládá i v případě nové úpravy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.
16. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného odkázal žalobce především na žádost o poskytnutí úvěru. Uvedl, že jeho právní předchůdce požadoval a získal od žalovaného informace o jeho rodinných, majetkových a pracovních poměrech, které zanesl do žádosti o poskytnutí úvěru a ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Z takto získaných informací pak právní předchůdce žalobce usoudil, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dána a je dostatečná. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne datum vyplývá, že v době poskytnutí úvěru byl žalovaný svobodný, žil u známého a pracoval u právnická osoba SE, IČO, sídlem adresa. Výdaje žalovaného činily celkem částka, z toho připadalo částka na bydlení, částka na stravování, částka na výživné a částka na splátky exekuce. Údaje byly ověřeny oproti občanskému průkazu a rodnému listu žalovaného, jeho pracovní smlouvě, výplatním páskám, čestnému prohlášení žalovaného o jeho výdajích a čestnému prohlášení majitele nemovitosti, kde žalovaný bydlel. Dále žalobce doložil pracovní smlouvu žalovaného ze dne datum včetně dodatku ze dne datum, z níž vyplývá, že pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do datum a mzdový výměr žalovaného, z něhož bylo zjištěno, že žalovaný pracoval jako brusič se smluvní hodinovou mzdou částka a příplatkem částka. Ke dni datum byl žalovaný v pracovní neschopnosti. Skutečnosti uvedené v žádosti o poskytnutí úvěru však zůstávají částečně v rovině tvrzení, když k žádosti nejsou přiloženy kopie některých ověřených dokumentů, a to především těch, které se týkají výdajů žalovaného. Žádost o poskytnutí úvěru tak evokuje dojem, že byla vyplněna pouze účelově s cílem úvěr za každou cenu poskytnout. Výše výdajů žalovaného je nedůvěryhodná, není nijak doložena, právní předchůdce žalobce se spokojil pouze s čestným prohlášením žalovaného o výši jeho výdajů, aniž by provedl jejich skutečné zjišťování. Zarážející je, že disponibilní příjem žalovaného dosahoval poskytované jistiny. Žalovaný se v době poskytnutí úvěru nacházel v exekuci a platil výživné a bylo tak na místě mít pochybnosti o jeho schopnosti úvěr řádně splácet. Takové posouzení úvěruschopnosti je zcela nedostatečné a nelze jej hodnotit jako provedené odborně a s řádnou péčí.
17. S ohledem na to, že žalobce ve věci neprokázal, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna zákonná povinnost jeho právního předchůdce s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že právní předchůdce žalobce uzavřel předmětnou smlouvu s žalovaným, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného daný úvěr po dobu jeho trvání splácet.
18. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce podle ust. § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil z titulu smlouvy o úvěru žalovanému částku částka, žalovaný zaplatil celkem částka a zbývá mu tak uhradit na jistině částku ve výši částka. Soud proto uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci zaplatit. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z přiznané částky (tj. dlužné části jistiny), dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne datum, tedy od marného uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené žalovanému v předžalobní upomínce. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).
19. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro jiný postup.
20. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení byl procesně úspěšnější žalovaný, kterému však nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.