Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 26/2021-20
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Horskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 8 987,99 Kč s přísl.,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 987,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 987,99 Kč od 23. 5. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 000 Kč od 23. 5. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 987,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 987,99 Kč od 23. 5. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 000 Kč od 23. 5. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 8 987,99 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že s žalovanou uzavřela v rámci účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací i kupní smlouvu na prodej koncových zařízení, která žalobkyně žalované předala a ta se je zavázala zaplatit ve splátkách po 200 Kč. Účastnická smlouva byla z důvodu porušení splátek zesplatněna, žalovaná do dnešního dne neuhradila zbývající počet splátek za koncové zařízení ve výši žalované částky, proto se jejich zaplacení domáhá žalobkyně žalobou.
Vydaný platební rozkaz se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou a byl proto usnesením ze dne 3. 2. 2021 zrušen. Žaloba byla žalované ve smyslu § 46b písm. a) 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.) doručována na adresu trvalého pobytu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, spolu s výzvou soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Zároveň byla žalovaná vyzvána, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s. ř. k žalobě do 7 dnů písemně vyjádřila a v případě, že uplatněný nárok neuznává, aby vylíčila rozhodné skutečnosti ve věci a nabídla důkazy k prokázání svých tvrzení. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s. ř.). Účastníci svým postojem dali najevo, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto využil možnosti, kterou dává ustanovení § 115a o.s.ř. a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.
Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: k účastnické smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací číslo k telefonnímu číslu číslo byla uzavřena kupní smlouva na zařízení IMEI číslo, s částkou k úhradě 4 988 Kč a IMEI k zařízení číslo s částkou k úhradě 4 000 Kč. Žalobkyně přípisem odstoupila z důvodu neplacení splátek od smlouvy, včetně podmíněné slevy za prodej zařízení Samsung Galaxy A5 černý se slevou 4 000 Kč, která byla poskytnuta podmíněně při dodržení splátek po dobu 24 měsíců po 149 Kč měsíčně. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána 30. 7. 2020.
Smlouva o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba, právnická osoba ze dne 24. 6. 2020 byla doložena aktivní legitimaci žalobkyně k vedení sporu.
Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, tedy, že žalobkyně dodala žalovanému na základě ústně uzavřené kupní smlouvy výše uvedené zboží a žalovaná nevyvrátila její tvrzení, že kupní cenu za toto zboží nezaplatila, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení zbylých splátek po odstoupení od smlouvy.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Jak již bylo uvedeno výše, elektronický platební rozkaz ze dne 23. 12. 2020, vydaný zdejším soudem pod č. j. EPR 32/2017-5 se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou a byl zrušen.
S ohledem na požadavek žalobkyně na zaplacení nákladů řízení ve výši 6.934 Kč považuje soud za nutné uvést, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., které bylo s účinností od 1. 7. 2014 vtěleno do advokátního tarifu nejen s ohledem na závěry Ústavního soudu, např. III ÚS 727/2000 ze dne 17. 5. 2001, ale i s ohledem na skutečnost, že náklady řízení mnohdy několikanásobně přesahovaly žalovanou částku. O takový případ se sice v projednávané věci nejedná, ale soud má za to, že se jedná zcela jasně o řízení, vycházející z tzv. formulářové žaloby, tedy o soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem, podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení představuje peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně společností, která kupuje pohledávky a podává žaloby stejného typu po řadu let. Od doby, kdy lze podat návrh na vydání elektronického platebního rozkazu na zvláštním ustáleném vzoru, se v něm, kromě označení účastníků, žalované částky či úroků z prodlení čísel daňových dokladů, prakticky nic nemění. Soud má proto za to, že se jedná o typický příklad řízení, které mělo ministerstvo spravedlnosti na mysli, když byla vyhláška č. 120/2014 Sb. přijímána a nevidí proto důvod, proč by pro splnění všech uvedených podmínek nemělo být ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu aplikováno (viz např. i Ústavního soudu I. ÚS 3923/11 ze dne 29. 3.5.2012 rozhodnutí).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.