Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 198/2021-15
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 3 521 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 521 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 521 Kč od 27. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 521 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 521 Kč od 27. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 3 521 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 27. 5. 2020 do zaplacení, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit žalobkyni na základě Účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo jejíž nedílnou součástí byly i Všeobecné podmínky společnosti právnická osoba právnická osoba. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaný se zavázal jí za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit ceny vyúčtované dle čl. 4 podmínek ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Současně se dle této smlouvy žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému ke koupi specifikované koncové zařízení a žalovaný se zavázal k úhradě kupní ceny formou splátek, a to podle splátkového kalendáře, který byl součástí předmětné smlouvy. Žalobkyně přitom v souladu s účastnickou smlouvou služby včetně služeb třetích stran žalovanému poskytovala a ceny za jejich poskytnutí žalovanému řádně vyúčtovávala prostřednictvím pravidelných vyúčtování služeb. Žalobkyně žalovanému rovněž poskytla koncové zařízení na základě kupní smlouvy. Žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran a splátek za koncové zařízení hradit vyúčtované ceny. Konkrétně se jedná o vyúčtování číslo splatné dne 27. 12. 2019, na částku 116 Kč za SMS Platby ve výši 116 Kč, číslo splatné dne 27. 1. 2020, na částku 29 Kč za SMS Platby, číslo splatné dne 27. 2. 2020, na částku 406 Kč za SMS Platby a 270 Kč za splátku koncového zařízení, a číslo splatné dne 26. 5. 2020, na částku 2 700 Kč na doúčtovanou cenu koncového zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost, když přestal hradit předepsané splátky za poskytované služby a za koncové zařízení, zesplatnila žalobkyně zbývající splátky žalovaného za uvedené zařízení. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobkyni částku 3 521 Kč. Tato částka představuje jednak cenu za poskytnuté služby třetích stran (SMS na speciálně zpoplatněné čísla), jednak neuhrazenou splátku za koncové zařízení a konečně doúčtovanou cenu koncového zařízení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud usnesením ze dne 7. 6. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř. ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 19. 6. 2021 náhradním způsobem – uplynutím lhůty 10-ti dnů od dodání do datové schránky, žalovaný se však k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že i on s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.
4. Z žalobkyní předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že účastníci se písemně dohodli na tom, že žalobkyně bude žalovanému poskytovat základní, doplňkové a prémiové služby elektronických komunikací v jí provozované síti v podobě služeb dohodnutých ve smlouvě, resp. ve všeobecných obchodních podmínkách a poskytne žalovanému ke koupi ve smlouvě specifikované koncové zařízení a žalovaný se zavázal tyto žalobkyní poskytované služby užívat a hradit za ně dohodnutou cenu dle platného ceníku služeb s tím, že žalobkyně byla oprávněna vyúčtovat k úhradě žalovanému i plnění za služby poskytnuté prostřednictvím sítě žalobkyně třetími osobami zároveň s vyúčtováním ceny služeb elektronických komunikací, jakož i platit cenu koncového zařízení formou splátek. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy porušil, když přestal za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran hradit vyúčtované ceny, stejně tak přestal hradit splátky za koncové zařízení, když konkrétně neuhradil vyúčtování číslo splatné dne 27. 12. 2019, na částku 116 Kč za SMS Platby ve výši 116 Kč, číslo splatné dne 27. 1. 2020, na částku 29 Kč za SMS Platby, číslo splatné dne 27. 2. 2020, na částku 406 Kč za SMS Platby a 270 Kč za splátku koncového zařízení, pročež žalobkyně přistoupila v souladu se smlouvou k ukončení účastnické smlouvy a vyúčtováním číslo splatným dne 26. 5. 2020, na částku 2 700 Kč doúčtovala žalovanému i zbývající část kupní ceny za koncové zařízení.
5. Podle ust. § 1746 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
6. Podle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
7. Soud v souladu s argumentací žalobkyně o pravomoci soudu k projednání dané věci dospěl k závěru, že je skutečně dána jeho pravomoc ve věci jednat, když předmětem řízení není úhrada služeb elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, jak rovněž opakovaně uzavřel ve svých rozhodnutích i zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb. , o rozhodování některých kompetenčních sporů (srov. např. Konf 40/2012 ze dne 29.11.2012, Konf 99/2009-7 ze dne 31.05.2010).
8. Soud má za to, že mezi stranami sporu tedy byla platně v písemné podobě uzavřena smlouva podléhající právním režimem nepojmenované smlouvě ve smyslu cit ust. § 1746 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , na základě níž vznikla jednak žalobkyni povinnost poskytovat žalovanému po dohodnutou dobu dohodnuté služby elektronických komunikací, jakož i poskytovat prémiové služby, poskytnout žalovanému ke koupi ve smlouvě specifikované koncové zařízení a žalovaný se zavázal tyto žalobkyní poskytované služby užívat a hradit za ně dohodnutou cenu dle platného ceníku služeb s tím, že žalobkyně byla oprávněna vyúčtovat k úhradě žalovanému i plnění za služby poskytnuté prostřednictvím sítě žalobkyně třetími osobami zároveň s vyúčtováním ceny služeb elektronických komunikací, jakož i uhradit kupní cenu koncového zařízení formou předepsaných splátek. Žalovaný své povinnosti porušil, když přestal za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran hradit vyúčtované ceny, když konkrétně neuhradil dle provedených vyúčtování právě částku 3 521 Kč, z toho 551 Kč za poskytnuté služby třetích stran 207 Kč za splátku koncového zařízení, pročež žalobkyně žalovaného vyzvala i k úhradě doplatku ceny koncového zařízení ve výši 2 700 Kč.
1. Vzhledem k uvedenému soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a při vázanosti rozsahem podané žaloby zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni požadovanou částku v celkové výši 3 521 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 521 Kč od 27. 5. 2020 do zaplacení, když žalobkyně vyzvala prokazatelně žalovaného k úhradě dluhu zasláním jednotlivých vyúčtování způsobem v souladu se smlouvou. Protože žalovaný na základě těchto vyúčtování svůj dluh neuhradil, dostal se nejpozději ode dne 27. 5. 2020 s celou dlužnou částkou podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , do prodlení a žalobkyně má právo i na úrok z prodlení z této části. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 10 %, která odpovídá zákonnému úroku z prodlení ve smyslu vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
2. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k již dlouhé době trvání, povaze a nemalé výši dluhu, jakož i k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal, respektive tyto důvody nebyly žádným z účastníků ani tvrzeny.
3. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 26. 2. 2021, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť jde v prvé řadě o žalobu, podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy jednotlivé žaloby mají podobu využitého vzoru a v zásadě se od sebe liší jen údaji o žalovaných, době vzniku žalovaného dluhu a někdy žalované částce, avšak základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je tak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Jde přitom o pohledávku, v rámci níž na jedné straně vystupoval spotřebitel, který byl současně fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky právního úkonu o jiném obsahu (typicky jde právě o smlouvy o přepravě, dodávky energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, pojistné smlouvy, úhradu regulačního poplatků apod.). Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její tři úkony právní pomoci, učiněné do podání návrhu (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. 120/2014 Sb. účinné od 1. 7. 2014.
4. Soud proto zavázal žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tj. 600 Kč jako sazba odměny dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci po 200 Kč v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky, dále 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a spisu předžalobní upomínky dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinna z přiznané odměny a náhrad odvést zástupkyně žalobkyně jako advokátka, jenž v řízení osvědčila, že je registrovaným plátcem DPH). I v této části byl pak žalovaný soudem zavázán plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 1 489 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. , a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. , když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.